Příliš mnoho textu? Pomoct může rychločtení

Tzv. metodou rychločtení, o níž tu bude řeč, se poprvé vážněji zabýval americký filozof a psycholog Walter B. Pitkin ve 20. letech minulého století (jeho souhrnná kniha „The Art of Rapid Reading“ vyšla v roce 1929). Pitkinovy na první pohled bláhové myšlenky naštěstí nezapadly, naopak – jeho poznatky byly dále rozvíjeny a zdokonalovány a dodnes slaví úspěchy po celém světě.

V České republice máme dokonce tvůrce vyukové aplikace Rozečti.se, která teoretickou vyuku rychločtění poměrně hravou formou převedla do aktivního naučného nástroje . Doporučujeme vyzkoušet minimálně test své rychlostí čtení, ať víte, jak na tom jste. Test rychlosti a 1. lekci Rozečti.se poskytuje zdarma.

Chce to trénink

Metodě racionálního čtení se rozhodně nelze naučit za pět minut a u netrénovaného čtenáře se naopak může snadno minout účinkem – v nejhorší možné variantě pak čte příliš dlouho, a nebo naopak tak rychle, že si z textu nepamatuje vůbec nic. Není proto náhodou, že na trhu dnes existuje nejen řada teoretických i edukativních příruček na toto téma, ale i široká nabídka nejrůznějších multimediálních pomocníků. Absolvovat lze také některý ze specializovaných docházkových kurzů. Jen pro představu: „běžný“ člověk prý zvládne přečíst přibližně 150 až 200 slov za minutu, zatímco „průměrný“ absolvent pětadvacetiho­dinového základního kurzu prý zvládne za stejnou dobu 400 až 500 slov. Jsou ale i tací, kteří se dostanou až k hranici 700 slov za minutu. Ba co víc: ani 1000 slov za 60 vteřin už dnes prý není tak nereálných…

K čemu je rychločtení dobré?

Hlavním smyslem rychločtení je, velmi zjednodušeně řečeno, získat z textu co nejvíce informací v co možná nejkratším čase. Důležitou roli zde tedy hraje nejen důkladná práce s očními pohyby, ale i paměť a v neposlední řadě také schopnost oddělit „zrno od plev“ – tedy odlišovat v textu relevantní informace od těch méně relevantních. Rychločtení umožňuje číst po skupinách slov namísto slov jednotlivých – tzn., že se na jednotlivém řádku zdržíte až dvakrát méně. Rychločtení tak lze přirovnat k situaci, kdy jste začali číst slova správně už při prvním pohledu na ně, tedy bez toho, abyste je museli poctivě slabikovat a vnímat jednotlivá písmena.

Základní kroky

Všechny příručky popisující metodu rychločtení vytrvale zdůrazňují zásady, které byste měli uplatňovat také u „běžného“ čtení, tedy dostatek světla, pohodlná židle, správné držení a průběžné protahování těla, koncentrace, adekvátní prostředí vhodné k četbě, správná vzdálenost papíru či monitoru apod. Ačkoli by tyto poučky měly být v případě rychločtení psány velkými písmeny, nebudeme se jimi dále zabývat. Přejdeme rovnou k základům samotné rychločetby.

Krok č. 1: Text si nejprve prohlédněte Předtím, než začnete číst, se nejprve s textem rychle seznamte (slovo „rychle“ zde znamená přibližně 30 vteřin na krátký článek, 3 minuty na delší text, 5 až 8 minut na knihu). Tímto letmým prohlédnutím získáte přehled o tom, co vlastně budete číst, jak je text dlouhý, jak je strukturovaný, jaká je asi jeho informační hutnost, jazykový styl, odbornost apod. Orientace v textu je zkrátka základ.

Krok č. 2: Oživte si paměť
Před samotnou četbou si také nejprve oživte své znalosti a vědomosti o daném tématu. Tímto krokem se dostanete k textu „blíže“, lépe se do něj vžijete a opět: budete vědět, co od něj očekávat, co v něm hledat a hlavně snadněji pochopíte souvislosti. K textu se také snažte přistupovat motivačně, tedy tak, jako byste se těšili, že se z něj dozvíte zase něco nového, že vás obohatí a že vás jistě bude bavit.

Krok č. 3: Čtěte zeširoka
Rychločtení si vyžaduje velký zrakový rozptyl, který lze procvičit mnoha způsoby (jednoduchá i složitější cvičení nabízí většina příruček o rychločtení). Po jistém tréninku lze tyto pohyby aplikovat na samotný text.

