Pryč s uhelnými elektrárnami, víc peněz doktorandům, požadují studenti

Okupační stávka studentů za klima proběhla minulý týden na 11 vysokých školách. Konaly se diskuze, workshopy či veřejná čtení. Někde studenti ve školách i nocovali. Stávka vyvrcholila 17. listopadu pochodem za klimatickou spravedlnost, na konci nějž studenti předali své požadavky vládě. Co přesně studenti požadují? Jak na to reagovali politici a jak se k nocování na školách postavily univerzity?

Požadavky studentů

Hnutí Univerzity za klima považuje přístup univerzit i české vlády k hrozbě globálního oteplování za pasivní. Na klimatickou změnu se podle studentů váží také ekonomické, energetické a sociální problémy jako zdražování energií, nebo příklon části občanů k pravicovému extremismu.

Studenti proto volají po udržitelných univerzitách i adekvátním finančním ocenění doktorandů. Po vládě chtějí, aby do roku 2033 zavřela uhelné elektrárny a investovala do obnovitelných zdrojů, aniž by to bylo na úkor pracujících obyvatel.

Hnutí také navrhuje, aby Česko odstoupilo od Energetické charty. Ta má ochraňovat zahraniční investice do energetiky. V posledních dekádách ji však energetické firmy využívají například jako argument žalob na státy, které chtějí omezit těžbu a spalování ropy, uhlí a plynu. Po státech pak chtějí kompenzace.

Reakce vlády

Svoje požadavky v Den boje za svobodu a demokracii studenti předložili do rukou zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové Šimáčkové. S požadavky ještě předtím konfrontovali také premiéra Petra Fialu na Národní třídě.

Studenti předsedovi vlády vytkli, že se klimatickým problémům vláda nevěnuje dostatečně. Fiala jejich názor respektuje, ale nesdílí ho. Česko podle něj dělá v klimatickém boji dost, a daří se mu přesvědčovat k zelené politice i další státy. Podle Fialy se také zlepšuje životní prostředí.

Hlasy veřejnosti

Komentátor Matouš Hrdina pro iRozhlas uvedl, že studenti za stávku sklidili také kritiku na sociálních sítí. V komentářích zaznívalo, že studenti by měli studovat a ne stávkovat, nebo že plýtvají veřejnými penězi a jsou líní, když mají čas demonstrovat.

Proti tomu se ale protestující studenti vymezují. Mluvčí Univerzit za klima Anežka Lindaurová ve Studiu ČT24 kritizovala, že o její budoucnosti rozhodují lidé, kterých už se problém klimatické změny nebude týkat. „Nemá cenu se vzdělávat pro svět, který tady nebude,“ uvedla.

Ne přespávání

Linadureová s dalším mluvčím hnutí Kryštofem Tymiánkem hodnotí stávku pozitivně. Ocenili množství studentů, které se podařilo zaktivizovat a fakt, že požadavky byly slyšet jasně. Akademická obec se v naprosté většině ztotožnila s požadavky studentů.

Některé aspekty stávky ale univerzitám vadily. Seznam Zprávy například upozornily, že vedení Filozofické fakulty UK se nelíbilo, že by měli studenti v budově fakulty přespávat. Se stanovisky stávky fakulta z části souhlasila, ale přespávání šlo prý proti jejímu duchu. Náklady na provoz budovy se totiž kvůli tomu zvýšily: „Tento aspekt celé akce považujeme v kontextu požadavků okupujících na univerzity za výrazně rozporuplný. Klimatická odpovědnost by měla jít ruku v ruce s odpovědností ke zdrojům, a to v jakékoliv formě,“ argumentovala fakulta. I tak zde ale studenti mohli zůstat přes noc.

Proti přespávání na škole se ohradil i děkan Fakulty sociálních studií MUNI Stanislav Balík. Ačkoli klimatickou hrozbu považuje za akutní a je také otevřen jakékoli formě diskuze, přespávání přímo na fakultě mu připadalo bezdůvodné až radikální: „Pokud něco protizákonně obsadím a nechci nic po instituci, na které stávkuji, je to radikální forma protestu. Zabírám něco, na co nemám nárok,“ vyjádřil se děkan pro server iRozhlas.cz. Nešťastné bylo podle něj i označení „okupační stávka“. Považuje ho za neuctivé v kontextu války na Ukrajině nebo studentských stávek v době nesvobody.

Zdroje: Aktuálně.cz, České noviny, Český rozhlas, ČT 24, Deník Referendum, Univerzity za klima