Rozdíly mezi střední a vysokou školou

29. 7. 2014 | Rady maturantům

Už žádné vstávání na začátku hodiny a sednutí na pokyn učitele. Nečekejte ani zvonek oznamující začátek a konec výuky. Níže vám přinášíme přehled změn, které vás můžou po nástupu na vysokou školu překvapit.

Prázdniny

Volno už vám nebude začínat 1. července a končit 1. září. Letní semestr zpravidla končí v polovině května, kdy začíná zkouškové období. Prázdniny vám začnou podle toho, jak rychle zvládnete uzavřít všechny předměty. Vyučování pak nezačíná 1. září, ale většinou až poslední zářijový týden. Přesná data zjistíte v harmonogramu školního roku na webových stránkách své fakulty.

Také už neuslyšíte pojmy „první pololetí“ a „druhé pololetí“, ale „zimní semestr“, který začíná v září a končí v únoru, a „letní semestr“, který trvá od února do června, respektive do září, kdy ještě pokračuje zkouškové období.

Přednášky a semináře/cvičení

Vyučovací hodiny na vysoké škole se dělí na dvě skupiny – přednášky a semináře. Účast na přednáškách bývá nepovinná, nedělá se na nich docházka a výuka bývá spíše teoretická. Přestože účast bývá dobrovolná, na mnoho přednášek se vyplatí chodit.

Naopak semináře nebo cvičení často probíhají v menších skupinkách, toleruje se jen omezený počet absencí a výuka je interaktivnější, studenti se do ní aktivně zapojují. Formou cvičení se vyučují například cizí jazyky nebo praktické předměty.

Délka vyučování a zvonění

Hodiny na vysoké škole netrvají 45 minut jako na střední. Délka vyučovacího bloku bývá 80 nebo 90 minut. Jeho začátek ani konec ale zpravidla neoznamuje drnčení zvonku. Začíná zkrátka příchodem vyučujícího a končí jeho odchodem.

Také první hodina vám už nebude začínat s úderem osmé ranní, dost možná budete mít rozvrh každý den jinak. Může se tak stát, že jeden den budete ve škole od půl sedmé ráno do půl sedmé večer, jindy třeba nebudete mít výuku vůbec.

Rozvrh si na většině škol budete tvořit částečně sami, přesto nejspíše od fakulty dostanete doporučený studijní plán. Předměty se dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné. Povinné budete muset během studia absolvovat všechny. Z povinně volitelných budete muset chodit aspoň na některé a u volitelných je výběr ještě volnější. Podrobné informace opět najdete na webových stránkách nebo ve studijním systému.

Oslovování vyučujících

Pokud jste museli na střední škole všechny vyučující oslovovat „paní profesorko“ a „pane profesore“, radši to rychle zapomeňte. Na vysoké škole se učitelé oslovují titulem, který opravdu mají. Možná proto budete mít problém si všechny magistry, inženýry, doktory, docenty a profesory zprvu zapamatovat. Ale nebojte, až půjdete za někým do kabinetu, bude mít nejspíš jméno i s titulem napsané na dveřích. A pozor – před tituly mají přednost akademické funkce. I přesto, že je váš děkan profesor, jej tedy oslovujte „pane děkane“.

Přestávky

Přestávky už nebudou pětiminutové a po druhé hodině velká, patnáctiminutová na svačinu. Všechny jsou stejně dlouhé a obvykle trvají deset nebo patnáct minut. Ani přestávky na oběd nejsou delší – pokud budete mít rozvrh zaplněný od rána do večera, vezměte si radši jídlo s sebou.

Známkování

Jedno je jisté – už nikdy nedostanete pětku. Na vysoké škole se známkuje buď čísly od jedničky do čtyřky, nebo písmeny od A do F. V mnoha předmětech už také nebudete psát průběžné testy. Často svou vůbec první a také jedinou známku z předmětu dostanete až ze závěrečného testu nebo z ústní zkoušky. Dobrá zpráva tedy je, že se často nemusíte učit průběžně – špatná, že se látku za celý semestr musíte pak naučit celou najednou. Na splnění předmětu máte ve zkouškovém období zpravidla tři pokusy.

Seminární práce

Místo průběžných testů a pololetních písemek budete spíš psát eseje a seminární práce. A pozor – na rozdíl od slohů na střední škole se tady od vás bude chtít, abyste podložili svá východiska i své závěry odbornou literaturou. Raději si tedy pořiďte kartičku do knihovny, nebo si do pokoje přidejte poličky na nové knížky.

Školy také mívají předplacené on-line databáze, ve kterých můžete vyhledávat a číst odborné články, které se týkají vašeho oboru, nahlížet do odborné literatury nebo pročítat akademické práce.

Třídy a suplování

Místo do tříd budete chodit do poslucháren. A suplování obvykle na vysokých školách nebývá. Vyučující vás budou o změnách místa ve výuce nebo o případném zrušení hodiny nejčastěji informovat pomocí nástěnek či hromadných e-mailů.

Samozřejmě všechny školy a všechny obory se od sebe v detailech liší. Záleží třeba na počtu studentů v ročníku – podle toho se pak výuka například může dělit na takzvané paralelky, tedy výuku stejného předmětu v několika časech během týdne. Při vyšším počtu studentů se také dělí do kruhů, například podle bydliště, ve kterých úžeji spolupracují. Rozdíly jsou také mezi humanitními a technickými obory. V každém případě je vysoká škola oproti té střední jiná a máte se nač těšit.