Maturitní otázky›Zeměpis›Ruská federace, region SNS
‹ Zeměpis

Ruská federace, region SNS

1. Úvod 2. Rusko 3. Bělorusko 4. Ukrajina 5. Moldavsko 6. Zakavkazsko 7. Střední Asie 8. Kazachstán 9. Kyrgyzstán 10. Tádžikistán 11. Turkmenistán 12. Uzbekistán   Úvod do maturitní otázky: historie: poněkud nedávno ve V Evropě jeden stát = SSSR, 1991 se rozpadá a zaniká 12 bývalých sovětských republik vytvořilo seskupení SNS koordinace politické, hospodářské, strategické […]

1. Úvod

2. Rusko

3. Bělorusko

4. Ukrajina

5. Moldavsko

6. Zakavkazsko

7. Střední Asie

8. Kazachstán

9. Kyrgyzstán

10. Tádžikistán

11. Turkmenistán

12. Uzbekistán

 

Úvod do maturitní otázky:

  • historie: poněkud nedávno ve V Evropě jeden stát = SSSR, 1991 se rozpadá a zaniká

    • 12 bývalých sovětských republik vytvořilo seskupení SNS

      • koordinace politické, hospodářské, strategické oblasti

    • 1996 vzniká unie Běloruska a Ruska – SSR = Společenství svrchovaných republik

      • užší koordinace hospodářské politiky obou států

      • předpoklad společné zahraniční politiky, spolupráce armád

  • země bývalého SSSR – Estonsko, Litva, Lotyšsko (otázka 21); Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina, Rusko

Rusko

  • stát dvou světadílů – V Evropa, S/SV Asie; nejrozsáhlejší stát světa (11,5 % rozlohy souše); člen SNS

  • státní zřízení: federativní republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Moskva – sídlo ústředních orgánů, prezidenta

    • nejvýznamnější politické, průmyslové, vědecké a kulturní centrum

  • administrativní dělení: 89 administrativních jednotek – 21 republik, 6 krajů, 49 oblastí, 1 autonomní oblast,

10 autonomních okruhů, 2 města se zvláštním statutem (Moskva, Sankt Petěrsburg)

  • obyvatelstvo: mnohonárodnostní stát (přes 100 národů); Rusové, Tataři, Ukrajinci, Čuvaši, Baškirové, Bělorusové, Čečenci (snaha o osamostatnění), Mordvini

    • 8. nejlidnatější stát světa – asi 143 mil. obyvatel

    • 13 měst s více než milionem obyvatel – Moskva, SPB, Nižnij Novgorod, Novosibirsk, Samara, Kazaň, Perm, Omsk, Volgograd, …

  • přírodní poměry: rozsáhlé území → rozmanité krajinné typy

    • evropská část převážně rovinná – JV Kaspická proláklina (-28 m);

    • J od evropsko-asijské hranice Kavkaz (hora Elbrus); podél hranice pohoří Ural (2500 km délka)

      • na V od této hranice se rozprostírá uzemí Sibiře

    • rozsáhlá Západosibiřská rovina přechází východně od řeky Jenisej ve Středosibiřskou plošinu

    • pohoří J Sibiře – Altaj, Západní a Východní Sajan, Bajkalské pohoří

    • V Sibiř – Jablonovyj, Stanovoj Chrebet; SV Sibiř – Verchojanské pohoří, Čerské a Kolymské pohoří

    • pobřeží Tichého oceánu hornaté – Sichote-Aliň – podél pobřeží od S k J, délka přes 1000 km

    • na Kamčatce sopečné Středokamčatské pohoří s 28 činnými sopkami (Ključevskaja, …)

    • pobřeží Ruska omývá 12 moří a 3 oceány

    • nejvíce řek v úmoří Severního ledového oceánu (Severní Dvina, Pečora, Ob, Jenisej, Lena, Kolyma)

    • úmoří Atlantského oceánu – Něva, Západní Dvina, Dněpr, Don

    • největší řekou v úmoří Tichého oceánu – Amur; má monzunový režim odtoku

    • bezodtoká oblast Kaspického moře – povodí největší evropské řeky Volhy

    • využití velkých řek pro dopravu, zavlažování zemědělské půdy, hydroenergetika

      • největší hydroelektrárny na řekách Jenisej, Angara (Sajanská, Krásnojarská, Bratská)

