Rozhovor: „České firmy nevědí, jak zaměstnance s titulem Ph.D. hodnotit.“

Už přemýšlíte, co po vysoké škole, a bakalářský i magisterský titul je vám málo? Přihlaste se na doktorské studium. Titul Ph.D. se vám bude hodit zejména pokud chcete pracovat v zahraničí. Co všechno postgraduální studium obnáší, jsme se ptali Karla Jalovce, který studuje doktorský program na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického.

Proč jsi šel na doktorské studium?

Vidím v tom potenciál, jak najít lepší uplatnění na trhu, lepší zaměstnání. A hlavně mě to studium baví.

Zabýváš se bioinformatikou – tahle oblast tě zajímala už předtím?

Ano. Už když jsem se hlásil na postgraduální studium, tak jsem musel vědět, co chci zkoumat. Mít rámcově vybrané téma, definovaný výzkum a zajištěného školitele je podmínkou pro to, aby tě u nás vzali.

Co ti dává doktorské studium oproti předchozím vysokoškolským stupňům?

Co se týče znalostí, tak minimum, pokud se nesnažím sám. Mám nějaké povinné předměty, které jsou buď jednoduché, přehledové nebo velice specializované. Většinou není nic mezi tím. Na těch specializovaných se člověk něco přiučí, ale pořádně tomu nerozumí, dokud si problematiku nenastuduje sám. Vysoká škola je převážně o samostudiu, ale u nižších stupňů je pořád znát, že existuje nějaká forma vedení prostřednictvím učitelů. Při doktorském studiu už si člověk opravdu musí hlídat všechno sám. Přidanou hodnotou je hlavně ten titul.

A co třeba nejrůznější soft-skills?

To určitě. Například schopnost komunikovat s lidmi. Ale doktorské studium je podle mě hlavně o získávání kontaktů a zviditelnění se jak v akademické, tak v průmyslové sféře. Člověk pozná učitele na katedře a dostává se k různým projektům, které sponzorují průmyslové firmy, čímž zase poznává je.

Vyplatí se doktorské studium finančně?

Záleží na oblasti, kterou se člověk zabývá. V průmyslu si člověk samozřejmě vydělá lépe, ale nestěžuji si. S polovičním úvazkem, stipendii a granty člověk může žít poměrně spokojeně. Výše ohodnocení se samozřejmě liší podle finanční politiky univerzity, fakulty a výzkumné skupiny.

Kolik ti všechno dohromady zabere času?

Práce, tedy ten výzkum, je poloviční úvazek, moje vlastní studium je v podstatě druhá půlka úvazku. Do toho ještě pár hodin týdně učím. K doktorskému studiu lze pracovat i na plný úvazek, ale školitelé to neradi vidí, protože pak není prostor pro studium a psaní disertační práce.

Jak dlouho budeš doktorské studium studovat?

Pro mě, jako doktorského studenta ČVUT FEL, platí čtyřleté studium, které se dá protáhnout až na sedm let. Ale ve svém okolí neznám moc lidí, kteří by to zvládli bez prodlužování. A to jak u nás, tak na jiných školách. Po dvou letech studia se skládá takzvané minimum, což je první zkouška. Ve třetím roce jsou státní doktorské zkoušky a ve čtvrtém je obhajoba disertační práce. Já se budu snažit dostudovat co nejdřív. Pro to, aby všechno probíhalo hladce, je důležité si hlavně vybrat správné téma a dobrého školitele. Tím správným tématem mám na mysli dostatečně zajímavé, aby se dalo obhájit.

Je na postgraduálním studiu stejný kreditový systém jako na bakaláři a na magistru?

Během prvních dvou let, do toho minima, musí člověk získat 30 kreditů. Ty dostává za předměty, konkrétně u nás to může být celkem až 24 kreditů. Zbylých šest je za odborné publikování a za účast na konferencích. Počet kreditů nutných k získání minima a časový rozsah studia jsou u nás pevně dány studijním řádem ČVUT. Co se liší na jednotlivých katedrách jsou požadavky na významnost konferencí a časopisů, kde se uveřejňují články.

Můžeš vést bakalářské a diplomové práce?

Můžu, ale nevedu. Je to časově hodně náročné. Podle katedry, na které člověk pracuje za to sice nějaký finanční bonus může být, ale v řádech stokorun, takže zanedbatelný. Na druhou stranu člověk získá možnost spolupráce s dalšími lidmi a zkušenosti v jejich vedení.

Může člověk během doktorandského studia cestovat?

Není to povinnost, ale je to dobrý prostředek ke zjištění, jak se dělá věda i jinde než u nás. Student může vycestovat během té doby, co studuje na Ph.D., nebo může strávit i rok v zahraničí ještě v rámci dalšího, post-doktorandského studia.

Vidíš rozdíl mezi tvým doktorandským studiem a studiem svých známých na jiných školách?

Řekl bych, že dost záleží na oboru, kterému se škola věnuje. Univerzity s podobným zaměřením mají podobné požadavky na své studenty. Rozdíly, které vnímám nejvíc, jsou v rozsahu pedagogické a publikační činnosti. U nás je nižší tlak na pedagogickou činnost, které se lze za určitých podmínek téměř vyhnout. Pak ale člověk musí více času věnovat výzkumné a publikační činnosti.

Co tě na studiu překvapilo?

Líbí se mi spolupráce s fakultou, možnost výzkumu a seberealizace. Člověk je zapojen do chodu univerzity a podívá se na „druhou stranu barikády“. V porovnání s nižšími stupni, kdy člověk dostával práci od učitelů a říkalo se mu, co má dělat, je doktorské studium hlavně o samostatném fungování.

Komu bys doktorandské studium doporučil?

Rozhodně lidem, kteří chtějí pracovat v zahraničí nebo v akademické sféře. Právě tam se titul Ph.D. hodí. Ze zkušeností některých mých přátel z jiných univerzit, kteří doktorské studium dokončili, vím, že při hledání práce v Čechách svůj titul buď zatají nebo se spokojí s nižším platovým ohodnocením.