Předškolní pedagogika

– předškolní pedagogiky patří mezi APLIKOVANÉ pedagogické disciplíny

– vědní obor, který se zabývá teorií a praxí výchovy a rozvojem dětí předškolního věku

Předškolní věk: od 3 let do nástupu dítěte do základní školy (od 3 – 6 let)

Úkol předškolní výchovy

– zabezpečit uspokojování potřeb dětí

– rozvíjet osobnost dítěte podle jeho možností a schopností

– vytvořit předpoklady pro další vzdělávání

Historický vývoj předškolních institucí = EVROPA

– nebyly Mateřské školy, ale OPATROVNY

– nebyly Učitelky mateřských škol, ale PĚSTOUNKY

1. ANGLIE

Robert Owen (1771 – 1858)

– patří mu prvenství v zakládání institucí pro děti

– 1816 založil Dětskou školu, kde se pečovalo o děti předškolního věku (2 oddělení: 1. pro děti od 1 do 3 let, 2. pro děti 3 do 6 let)

– cílem bylo pečovat o děti zaměstnaných matek

2. FRANCIE

Jan Cochin

– chtěl nahrazovat dětem to, co se jim nedostávalo od matky

– podmínky nebyly příznivé = v opatrovnách se vyučovalo triviu (čtení psaní, počítání), a to už u dětí ve věku 2 až 3 let, opatrovny byly přeplněné a vládla zde tvrdá školní kázeň

3. NĚMECKO

Fridrich Frobel

– založil dílnu, kde se vyráběly učební pomůcky, tzv. DÁRKY (sám je navrhoval)

– postupně do tohoto zařízení začaly chodit děti, hrály si tu a matky se učily, jak své děti zaměstnávat

– 1840 vnik DĚTSKÉ ZAHRÁDKY

Historický vývoj předškolních institucí = ČESKÉ ZEMĚ

Vznik tržního hospodářství. Dospělí museli odcházet každý den za prací do továren a malé děti zůstávaly doma – bez jakékoliv výchovné péče. Prostředí bylo většinou sociálně, zdravotně i hygienicky nevhodné, z důvodu velké bídy a chudoby.

r. 1832 = první české opatrovny (Na Hrádku – „školka na Hrádku“ a opatrovna v Karlíně)

Opatrovna Karlín – pro malé děti pracujících matek, původně byla vybudována pro osiřelé děti za velké epidemie cholery

Opatrovna Na Hrádku – zakladatelé = hrabě Karel Chotek z Vojnína, přízemí bylo projektováno pro 300 dětí od 2- 6 let a první patro pro 600 dětí triviální školy

– první učitelem této opatrovny se stal Jan Vlastimír Svoboda (1803 – 1844)

– tato opatrovna se se stala vzorným příkladem pro výkon praxe pražských učitelů

– velmi mlád r. 1844 umírá na tuberkulózu

Dílo: „Školka, čili prvopočáteční, praktické, názorné, všestranné vyučování malých dítek

k věcnému vybroušení rozumu a ušlechtění srdce s navedením ke čtení, počítání a kreslení.“

Druhy zařízení pro předškolní výchovu v současnosti

1) Mateřská škola

Podle školského zákona jsou mateřské školy zařízení pro předškolní výchovu. Docházejí zde děti zpravidla od 3 -6 let. Mohou ale i děti dvouleté a děti s odkladem povinné školní docházky.

Zřizovateli MŠ mohou být: (obce a kraje, církevní organizace, občanská sdružení, soukromé osoby)

Děti v MŠ jsou vzdělávány buďto ve třídách:

–        homogenních: ve třídě jsou děti stejného věku

–        heterogenních: třídy dětí různého věku

V klasických mateřských školách bývá přibližně 24 dětí, výjimečně 28 (výjimky povoluje zřizovatel).

Rozdělení mateřských škol:

–        denní: provoz přibližně od (6:30 – 17:00)

–        týdenní: provoz od neděle do pátku (Inspirace Irskem, u nás MŠ Betterfly, Hamry na Jezeře)

–        polodenní: pro nejmenší děti, maximálně 5 hodin denně

–        internátní: funguje zde noční provoz, pro matky samoživitelky, které pracují na směny, např. MŠ Stachova, Praha

Personál mateřské školy:

pedagogičtí pracovníci: ředitel, učitelé, asistenti

nepedagogičtí pracovníci: kuchař, uklízečka, školník

Funkce mateřské školy:

– bezpečnostní, zdravotní a hygienická

– výchovně vzdělávací

– sociální – dítě se učí žít ve společnosti ostatních lidí (dětí)

– poradenská – učitelka by měla umět rodičům odborně poradit, jak postupovat při výchově jejich dětí

2) Mateřská škola speciální

Zabývá se výchovou a vzděláváním dětí se specifickými potřebami. Př. Těžká mentální retardace, autismus.

3) Přípravná třída

Cílem přípravné třídy je systematicky připravovat děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí k bezproblémovému začlenění do 1. ročníku základní školy a předcházet tak u nich případným neúspěšným začátkům ve školní docházce. Přednostně se přijímají děti s povoleným odkladem povinné školní docházky

Př. Základní škola praktická Vsetín

ŠKOLSKÁ DOKUMENTACE V MŠ

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) – tvoří základní rámec pro předškolní vzdělávání, je závazný pro všechny MŠ na základě něho si každá mateřská škola vytváří svůj vlastní Školní vzdělávací program ŠVP. Od 1.9. 2007 je závazný pro všechny MŠ.

Školní vzdělávací program (ŠVP) – si zpracovává každá mateřská škola sama a vychází z předpisů RVP PV.

– jedná se o povinnou dokumentaci každé mateřské školy

– za zpracování odpovídá ředitel, ale na tvorbě by se měli podílet všichni pedagogové školy

Třídní vzdělávací program (TVP) – vychází ze ŠVP, je to otevřený pracovní plán učitelek z dané třídy, který je připravovaný a postupně dotvářený – závisí na aktuální situaci třídy

OBSAH PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

= náplň

– před rokem 1989 byly obsahem výchovy a vzdělávání tzv. „složky výchovy“ = tělesná výchovy, hudební výchova, jazyková výchova

– v současnosti byly „složky výchovy“ nahrazeny 5 vzdělávacími oblastmi, které vycházejí přímo od dítěte a jsou stanoveny RVP PV

I. Dítě a jeho tělo (biologická oblast)

Zahrnuje například: osvojení poznatků o těle a zdraví, základní pohybové činnosti (chůze, skok, běh) hru.

II. Dítě a jeho psychika (psychologická oblast)

Zahrnuje například: rozvoj kreativity, sebepoznání, inteligence, jazyka a řeči. Podpora duševní pohody.

III. Dítě a ten druhý (interpersonální oblast)

Zahrnuje například: podpora utváření vztahů s jinými lidmi (dětmi), komunikace, spolupráce.

IV. Dítě a společnost (sociálně kulturní oblast)

Zahrnuje například: naučit dítě orientovat se ve společnosti.

V. Dítě a svět (environmentální oblast)

Zahrnuje například: Vytvořit u dítěte povědomí o okolním světe, základy vztahů k živé přírodě.