Ruští studenti v Česku čelí finanční tísni i strachu

Ruští studenti, kteří se distancují od politiky ruského prezidenta Vladimíra Putina, jsou i tak zasaženi sankcemi, které na Rusko uvalily západní země. K finanční tísni se u nich přidávají strachy o budoucnost nebo své blízké.

Nesouhlasící studenti

„I když jsem toho šílenýho sociopata, toho fašistickýho diktátora Vladimíra Putina vůbec nevolil, tak už jen to že píšu a mluvím rusky tak se za to neskutečně stydím. Vím, nemůžu za to, ale stejně mě to s***,“ tak vyjadřuje své pocity Efim Groutsky. Tento student pražské FAMU ruského původu se společně s dalšími kolegy z FAMU, AMU a UPRUM distancoval od politiky Vladimíra Putina a jeho invaze na Ukrajinu. Studenti těchto škol ve videu vyjádřili podporu Ukrajině a zároveň odhalili své pocity ohledně toho, že agresor Putin pochází právě z jejich země.

Například Darja Kaščejevová, animátorka z pražské FAMU, která se dostala do světového filmového povědomí díky snímku Dcera, popsala, jak se cítila bezprostředně poté, co k invazi došlo: „Byla to smršť pocitů. Stud, odmítání, bolest, vztek, pocit bezmoci a zoufalství.“

Studenti ve videu popisují také strach o blízké v Rusku, kteří otevřeně protestují proti válce na Ukrajině. „Doufám, že evropské sankce budou mít nějaký vliv na naši vládu. Zároveň ale doufám, že neovlivní ruské občany, kteří teď protestují v ulicích ruských měst, a tím ohrožují svoji svobodu a zdraví,“ vyjadřuje své obavy studentka Elvira Dulskjaová. Strach mají ruští studenti uměleckých škol i z toho, že jim nebudou prodloužena víza a budou se muset vrátit do nesvobodné země.

Rusofobie na univerzitách?

Celá republika se v současnosti potýká s vlnou nenávisti směrem k rusky mluvící menšině. Policisté řeší vysklené výlohy ruských obchodů a restaurací, Rusové hůře shání práci nebo bydlení, jak informoval server iRozhlas.cz. Akademickému prostředí se však tyto nálady až na jednotky případů vyhýbají. Výjimkou je například profesor VŠE Martin Dlouhý, který napsal emotivní facebookové prohlášení v němž odmítl, učit ruské studenty nebo jim vést diplomové práce. Za své prohlášení se ale následně omluvil a vzal jej zpět.

Univerzity se naopak snaží studentům z Ruska, kteří zde už studují, spíše pomáhat. Programy, které mají pomáhat studentům zasaženým aktuálním konfliktem, jsou proto určeny nejen pro Ukrajince, ale i studenty z Ruska nebo Běloruska. Využít tak mohou například psychologickou podporu. Podle doktorandky z Fakulty humanitních studií UK jsou ruští a běloruští studenti pod velkým psychickým tlakem kvůli strachu o blízké a bojují s finanční nejistotou. Studentka, která si přála zůstat v anonymitě, to uvedla pro server Lidovky.cz.

Finanční nesnáze

„Většina z nás dostávala peníze od rodičů na účty ruských bank. Kvůli sankcím už s kartami nejde platit ani vybírat peníze,“ popisuje situaci nejmenovaný ruský student UK pro Lidovky.cz. „Nejspíš si budu muset najít brigádu a kombinovat ji se studiem. Doufám, že se nebudu muset vracet zpátky domů,“ dodává dále.

Obdobnou situaci zažívá i student Pardubické univerzity Danil Lipkin. Ten v přechodné době před zmražením ruských účtů, ale již po zavedením některých sankcí, dostal od otce 6000 rublů. To je v přepočtu asi 300 korun. Danil si tak k práci tlumočníka v sociálním centru pro cizince bude muset přibrat další práci: „Jo, budu pracovat jako číšník v noci, protože musím něco dělat,“ uvedl pro iRozhlas.cz.

Na finanční tíseň ruských studentů reagují české univerzity speciálními stipendii. Například UK má vyčleněné peníze pro zahraniční studenty ohrožené nedemokratickými režimy.

Zdroje: ČTK, iDnes.cz, iRozhlas.cz, Lidovky.cz, Pražský deník