        • v evropské části volžsko-kamská kaskáda s 11 hydroelektrárnami

    • mnoho jezer – Kaspické moře (největší bezodtoké slané jezero na světě)

      • nejhlubší – Bajkalské (asi 20 % veškerých světových zásob povrchové sladké vody)

  • podnebí: 4 podnebná pásma – polární, subpolární, mírné, subtropické

    • na většině území vnitrozemské mírné podnebí s velkými rozdíly mezi zimními a letními teplotami

    • Sibiř – extrémně kontinentální klima; v mezihorských kotlinách i pod -70 °C, v létě přes 30 °C

    • polární podnebný pás – ostrovy a pobřeží Severního ledového oceánu

    • subtropické (středomořské) podnebí – pobřeží Černého moře (Soči)

    • většina srážek přichází od Atlantského oceánu, směrem na V srážek úbývá

    • na Dálném východě je množství srážek ovlivňováno monzuny

    • nejvíce srážek na pobřeží Baltského moře; nejméně na S od Kaspického moře a v Jakutské oblasti

    • téměř 60 % území permafrost – komplikuje zemědělství, prodražuje další výstavbu

    • klimatické poměry podmiňují vznik šířkových vegetačních pásů

      • nejseverněji pás polárních pustin; jižněji pásmo tunder s porosty mechů a lišejníků

      • tundry přecházejí směrem k jihu v lesotundry a pásy lesů – jehličnaté, smíšené, listnaté

        • lesy zaujímají největší část Ruska

      • na J od pásma lesů – lesostepní, stepní pásmo s úrodnými černozeměmi

      • polopouště, pouště při Kaspické nížině

      • v horských oblastech vegetace uspořádána ve výškových stupních

  • nerostné bohatství: rozsáhlá mnohostranná surovinová základna; nejvýznamnější ložiska v asijské části

    • významné zásoby paliv – patří k největším na světě

    • ložiska černého uhlí na Sibiři – Kuzněcká, Tunguská a Lenská pánev

    • velká ložiska hnědého uhlí – Západosibiřská rovina

    • zemní plyn – největší producent zemního plynu na světě

    • velké zásoby rud kovů a nerudných surovin; největší zásoby železné rudy v Kurské magnetické anomálii

      • neželezné kovy na Urale, V Sibiř; zlato v povodí Aldanu a Indigirky

      • zásoby apatitu – poloostrov Kola; draselné soli – Předuralí

  • hospodářství: průmyslově-zemědělský stát v procesu transformace na trh; ekonomicky nejvyspělejší stát SNS

    • průmysl: v roce 1990 4. největší průmyslový potenciál na světě (po Japonsku, USA, Německu)

      • dle produkce a počtu zaměstnaných na 1. místě těžební, na 2. strojírenský a na 3. energetický

      • těžební – významný producent energetických surovin – zemní plyn, ropa, černé a hnědé uhlí

        • těžba rud kovů – železo, nikl, měď, chrom, cín, zlato, stříbro

      • strojírenský – průmyslová zařízení, zbraně, elektrotechnika, dopravní strojírenství

        • soustředěno do Moskevské oblasti, SPB, Povolží, Uralu, Novosibirsku

      • elektrárenství – 4. na světě ve výrobě elektřiny; významná hydroenergetika

      • hutnictví – železo, ocel, barevné kovy, hliník; v blízkosti hydroelektráren

      • chemický – petrochemie, hnojiva, plasty, chemická vlákna

      • dřevoprůmysl; textilní; potravinářský

    • zemědělství: významný podíl rostlinné i živočišné výroby

      • rostlinná – pšenice, oves, kukuřice (černozemě); brambory, cukrová řepa, slunečnice, len

      • živočišná – chov skotu, prasat, ovcí, koní; rybolov

  • doprava: vedoucí postavení železnic – Transsibiřská magistrála – spojuje střed a Dálný východ (9430 km)