Jak na to: Z tužky, špejle či třeba pletací jehlice si vytvořte „ukazovátko“ a sledujte s ním text ve tvaru „cik cak“ s ostrými vrcholy (nedosahujte přitom až k samým okrajům textu). Nejprve zkuste sledovat jen dva řádky najednou a postupně tento rozmach zvyšujte (zkušenější čtenáři prý takto zvládají až osm řádků). Čtěte potichu a snažte se přitom neartikulovat. Pamatujte, že zpočátku není pochopení textu tolik důležité, přednější je naučit se techniku samotného čtení. Navíc pokud vám nějaká informace unikne, což bývá celkem běžné, nevracejte se zpátky – zpravidla ji pochopíte z dalších řádků. Další metodou je sledování textu stejným způsobem, jen zprava doleva. Rychlost čtení je pak údajně až dvojnásobná. Zmíněné metody pak lze dále zaměnit třeba za tvar písmene S (opět přes dva či více řádků, dle zkušenosti), linku „cik-cak“ s vrcholy ve tvaru smyčky, tvar vertikální vlny nebo jejich vzájemnou kombinaci. Velmi zvláštní metodou je pak vertikální čtení: ukazovátko táhněte vertikálně dolů po jedné straně textu (opět ne až v jeho okraji), prstem paralelně po druhé. Očima sledujte text mezi nimi. Až budete trochu zkušenější, ukazovátko již nebudete potřebovat.

Číst rychle lze několika způsoby.

Krok č. 4: Mind Mapping
Technika Mind Mapping (mapování mysli) spočívá v přenesení vaší myšlenkové mapy na papír – tedy samozřejmě jen v její velmi zjednodušené podobě. Bývá užitečným pomocníkem ve chvíli, kdy si chcete uspořádat a zapsat vaše myšlenky (osnova práce apod.) a nebo důležité body z jakéhokoli textu (četba knihy, učení, záznam z jednání, přednášky atp.).

Jak na to: Vezměte si bílý papír o formátu nejméně A4 a položte jej na šířku. Hlavní téma nakreslete doprostřed (namísto slova či hesla je lépe namalovat obrázek či náčrtek – často bývá výstižnější) a ohraničte jej kroužkem. Z kroužku pak veďte jednotlivé „větve“, které představují další tematické linie. Ty si hned označte výstižným heslem nebo klíčovým slovem. Pakliže je tato myšlenka dále rozvíjena, připojujte tato podtémata k hlavním větvím a opět je označte klíčovým heslem. Pro lepší orientaci se přitom doporučují používat různé barvy. Mapa by měla být stručná a přehledná, neboť právě v tom spočívá její přínos: šetří čas jak při tvorbě, tak při následném čtení, a zároveň obsahuje všechny důležité informace.
Má to však jeden háček: stejně jako rychločtení, také metoda Mind Mappingu je ve skutečnosti daleko komplexnější, než jsme nastínili výše, a k jejímu zvládnutí je zapotřebí určitý trénink.

Příklad nákresu získaného metodou Mind Mapping

Další pomocníci

Kromě výše uvedených bodů se s metodou racionálního čtení vážou i další velmi užitečné techniky, jako je například PhotoReading, fyzické procvičování rychlých očních pohybů při zachování vysoké zapamatovatelnosti textu, relaxace a odstraňování únavy očí, procvičování paměti, techniky na zvyšování koncentrace a schopnosti potlačování artikulace při čtení a mnohé další. O tom však více až v některém z našich dalších článků.

Kde se dozvědět víc

Výše uvedené kroky obsah samotné metody pouze nastiňují, zdaleka se tedy nejedná o zevrubný návod. Jak už bylo řečeno, naučit se tuto metodu správně si vyžaduje svůj čas, trpělivost i využívání dalších (ale neméně důležitých) metod a zásad. Jako startovací můstek vám může pomoci třeba některá z níže uvedených knih nebo internetových odkazů.

Užitečné odkazy

Rozečti.se
Legentas.com

Užitečná literatura

HÖRNER, G. Rychlé čtení: Čtěte rychle a efektivně. Brno: Computer Press, 2007.
MISTRÍK, J. Rýchle čítanie. 2. vyd. Bratislava: Slov. ped. nakl.,1982.
PAPÍK, R. Naučte se číst. Praha: GRADA, 1992.
PITKIN, W. B. The art of rapid reading. New York: McGraw-Hill, 1929.
WAINWRIGHT, G. R. Rapid reading: made simple. London: W. H. Allen, 1972.
ZIELKE, W. Jak číst rychleji a lépe. Praha: Svoboda, 1988.

Foto: stock.xchng, Lucie Černá