Porovnání oborů: Anglistika-amerikanistika

Obor anglistika-amerikanistika, lidově anglistika, patří možná trochu překvapivě mezi nejžádaněji obory na našich dvou největších veřejných univerzitách – brněnské Masaryčce a pražské Karlovce. Hned po psychologii se tento obor těší největšímu zájmu uchazečů o studium na filozofické fakultě. Jaké jsou rozdíly mezi studiem anglistiky v Brně a v Praze? Na to jsme se ptali dvou absolventek bakalářského studia.

Obor v kostce

Anglistika-amerikanistika je literárně-jazykový bakalářský obor, po jehož absolvování byste měli získat vcelku zevrubný přehled o anglické a americké literatuře a kultuře, měli byste ovládat angličtinu na profi úrovni a zároveň byste si měli osvojit i odborné znalosti o tomto jazyce včetně jeho historie. Pro konkrétní specializaci (lingvistika/ literatura) je nutné absolvovat i navazující magisterské studium.

Brutální brněnské státnice

Přijímačky na anglistiku na Masarykově univerzitě jsou dvoufázové. První je Test všeobecných studijních předpokladů, druhou část tvoří test oborový – ten je celý v angličtině. Od uchazečů se očekává, že budou mít angličtinu na úrovni minimálně B2.

Ačkoliv už u přijímaček vypadne velké množství uchazečů (loni na anglistiku brali necelých 30% uchazečů), slouží první ročník studia jako to nejhustší síto. Kdo ho přežije, má už reálnou šanci, že zvládne dojít až ke státnicím.

„Prvák byl opravdu velký filtr. Co se týče znalostí i jazyka. Měli jsme povinný dvousemestrální předmět Practical language a na konci byl postupový test, který měl ověřit, jestli jsme se zlepšili v angličtině. Ten patřil mezi ty vůbec nejnáročnější. Zároveň mi ale tenhle předmět nejvíc dal,“ hodnotí první ročník absolventka Aneta (26).

Jako na většině VŠ oborů, plyne i na anglistice semestr celkem poklidně a ten největší hardcore přichází o zkouškovém. „Většina zkoušek byla ve formě eseje. Myslím, že ústní zkoušku jsem měla poprvé až na magistru. U literárních předmětů mi to takhle vyhovovalo a některá témata mě vyloženě bavila psát. Co mi vadilo, byl nedostatečný feedback, což je primárně způsobeno počtem studentů v předmětech. Každopádně, kdybyste za vyučujícím zašli, určitě by vám k vaší práci řekl něco víc.“

Velkou součástí studia anglistiky je samozřejmě také značné množství četby. Prakticky na každou hodinu musíte mít něco načteno. „Záleží ale samozřejmě na vás, jak náročnou si tu přípravu ve skutečnosti uděláte,“ doplňuje Aneta se smíchem.

Téměř nadlidský výkon však musíte podat u anglistických státnic. Podle Anety jsou neskutečně náročné a získaný bakalářský titul je tak nepochybně zasloužený a draze vykoupený. Závěrečné zkoušky probíhají formou esejí a testů na počítači a celé to trvá tři dny.

„Bylo to strašné, asi nejhorší zážitek života. První den se psaly eseje z literatury a kultury. Další den se psaly lingvistiky. Na nich spousta lidí vyletěla. Následovala Practical language, což byla zkouška z angličtiny na úrovni CPE. Třetí den byly obhajoby, ty už byly klasicky ústní,“ rekapituluje zkušenost Aneta. „A pak jsme čekali týden, než nám řeknou výsledky,“ dodává vyčerpaně.

Svého rozhodnutí jít na anglistiku do Brna však Aneta i přes tuto zkušenost rozhodně nelituje. „Zlepšila jsem si jazyk, naučila jsem se trošku jinak myslet, otevřelo mi to oči ve spoustě ohledech. Z praktického hlediska mi pomohla hlavně lingvistika. Zaprvé mě to bavilo a zadruhé mi přišlo, že angličtinu konečně využívám nějak v praxi. Na anglistice v Brně je mnoho inspirativních vyučujících, takže ať už se budete soustředit na literaturu, lingvistiku nebo v budoucnu na učitelství, určitě tam najdete člověka, který je kapacitou ve svém oboru,“ uzavírá.

Kolik esejí napíšeš tolikrát jsi anglistou

Dostat se na anglistiku v Praze je možná o něco těžší než na stejný obor v Brně. Alespoň tomu napovídají procenta přijatých. Těch bylo loni necelých 23. Na druhou stranu se na pražskou anglistiku hlásilo téměř o polovinu méně studentů než do Brna.

Přijímačky tak každopádně mají podobně eliminační charakter. Oproti těm brněnským je však jejich součástí i ústní kolo, do kterého se musíte probojovat přes písemnou část. „U písemné části je určitě nejtěžší esej. Pokud nemáte zkušenosti s tím, vymyslet na místě delší souvislý text v angličtině na vysoké úrovni, doporučuju si to alespoň párkrát vyzkoušet. Ideálně na přípravném kurzu,“ radí absolventka Zuzana (27).

K ústní části si pak musíte připravit seznam četby. „Vybírejte jen ty tituly, které jste skutečně četli. I když nemáte načtená kvanta klasiky, je mnohem důležitější umět o těch knihách vyprávět. Samozřejmě v angličtině,“ upozorňuje Zuzana. Velký důraz je při pohovoru kladen i na motivaci ke studiu. „Nejdůležitější je vyjádřit nadšení pro obor a mít alespoň nějakou představu o tom, co s nabytými znalostmi chcete dělat.“

První ročník podobně jako v Brně přežijí jen ti nejsilnější a v prváku řada kolegů odpadne. Vyhlídka na klidnější druhák vás však může alespoň trochu uklidnit.

Na pražské anglistice se k zápočtu propracováváte prostřednictvím písemných testů, ale většinou je zkouška ve formě eseje. „Takže se připravte na to, že budete psát, psát a zase psát, a hlavně neustále vymýšlet témata na další a další eseje,“ říká Zuzana. Ústní zkoušky jsou spíše sporadické a většinou je studenti skládají při souborných zkouškách z literatur a lingvistiky.

Oproti Masarykově univerzitě se na Karlovce rozhodně připravte na více práce v průběhu semestru. „Celou řadu kratších esejí musíte napsat už během semestru, taky dostáváte průběžné úkoly a samozřejmě spoustu četby. I když je na vás, kolik toho ve skutečnosti přečtete, stává se občas, že učitelé vyvolávají a vařit z vody jde pak dost ztěžka,“ upozorňuje Zuzana.

Méně vyčerpávající jsou potom bakalářské státnice, ty jsou ústní a trvají dva dny. „Nejnáročnější bylo pro mě dát dohromady seznam četby. Doufala jsem, že se s povinnými tituly setkám v rámci studia, ale většinu jsem musela načítat ve volném čase sama,“ vysvětluje Zuzana.

Přínos studia spatřuje Zuzana hlavně v osobnostním růstu. „Mně osobně studium anglistiky neuvěřitelně rozšířilo obzory. Žijeme každý ve své sociální bublině a studium anglistiky, vlastně jakéhokoliv jazyka a literatury, vám umožní z ní na chvíli vystoupit. Naučíte se akceptovat i jiné názory a lépe vyjadřovat ty své.“