    • v evropské části systém dálkových plynovodů a ropovodů

    • námořní velmoc; významné přístavy Novorosijsk, SPB, Murmansk, Vladivostok

    • nejvýznamnější uzel letecké dopravy – Moskva

Bělorusko

  • vnitrozemský stát V Evropy; člen SNS a SSR

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Minsk – během 2. sv. v. téměř zničeno, po válce opět vybudováno

  • obyvatelstvo: Bělorusové; menšiny Rusů, Poláků, Ukrajinců

  • přírodní poměry: převážně nížinné území; J – rovinný a močálovitý;

    • S – zvlněné v pahorkatinu ledovcového původu – morény

    • rozvodí řek tekoucích do Baltského moře (Západní Dvina, Němen) a do Černého moře (Dněpr)

      • přítoky Dněpru – Berezina, Pripjať (močálovité povodí – Pinské močály)

  • podnebí: mírné s kontinentálními vlivy

  • nerostné bohatství: draselné soli, rašeliny

  • hospodářství: průměrně rozvinutý průmyslově-zemědělský stát; člen SNS

    • průmysl: těžební; strojírenský (traktory, nákladní automobily); chemický (hnojiva)

      • petrochemický; lnářský; potravinářský

    • zemědělství: silná živočišná – chov skotu, prasat; rostlinná – len, brambory, žito, krmné plodiny

    • černobylská katastrofa na Ukrajině zamořila 23 % území Běloruska radionuklidy

Ukrajina

  • přímořský stát V Evropy při pobřeží Černého a Azovského moře; člen SNS

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Kyjev – velký počet historických památek

  • obyvatelstvo: Ukrajinci; menšiny Rusů, Bělorusů, Moldavanů, Poláků

  • přírodní poměry: převážně rovinný povrch; V – Východoevropská rovina; stř – Dněperská nížina

    • J – Černomořská nížina; JZ a JV – pahorkatiny (JZ – Volyňsko-podolská plošina; JV – Doněcká plošina)

    • horské oblasti na okrajích; Z – Karpaty; Krym – Krymské hory

    • hlavní řeky – na hranicích s Rumunskem ústí Dunaj do Černého moře (zde také Dněstr, Dněpr)

      • V – odvodňuje řeka Doněc do Azovského moře; SZ – Bugem do Baltského moře

  • podnebí: mírné, kontinentální; na Krymu subtropické; S/SZ pokrývají smíšené a listnaté lesy

    • J/JV stepi → přeměněné v kulturní krajinu

  • nerostné bohatství: bohaté – černé uhlí, železná ruda, manganová ruda, draselné soli, fosfáty

  • hospodářství: středně rozvinutý průmyslově-zemědělský stát; člen SNS

    • průmysl: těžební; strojírenský (traktory, obráběcí stroje); hutnictví (ocel); chemický; potravinářský

    • zemědělství: silná živočišná – chov skotu, prasat; rostlinná – obdělává se přes 50 % půdy

      • pšenice, kukuřice, ječmen, cukrová řepa, slunečnice, brambory, len, ovoce, zelenina

  • doprava: hustá dopravní síť, nejvýznamnější železniční doprava; letiště – Kyjev, Charkov

    • námořní – přístavy v Oděské oblasti; říční – řeky Dněpr, Dunaj

  • ekologický problém – havárie JE Černobyl – 26. 4. 1986

Moldavsko

  • vnitrozemský stát V Evropy; člen SNS

  • státní zřízení: republika v čele s prezidentem

  • hlavní město: Kišiněv

  • obyvatelstvo: Moldavané; menšiny Ukrajinců, Rusů, Gagauzů, Židů, Bulharů

  • přírodní poměry: mírně zvlněná plošina s úrodnými černozeměmi; střed vyplňuje nízká vysočina Kodry

    • hlavní řeky – Prut (hranice s Rumunskem); Dněstr (hranice s Ukrajinou)

  • podnebí: mírné, vnitrozemské

  • hospodářství: převážně agrární stát s méně rozvinutým hospodářstvím

    • průmysl: hlavně potravinářský (vinařství, konzervárenství)

    • zemědělství: silná (2/3) rostlinná – pšenice, kukuřice, zelenina, vinná réva

      • živočišná – chov ovcí, prasat, skotu

Zakavkazsko

  • jižně od Velkého Kavkazu; z V ohraničeno Kaspickým mořem, ze Z ohraničeno Černým mořem

