SENÁTOŘI SOUHLASÍ SE ŠKOLNÝM NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH

10. 6. 2004 | Aktuality

Čtyřicet sedm z šedesáti dvou přítomných senátorů se na dnešní schůzi vyjádřilo pro zavedení školného na vysokých školách. Předloha vysokoškolského zákona by umožnila vybírat poplatek za studium od všech studentů. Ten by byl variabilní podle výše státní dotace na jednoho studenta a to do výše 7683 korun ročně. Dnes si mohou vysoké školy nárokovat poplatek jenom u těch studentů, kteří překročili standardní dobu studia o více než jeden rok. Proti návrhu dnes hlasovali jen senátoři za ČSSD a komunisté. Pět ze 12 senátorů KDU-ČSL se hlasování zdrželo.

Senátor za ČSSD Milan Štěch už minulý týden vyjádřil přesvědčení, že zavedení školného by vedlo k destabilizaci a polarizaci společnosti, plošné školné jednoznačně odmítá místopředsedkyně senátorů ČSSD Alena Gajdůšková. S předkladaným návrhem nesouhlasí ani ministerství školství na čele s Petrou Buzkovou.

Jedním z překladatelů předlohy je bývalý rektor Vysoké školy báňské v Ostravě Václav Roubíček z ODS. Podle Roubíčka by školy nemusely vybírat poplatek v plné výši a třetinu z těchto prostředků by musely vyčlenit na sociální stipendia. Školné by navíc mohlo být sníženo nebo dokonce prominuto rozhodnutím rektora na základě sociální situace nebo dobrých studijních výsledků. Roubíček považuje poplatek, který by představoval nejvíc trojnásobek základu vypočítaného z neinvestičních výdajů státního rozpočtu na jednoho studenta veřejné vysoké školy, za ekonomicky přijatelný po všechny skupiny společnosti.

Při výběru maximálního poplatku na všech vysokých školách by si školy podle senátora Jiřího Zlatušky (LiRA) přišly na přibližně dvě miliardy korun. Rektor Masarykovy univerzity v Brně navíc připomněl, že zdarma je dnes možné studovat jenom v šesti z dvaceti pěti zemí Evropské unie.

Předloha kromě jiného navrhuje transformaci vysokých škol na akciové společnosti, které by se věnovaly vzdělávání a aplikovanému výzkumu. Navíc by byly osvobozeny od daně z příjmů: V roce 2002 totiž odvedly do státního rozpočtu pouhých 3,5 milionu korun. Školy by tak dostaly příležitost vydělat si na sebe zaplacením studijních programů objednaných soukromými firmami.

Rozhodnutí, jestli se bude už od příštího školního roku na českých školách vybírat školné, je nyní v rukou dolní komory parlamentu. Vše ale nasvědčuje tomu, že v poslanecké sněmovně se předkládaný návrh nesetká s podporou. Většinu má totiž ČSSD a KSČM a poslanci těchto stran stojí jednoznačně proti zavedení školného.