Přípravuje se změna podpory nezaměstnaných absolventů

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach informoval o připravovaných změnách, které se týkají podmínek získání podpory v nezaměstnanosti a měly by prý absolventy více motivovat k hledání práce. Aby měli absolventi všech škol na podporu nárok, budou muset, podle nového zákona, v předcházejících třech letech odpracovat  12 měsíců.

Škromach tak chce omezit  zneužívání podpory, kdy například studenti v období mezi ukončením střední a nástupem na vysokou školu získání podpory využijí. Upozornil také, že absolventi nezůstanou úplně bez prostředků, protože i nadále budou jištěni  sociálními dávkami v rámci rodinných přídavků.

Jak se ukazuje, mnoho studentů podmínku odpracovaných 12 měsíců  dokáže splnit. Do této doby totiž bude možné započítat i brigády a praxe během studia, pokud student pracoval na základě pracovněprávního vztahu.

Absolventi by tak v budoucnu měli mít stejné podmínky jako ostatní nezaměstnaní. Úřady práce budou klást podle návrhu větší důraz na vypracovávání individuálních akčních plánů pro žadatele do 25 let a absolventy vysokých škol po dobu dvou let od ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Dále se také uvažuje o vytvoření tzv. účelných pracovních míst. Ta by byla vyhrazena pro absolventy a uchazeči o zaměstnání by se v nich pravidelně obměňovali.<?xml:na­mespace prefix = o ns = „urn:schemas-microsoft-com:office:office“ /><o:p></o:p>

Cílem takto připravovaných změn není podle Škromacha ušetřit finanční prostředky, ale využít jich právě při tvorbě programů pro absolventy – při vytváření individuálních akčních plánů a jako motivaci ke zvyšování kvalifikace za pomoci úřadů práce. „V podstatě by to měla být určitá motivace k aktivitě,“ upřesnil ministr. České úřady práce podle nejnovějších údajů registrovaly v červnu 50.909 nezaměs­tnaných absolventů škol. Podle ředitele Správy služeb zaměstnanosti, Jana Kasnara, 44 procent z nich tvoří mladí lidé bez vyučení.<o:p></o:p>

Podle ministrových slov není v Evropě země, kde by doba studia byla považována plně za dobu zaměstnání, tak jak to dosud platí v České republice. K ab­solventům se v ostatních zemích Evropy staví rozličně.

Ve  Francii musí pracovat alespoň 4 měsíce za poslední rok a půl. Tamní studenti proto v posledních letech školy běžně nastupují na stáže a snaží se tak předem najít uplatnění po ukončení studií. Francie navíc v posledních letech rozvíjí programy podpory zaměstnanosti mladých. Francouzští absolventi vysokých škol jsou před nástupem do prvního zaměstnání bez práce v průměru 3,5 měsíce.

Nezaměstnaní, kteří dříve dostatečně nepracovali a nemají tak nárok na podporu v nezaměstnanosti, i přesto mohou ve Francii požádat o minimální částku zvanou RMI. Musí být však starší 25 let nebo se starat o děti. Výše této částky se pak odvíjí od rodinné situace.<o:p></o:p>

Také v Rakousku je vyplácení podpory absolventům podmíněno tím, že byl uchazeč v posledním roce zaměstnán alespoň 26 týdnů a současně za poslední dva roky pracoval minimálně 52 týdnů.

Absolvent v Belgii musí před žádostí o podporu prokázat, že po dobu od pěti do deseti měsíců aktivně hledal a nenašel práci. Teprve poté může při splnění všech náležitostí úspěšně uplatnit žádost o podporu v nezaměstnanosti, ta je ovšem podstatně nižší než u lidí, kteří už pracovali.<o:p></o:p>

<SPAN style=“FONT-FAMILY: “ Roman?; New ?Times Times AR-SA? mso-bidi-language: CS; mso-fareast-language: mso-ansi-language: mso-fareast-font-family: 12pt; FONT-SIZE:>Stejné podmínky, jaké jsou plánovány pro české absolventy, mají mladí Němci.

<SPAN style=“FONT-FAMILY: “ Roman?; New ?Times Times AR-SA? mso-bidi-language: CS; mso-fareast-language: mso-ansi-language: mso-fareast-font-family: 12pt; FONT-SIZE:>zdroj: ČTK