  • 6 států (některé světem neuznané) – Abcházie, Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach

  • obyvatelstvo: časté etnické konflikty – poslední válka 2008 mezi Jižní Osetií a Gruzií

    • střet islámu a křesťanství

  • podnebí: mírné podnebí; na velké části vysokohorské podmínky

  • hospodářství: založeno na těžbě surovin (ropa, plyn, rudy); závislost na Rusku

  • strategický význam – leží u Černého i Kaspického moře

Střední Asie

  • pro člověka nepřiznivé přírodní podmínky; kromě Ferganské kotliny (dostatek vlány, centrum osídlení)

  • státy – Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán

  • v dobách SSSR centrum produkce bavlny → ekologická katastrofa – vysychání Aralského jezera

    • intenzivní zavlažování způsobilo vyschnutí řek Syrdarja, Amurdaja

    • začalo vysychat i Aralské jezero, rozdělovalo se, zvýšilo svou salinitu → vyhynutí ryb

  • státní zřízení: republiky s prezidenty; často zneužití moci (Kazachstán – Nazarbajev; Turkmenistán – S. Nijazov)

  • obyvatelstvo: dodnes menšiny Rusů, ruština jedním z úředních jazyků; většinově islám, menšiny pravoslavných

  • přírodní poměry: na J odděleno velmi vysokými pohořími; vyplněno pouštěmi a polopouštěmi; na S stepi

    • rozsáhlé stepi na severu – dnes jedna ze světových obilnic; také kočovnictví

  • průmysl: založen na těžbě (uhlí, sůl, rudy); zpracování bavlníku

Kazachstán

  • největší vnitrozemský stát světa; 9. největší celkově

  • hlavní město: Astana

  • obyvatelstvo: Kazaši 60 %, Rusové 25 %; dále Ukrajinci, Uzbekové, Němci

  • přírodní poměry: Kaspická nížina; poušť Kyzylkum;

    • řeky Ural, Syrdaja, Irtyš; jezera Kaspické, Aralské, Balchaš (napůl sladké, napůl slané)

  • podnebí: kontinentální klima s velkými rozdíly teplot mezi létem a zimou

  • nerostné bohatství: obrovské zásoby černého uhlí, železných a chromových rud, ropy

    • těžba uranu (1. na světě, 20 % světových zásob)

  • hospodářství: viz výše, síť zavlažovacích kanálů; kosmodrom Bajkonur z dob SSSR – dnes pronajímá Rusko

Kyrgyzstán

  • uzavřená země, nemá zásoby ropy a zemního plynu; člen SNS

  • hlavní město: Biškek

  • přírodní poměry: ¾ území velehory (Ťan-Šan, Alatau); nepříznivé klimatické podmínky

  • nerostné bohatství: málo; uhlí, uran

  • hospodářství: slabá ekonomika, málo nerostného bohatství → obrací se zpět k Rusku; cestovní ruch

    • ztráta většiny průmyslu v období přechodu k tržní ekonomice; spoléhá se na zahraniční pomoc

    • zemědělství: rostlinná – mák, opium, tabák, bavlna, obilí

Tádžikistán

  • nejnižší životní úroveň, 80–90 % obyvatel na hranici chudoby; obchod a převoz narkotik

  • hlavní město: Dušanbe

  • obyvatelstvo: Tádžikové 65 %; Uzbeci 24 %; menšina Rusů; problémy s menšinami, časté občanské války

  • přírodní poměry: na 90 % území pohoří (Pamír, Ťaň-Šan); pouště, polopouště

  • hospodářství: po válkách rozvráceno (kromě S); vinařská oblast, ovoce, mák, opium, konopí

Turkmenistán

  • jedno z nejodlehlejších míst; styk mezi stř Asií a Blízkým východem

  • hlavní město: Ašchabad

  • přírodní poměry: pouštní stát s nedostatkem vody; seismicky aktivní oblast, častá zemětřesení

  • hospodářství: kočovné národy s velkými stády ovcí; bavlna, vlna, hedvábí, kůže, kožešiny

Uzbekistán

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.

Doporučené školy

Ostravská univerzita
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Panevropská univerzita
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Prague City University
Univerzita Hradec Králové