Přechod na jinou vysokou školu

Nejprve důkladně zvažte, zda je stávající škola skutečně natolik nevyhovující, že není jiné řešení než její změna. Toto je třeba vzít v potaz hlavně pokud jste v prvním ročníku. S nástupem do kompletně nového prostředí si můžete začít připadat velmi nejistí, ne vždy je však lehké rozpoznat pravou příčinu. Důležitý je tak náhled dalších osob na situaci, nebraňte se možnosti vše prodiskutovat s rodiči nebo kamarády. Pokud jste si i po racionální úvaze zcela jistí, že současné studium není nic pro vás, nabízí se vám následující možnosti.

První cestou je přestup z jedné vysoké školy na druhou. Podmínky pro přestup určuje děkan ve své směrnici, takže se mohou fakultu od fakulty lišit. Je dost nepravděpodobné, že by se přestup vydařil, pokud se zajímáte o zcela odlišný obor, než je ten, který právě studujete – jsou ale známy výjimky, kdy student přešel např. z mezinárodních vztahů na psychologii, v rámci jedné fakulty. Při současném kreditním systému, kdy vám sice mohou, ale v žádném případě nemusí, uznat předměty absolvované na vaší současné škole, se jako jediná výhoda jeví pouze fakt, že se vyhnete přijímacím zkouškám. A rovněž neztratíte možnost pobírat ubytovací stipendium, ale o tom až později.

Pokud se rozhodnete znovu absolvovat proces přijímacího řízení, máte dvě možnosti. Buď okamžitě zanecháte studia, nebo dokončíte první dva semestry a po přijetí na vámi vybranou školu plynule přejdete znovu do prvního ročníku. Vyberete-li si druhou možnost, nespornou výhodou je, že nepřijdete o statut studenta. Stát za vás tedy nadále bude platit zdravotní pojištění a obecně se nemusíte loučit se žádnou z výhod, které studium nabízí. Je tu však jedno velké ale. Zákon o vysokých školách umožňuje studovat v bakalářském studijním programu bez poplatků pouze čtyři roky. Tato doba se vám odečítá den po dni, může se tedy stát, že ke konci tento limit přesáhnete a budete za zbytek studia muset zaplatit. Výše poplatků se na jednotlivých univerzitních fakultách liší. Pokud se rozhodnete, že školy zanecháte neprodleně, ztrácíte tím statut studenta, čímž vám vyvstává povinnost odvádět státu zdravotní pojištění. To si buď musíte zaplatit sami, nebo se můžete přihlásit na Úřad práce, případně si najít zaměstnání. V takovém případě za vás pojištění bude platit zaměstnavatel. Studentem vysoké školy přestáváte být v den, kdy příslušné studijní oddělení obdrželo vaší žádost o ukončení studia.

Bohužel platí, že v naprosté většině případů ztrácíte právo na přiznání ubytovacího stipendia. Ač má každá vysoká škola vlastní pravidla pro udělování těchto stipendií, často se v nich vyskytuje informace, že studenti studující již druhý bakalářský studijní program nemají na příspěvek na ubytování nárok. V průměru se jedná o částku kolem šesti tisíc za rok vyplácenou ve dvou či třech splátkách v průběhu semestru, což rozhodně nejsou zanedbatelné peníze. Např. Masarykova univerzita v Brně i Univerzita Palackého v Olomouci studentům navštěvující již druhou vysokou školu právo na ubytovací studium nepřiznávají. Na rozdíl od Univerzity Karlovy, která je ochotna příspěvek poskytnout každému jedinci, v jehož historii se nevyskytují více než dva neúspěšné pokusy o dokončení vysokoškolského studia.

Autor: Petr Boháč, spolupracovník redakce