POZITIVNÍ BILANCE ROKU 2020: Více příležitostí pro mladé chemiky i romské studenty

Přišel vám předchozí rok tak trochu divný a bezútěšný? Máte také pocit, že se všechno točí jen kolem koronavirové krize? Tak vás vyvedeme z omylu! Přinášíme vám přehled 11 událostí které se letos staly na akademických půdách napříč celou Českou republikou. A netýkají se všechny jen pandemie – některé jsou příslibem do budoucna o světýlkem naděje, že to v nadcházejících letech bude všechno lepší.

První dobrá zpráva míří za studenty vysokých a středních škol, kteří se specializují na chemii. V lednu totiž oznámila nadace Experientia, že podpoří budoucí vědce částkou 200 milionů korun. Zakladateli nadace jsou manželé Dvořákovi, oba uznávaní chemici působící v současnosti na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Nadace zafinancuje mladým chemikům roční stáže na prestižních zahraničních univerzitách nebo jim naopak pomůže založit výzkumné skupiny v českém vědeckém prostředí.  Dále nadace chce nabídnout poradenství týkající se chemické vědecké dráhy, a to i středoškolákům.

A u přírodních věd zůstáváme. Tým docenta Jiřího Mosingera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v únoru oznámil vyvinutí obvazu, který sám dezinfikuje rány, když se na něj posvítí jen trochu silnější baterkou. Nanotkanina s názvem LAM-X by mohla pomoci zejména lidem s vážnými popáleninami nebo bércovými vředy. Materiál čeká ještě důsledné testování, nicméně prognóza je zatím optimistická a LAM-X by se mohl na trhu objevit do pěti let.

Z nanovláken jsou i roušky, které začali od března šít na Technické univerzitě Liberci. Tento druh ochrany dýchacích cest se na jaře stal symbolem boje proti koronaviru, ale také předmětem debat a rozepří. Za nošení roušek chtěl bojovat například tiskový mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Petr Kukal, ale zvolil si k tomu naprosto nevhodný způsob. Po zveřejnění příspěvku v deníku Metro, ve kterém komentoval vzhled žen v rouškách („Milé ženy a dívky v rouškách, nejste směšné, trapné ani neatraktivní. Jste i v mizérii těchto dní perskými princeznami“) se s vedením fakulty dohodl na opuštění své funkce. Za svůj výrok sklidil kritiku a jedna ze studentek na něj také podala oficiální stížnost u akademického senátu.

Zatímco se Kukal k prvnímu dubnu přesunul z Filozofické fakulty o pár ulic dál do Národní knihovny, studenti Fakulty strojního inženýrství Univerzity Jana Evangelisty Purkyně se na přesun do kampusu univerzity, konkrétně do nové budovy CEMMTECH, začali teprve chystat. Rektor univerzity Martin Balej právě v dubnu podepsal zahájení její výstavby, jak jsme informovali zde.

O dalším stěhování se rozhodlo v květnu. V Brně se přesune rovnou celá Farmaceutická fakulta, která se stane v pořadí desátou fakultou Masarykovy univerzity. Doposud byla součástí Veterinární a farmaceutické univerzity. Obě strany se shodují na výhodách tohoto kroku, která spočívá zejména v užším propojení farmacie s dalšími vědnými obory jako lékařství nebo přírodověda.

A právě vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně přišli v červnu s novým poznatkem týkajícím se klíšťat. Zjistili, že některé druhy pijí vedle krve i vodu. Objev by mohl v budoucnu přispět k eliminaci tohoto nebezpečného parazita tak, že by se místa jeho výskytu pokropila vodou se speciálními solemi. Ta by klíšťata do několika dní zneškodnila. „Česká republika patří totiž k evropským epicentrům nemocí přenášených klíšťaty,“ upřesnil jeden z mikrobiologů Luděk Žůrek.

Na akademické půdě bude moci příští rok studovat s rovnějšími finančními možnostmi třicet vysokoškoláků romské národnosti. Organizace Romea, která každoročně uděluje stipendia středoškolským studentům, letos nově rozšířila řady svých stipendistů i o vysokoškoláky. Ti obdrží jednorázový příspěvek 25 tisíc korun. Organizace se tím snaží bojovat proti nerovným podmínkám na českých školách, které pramení z často nedostatečného domácího zázemí či finanční situace v romských rodinách.  Podle manažerky stipendijního programu Jitky Votavové studenti o peníze žádají, jak uvádějí v motivačních dopisech, aby zbořili stereotypy: „Často chtějí ostatním dokázat, že ne všichni Romové jsou špatní a taky dokážou být úspěšní.“

S dalším přírodním objevem, který se dostal na stránky prestižních vědeckých časopisů, přišli v září vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. V jantaru starém 100 milionů let našli zakonzervovaný zatím nepopsaný druh hmyzu. Objev jako z Jurského parku sice asi nepomůže oživit dinosaury, ale přispěje k lepšímu porozumění evoluce hmyzu. Nový „komár“ byl pojmenován podle syna jednoho z vědců Adama: Adamacrocera adami.

Z minulosti zpět do přítomnosti a možná do budoucnosti – na začátku října bylo otevřeno nové simulační centrum Masarykovy univerzity, které mohou využívat studenti všeobecného lékařství a stomatologie. Tato cvičná nemocnice umí napodobit skutečné situace a vést mediky v práci pod tlakem. V centru se nacházejí jak trenažery pro nácvik motorických schopností, tak celé spektrum virtuálních pacientů. Simulační centrum by mělo obohatit a zjednodušit povinné praxe. Medici se totiž setkávají s tím, že stále více reálných pacientů s nimi odmítá spolupracovat.

Simulační centrum bylo také jedno z mála vysokoškolských zařízeních, kde se mohli studenti během podzimu setkávat osobně. Vysoké školy totiž v říjnu přešly na distanční výuku. Stejně tak se uzavřely i školy základní a střední. Mezi vysokoškoláky se ale našli tací, kteří na dálku pomáhali s doučováním mladších žáků. Například na začátku listopadu Slezská univerzita v Opavě nabídla bezplatné doučování středoškolákům. Univerzita pak sama vytvořila speciální webovou stránku a koordinovala komunikaci mezi zájemci o doučování a studenty univerzity.

A co nám přinesl prosinec? Po deseti měsících od prvního případu nákazy nemoci COVID-19 na území České republiky Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a Institut biostatiky a analýz Masarykovy univerzity spouští nový portál Infomore.cz, který má bojovat proti dezinformacím a infodemii, tedy přehlcení informacemi, navázaným na současnou krizi. Jedná se mezioborový projekt žurnalistiky, medicíny a počítačových věd (projekt pracuje s umělou inteligencí) a má za úkol zvýšit zdravotnickou gramotnost novinářů.