Poptávka po absolventech: stále táhnou technické, ekonomické a IT obory

Bylo by asi zbytečné tvrdit, že letošní absolventi studovali celá ta léta vlastně jen pro své vlastní potěšení. Možná, že se takové výjimky najdou, ale mnohem pravděpodobnější je, že u naprosté většiny studentů se nad tou několikaletou dřinou vznášela vidina dobrého zaměstnání. Jenže maturita, výuční list a dokonce ani diplom bohužel nejsou všechno. Každá doba s sebou totiž nese aktuální trendy na pracovním trhu, podle toho, jaká odvětví zrovna hrají prim, a nebo kde chybí nejvíce pracovníků. Proto se server VysokéŠkoly.cz rozhodl oslovit několik odborníků z oblasti personalistiky a human resources a zjistit, jaká je situace na trhu práce a jací absolventi se podle nich letos uplatní lépe než jiní.

Přednost má úzká specializace a jazyky „Podle našich klientů je jednoznačně největší zájem o absolventy určitých odborných specializací a profilací. Čím větší specializaci student má, tím větší má šanci na kvalitní pracovní uplatnění ihned po škole. Důležité jsou také jazyky, a to ve všech oborech. Ne vždy je sice student v praxi využije, ale pro zaměstnavatele je to známka vzdělanosti kandidáta,“ říká Anna Růžičková z personální společnosti ALP consulting, která se specializuje na obsazování technických pozic. Největší zájem je podle ní o absolventy ČVUT (zejména stavební, elektrotechnické či strojní fakulty) a VŠE, a naopak nejméně u nich klienti poptávají studenty humanitních oborů (filozofie, sociologie), přírodních věd, ale i PR či human resources. „Zde se většinou upřednostňuje praxe před studiem,“ podotýká Růžičková. Podle Marka Strieborného z Axial Personnel Agency budou mít asi nejjednodušší situaci, alespoň co se hledání pracovní pozice týká, tradičně lékaři, ale i IT specialisté, ekonomové a elektrotechnici. Horší to již podle něj budou mít stavaři a absolventi humanitních oborů. To vše potvrzuje i Daniel Staněk z Advantage Consulting. Podle něj je však letošní poptávka i přes jisté změny hospodářského vývoje srovnatelná s trendy posledních let. „Největší zájem mezi zaměstnavateli je stále o kvalifikované uchazeče z technických oborů, z oblasti financí, obchodu a administrativy. Silné zůstávají segmenty IT, strojírenství a elektrotechnika, i když zde už není výběr pracovních pozic tak široký jako v loňském roce.“ Velmi užitečnou devizou je podle něj i dobrá jazyková výbava. „Prim hraje především angličtina a němčina,“ říká. Mikuláš Procházka z Grafton Recruitment k tomu dodává, že přitom nezáleží jen na absolvované vysoké škole, ale i na tom, jaký typ školy jste studovali předtím. Velkou roli pak podle něj hrají i absolvované studijní či pracovní pobyty v zahraničí.

Větší šanci v Praze mívají právníci z UK, u technických oborů vede ČVUT Rozdíly jsou však nejen v poptávce po jednotlivých oborech, ale i v rámci třeba jen jediné specializace. Jak potvrzuje Mikuláš Procházka, někdy rozhoduje i škola, na které jste daný obor absolvovali. „V právnických oborech mají na základě našich zkušeností při výběru nového zaměstnance na pražském trhu nejvyšší úspěšnost kandidáti z Právnické fakulty Univerzity Karlovy – zejména o ty se zájmem o pracovní zkušenost v mezinárodní advokátní kanceláři. Na pozice firemních právníků ale není absolvovaná škola tak rozhodující. Z hlediska prestiže a kvality absolventů následuje po Karlově univerzitě Právnická fakulta na Masarykově univerzitě a na Západočeské univerzitě v Plzni.“ Také u pozic z oblasti engineeringu, ale obecně i v ostatních technických oborech (vyjma stavebnictví) je podle něj znatelná větší poptávka spíše po absolventech pražské ČVUT, za ním následuje ČZU – technická fakulta v Praze, VUT v Brně, Technická univerzita v Liberci a ZČU v Plzni. „V IT oborech vede VŠE – fakulta informatiky a statistiky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, obor informatika, a ČVUT – fakulta elektrotechnická, obor Elektrotechnika a informatika,“ uvádí Procházka několik statistických údajů. Zároveň ale zdůrazňuje, že nejde o žádné pravidlo. „Při finálním rozhodnutí v každém případě budou vždy rozhodovat jiné parametry než typ vysoké školy – a to především znalosti, zkušenost, praxe a potenciál uchazeče.“

