Původ a vývoj člověka, antropologie

Člověk se stavbou orgánů a jejich funkcí v podstatě neliší od ostatních vyšších primátů. V taxonomii má označení Homo sapiens sapiens v rámci rodu Homo, čeledi Hominidae a řádu Primates…….

Řád: Primates – Primáti – Nehetnatci

Podřád: Simiae – Anthropoidea – Vyšší primáti

Nadčeleď: Hominoidea

Čeleď: Hominidae – Hominidi

Rod: Ramapithecus

Rod: Paranthropus

Rod: Australopithecus

Rod: Homo

Druh: Homo habilis

Druh: Homo erectus

Druh: Homo sapiens

Poddruh: Homo sapiens sapiens

Poddruh: Homo sapiens neanderthalensis

Proti dříve všeobecně uznávanému učení o stálosti druhů, které formuloval C. Linné výrokem, že je tolik druhů, kolik jich od začátku stvořila nekonečná bytost, se ještě počátkem 19. století objevovaly jen ojediněle názory (např. Lamarck) o postupné přeměně živočichů a rostlin a o jejich vývoji. Evoluci živé přírody do které zahrnul i evoluci člověka ukázal přesvědčivě až Charles Darwin (1809 – 1882).

PRIMÁTI A HOMINIDI VE TŘETIHORÁCH

– před 75 mil. let

• hmyzožravci – subprimátní formy – dnes je připomíná tana (taková malá veverka)
  • před 50 mil. let
• subprimátní formy – poloopice – mají chlupatý obličej a velké oči, protože žijí v noci
  • zástupcem poloopic je dnes třeba lemur

V této době došlo asi k vyčlenění čeledí: Gibonovití, Lidoopovití a Hominidi

– před 35 mil. let

• vyšší primáti – opice starého světa a hominoidea – mají stejného předka
  • opice nového světa
• růst velikosti těla, zkracování čelisti, zmenšování obličejové části, zvětšování mozkovny,

způsob pohybu = brachiace

Pliopithecus – fylogeneticky nejstarší zástupce; dlouhý ocas, protáhlé tělo, protáhlá čelist

Aegyptopythecus – předchůdce lidoopů; výrazná obličejová část a čelisti, bradový výběžek

Dryopithecus – první skutečný lidoop; pohyboval se ještě po čtyřech

Gigantopithecus – vysoký 3,5 m

Ramapithecus – před 14 – 12 mil. let, znaky společné s hominidy i s člověkem; oblouková čelist Proconsul – před 25 mil. let, byl hodně podobný šimpanzům a tak se předpokládá, že se z nich šimpanzi vyvinuli

Australopithecus – před 3 mil. let; mohutná čelist, neměl bradový výběžek

Paranthropus – slepá vývojová větev, objevuje se paralelně s Australopithekem

Hominizace – vývojové změny prokazatelné na kostře, které vedou k formám člověka.

1. etapa – rozšíření a zploštění hrudníku; změna pletence horní končetiny, která umožní rotaci paže
2. etapa – změna stavby pánve – podsazení pánve pod břišní dutinu aby tak chránila vnitřní orgány; změny na dolních končetinách, které souvisejí s bipedií (chůze po dvou ve vzpřímeném postavení těla)
3. etapa – změna stavby ruky – změna polohy palce ® předstojný palec ® uchopovací schopnost; zvětšení mozkovny a zmenšení obličejové části lebky

Sapientace – navazuje na poslední etapu hominizace; pokračuje vývoj ruky do dnešní podoby, ale hlavní je postupní vznik artikulované řeči a utváření bradového výběžku dolní čelisti

PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA VE ČTVRTOHORÁCH

Předchůdci dnešních lidoopů a člověka se oddělili asi před 15 mil. let. Zástupci rodu Australopithecus žili v jižní a východní Africe před 3 – 1 mil. let v nejranějším pleistocénu. Dělí se na několik druhů, z nichž některé vyhynuly jako slepá linie.

Australopithecus africanus

• výška asi kolem 140 cm, hmotnost 45 kg, chodil vzpřímen po dvou, mozkovna měla kapacitu asi 500 ml. Žil ve stepích a lesostepích, Používal kamenné nástroje, ale jsou dohady o tom, zda je používal již záměrně a soustavně.

Homo habilis = Člověk zručný

• žil v Africe před 2 – 1,4 mil.let, výška až 120 – 140 cm, hmotnost 35 – 45 kg, kapacita mozkovny 590 – 690 ml, mohutné nadočnicové valy, placaté čelo. Vyráběl primitivní kamenné nástroje.

Homo erectus = Člověk vzpřímený

• žil ve starším paleolitu před 1 mil. až 350 000 let, výška 150 – 170 cm, váha 50 – 65 kg, mozkovna muže 1450 ml, mozkovna ženy 1300 ml, mohutné nadočnicové valy, mohutná šíje a končetiny. Znal již oheň. Pozůstatky byly nalezeny v Asii (Jáva, Čína), v Africe, ale i v Evropě (Heidelberg, Bilzingsleben). Na našem území nebylo nalezeno nic i když podle nalezených kamenných nástrojů se soudí, že zde Homo erectus žil.

Homo sapiens neanderthalensis

Homo sapiens steinheimensis

• žil před 300 000 až 250 000 lety, kapacita mozkovny odpovídá dnešnímu člověku

Protoneandertálci

• žili před 150 000 až 120 000 lety

Klasičtí nendertálci

• žili před 100 000 až 40 000 lety, vymřeli jako slepá vývojová větev; mohutné nadočnicové valy, velké stoličky, robustní kostra o výšce 160 cm, kapacita mozkovny 1700 ml

Nejznámější nález z údobí neandertálského v naší blízkosti je travertinový odlitek mozkovny z Gánovců u Popradu, dále nálezy z jeskyně Šipka u Štramberku, nálezy z Moravského krasu a ze Šaly na Slovensku.

Homo sapiens sapiens

• žil v mladším paleolitu před 35 000 – 10 000 lety
• jeden typ tohoto člověka (se širokým obličejem) nazýváme kromaňonec podle naleziště Cro-Magnon ve Francii.

Na našem území je z tohoto období řada nalezišť: Předmostí v Přerově, Dolní Věstonice, Pavlov, Brno, Koněprusy, Mladeč aj.

Osídlení světa se uskutečnilo z Asie – lidé se dostali přes Indonésii do Austrálie, přes Sibiř a Beringgův průliv do Ameriky. Tuto teorii vyslovil na začátku 20. století Aleš Hrdlička (1869 – 1943).

LIDSKÁ PLEMENA

S postupným šířením člověka do nejrůznějších oblastí světa, které se výrazně liší klimatickými podmínkami, docházelo ke vzniku některých druhotných odlišností. K této diferenciaci přispěla i izolovanost, a tím i genový posun malých skupin. Tak se v době před více než 10 000lety vytvořila tři hlavní plemena:

bílé – europoidní

• 40%, světlá pleť, barva vlasů od světlé po tmavou, rovný i kudrnatý vlas, bohaté ochlupení těla

žluté – mongoloidní

• snědá pleť, široké lícní kosti, rovné tmavé vlasy, šikmé oči, dlouhý trup a krátké nohy, prakticky žádné tělesné ochlupení

černé – negroidní

• 10%, tmavá pigmentovaná kůže, která chrání před slunečním zářením, široký nos a rty, kudrnatý krátký vlas, krátký trup a dlouhé nohy, méně tělesného ochlupení