Praha vs. regiony Velkou roli podle Procházky hraje i to, zda jde o pražské absolventy, nebo o absolventy z jiných regionů. Pražští studenti mají totiž více možností získat hodnotnou praxi už během studia. „Z těchto zkušeností mohou benefitovat při hledání práce na hlavní pracovní poměr. Tento typ uchazečů je totiž pro potenciální zaměstnavatele atraktivní. V některých ostatních regionech není poptávka po studentech – brigádnících tak vysoká, tudíž absolventi hůře získávají relevantní praxi již v průběhu studia.“

Letošní konkurence absolventů: ekonomická krize Většina námi oslovených odborníků se shoduje, že celosvětová ekonomická krize nutně musela nalézt svůj odraz také na pracovním trhu. „V Praze a okolí byl za první tři měsíce tohoto roku zaznamenán pokles pracovních nabídek o přibližně 30 procent. V některých dalších regionech (například v regionech se strojírenskou výrobou orientovanou na automobilový průmysl) byl zaznamenán pokles až sedmdesátipro­centní,“ říká Marek Strieborný. Razantního meziročního poklesu zájmu o nové zaměstnance si všímá i Daniel Staněk, podle něhož představuje tento propad asi 40 procent. „Situace je ztížena množstvím nově uvolněných uchazečů o zaměstnání z propouštějících firem, kteří zostřují konkurenci při hledání zaměstnání. Postavení absolventů se oproti minulému roku zhoršilo, přesto platí, že kdo je ochoten na sobě i po absolvování studia odborně pracovat, doškolit se v potřebných kvalifikacích, jazykově se vzdělávat a také cestovat za prací, tak má velmi slušnou naději k uplatnění. Faktem je, že pro čerstvé absolventy je často nejtěžší získat první praxi a po té se již stávají pro budoucí zaměstnavatele atraktivnějšími.“

Nemyslet jen ekonomicky, aspoň zpočátku Úbytek pracovních příležitostí s sebou zároveň samozřejmě nese i nutnost trochu slevit z nároků na výši platu. „I zkušení uchazeči museli jít se svými požadovanými platy dolů a zaměstnavatelům se teď vyplatí zaměstnat spíše zkušeného člověka za peníze, které by před rokem dal absolventovi. Absolventi rozhodně budou mít hledání uplatnění složité, ale nikoliv nemožné. S hledáním zaměstnání by měli začít co nejdříve a využít všech dostupných zdrojů. Důležité je i kvalitní zpracování životopisu. Kromě rozesílání e-mailů by pak měli studenti také aktivně telefonovat do jednotlivých společností a dotazovat se na vyjádření na své životopisy,“ radí Anna Růžičková. Podle Daniela Staňka může navíc zprvu nízký nabízený plat představovat jakýsi motivační prostředek. „Na pracovním trhu se prosazují se zejména kandidáti, kteří jsou ochotni na sobě odborně pracovat, jsou časově flexibilní a jsou ochotni nastoupit i za nižší nástupní mzdu. Racionálně uvažující firma se po zapracování snaží takového zaměstnance udržet zlepšením podmínek.“

Několik rad na závěr

• Práci si začněte hledat už během studia
• Pamatujte, že doložená praxe v oboru patří mezi nejhodnotnější položky v životopisu
• Cvičte se v cizí řeči, bude se vám hodit
• Nelitujte peněz na kvalitní vzdělávací či jazykové kurzy
• Alespoň zpočátku slevte ze svých nároků na svého zaměstnavatele
• Odmítnutí každé pracovní nabídky patřičně zvažte, druhá šance už se nemusí naskytnout