Podnikání v hotelnictví a turismu a základní makroekonomické ukazatele

Makroekonomie • společenská věda, která se zabývá chováním ekonomiky (národní hospodářství) jako celek • zkoumá a hodnotí základní tendence ve vývoji národního hospodářství: ekonomický růst, pokles, vývoj – inflace

• nezaměstnanosti
• zahraničního obchodu

Pro posouzení ekonomické výkonnosti země se používají 4 makroekonomické ukazatele:

1. Roční tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP)
2. Míra inflace
3. Míra nezaměstnanosti
4. Saldo obchodní bilance (vývoz – dovoz)

Makroekonomický koloběh = je uzavřený koloběh • pro zjednodušení používáme 2 ekonomické subjekty (domácnosti a firmy)

Firmy: prodávají domácnostem statky a služby Domácnosti:za ně platí penězi. Na druhé straně domácnosti nabízejí firmám práci. Firmy za ně platí penězi – ty slouží k nákupu statků a služeb

Platba za nákup statků a služeb

I. VNITŘNÍ OKRUH

• představuje tok finálních statků a služeb (v naturální podobě, souhrn aut, strojů, spotřebního zboží, potravin, atd..)

II. VNITŘNÍ OKRUH

• sledujeme peněžní toky nebo-li souhrn všech příjmů, všech subjektu NH ukazatel typu důchodu

PRODUKT = ukazatel výkonnosti ekonomiky

Hrubý národní produkt HNP • Je souhrn všech finálních statků a služeb vyjádřený v peněžních jednotkách, které byly vytvořeny výrobními faktory ve vlastnictví občanů dané země za jeden rok • Nezáleží na tom, jestli byly tyto statky nebo služby vyprodukovány na území daného státu nebo v zahraničí

Hrubý domácí produkt HDP • Souhrn všech finálních statků a služeb vyjádřený v peněžních jednotkách, které byly vytvořeny na území daného státu za 1 rok • Nezáleží na tom, jestli byly vyprodukovány občany dané země nebo cizinci • Územní princip typický pro Evropu

Čistý domácí produkt • Hrubý domácí produkt bez odpisů, který slouží k obnově stávajících investic

Ukazatel HNP a HDP se dají přepočítat = > jsou srovnatelné

HNP = HDP + statky a služby – statky a služby vyprodukované naším vyprodukované cizím kapitálem v cizině kapitálem u nás

= > výkonnost celého hospodářství měříme pomocí ukazatele HDP, ale inflace způsobuje to, že výsledky jsou neporovnatelné v jednotlivých letech (peníze mají každý rok jinou hodnotu). Aby byl vliv inflace vyloučen (eliminován) používáme k přepočtu HDP tzv. stále ceny: eliminují nám vliv inflace a to tak, že si zvolíme některý rok jako výchozí a všechny ostatní roky přepočítáme dle vybraného roku

Běžná cena: cena aktuálního roku = > 1. HDP nominální = HDP vyjádřený v běžných cenách (např.HDP v roce 2004 vyjádřený v cenách platných v roce 2004) = > 2. HDP reálný = HDP vyjádřený ve stálých cenách tj. v cenách roku výchozího (HDP roku 2004 vyjádřený v cenách roku 1996 eliminace bez vlivu inflace)

Metody výpočtu HDP HDP zajišťujeme 2 rovnocennými způsoby (viz. makroekonomický koloběh, kdy sledujeme 2 typy protisměrných toku

1. Produktová metoda (výdajová)

• sledujeme tok výrobků a služeb v makroekonomickém koloběhu
• sčítáme hodnotu všech statků a služeb, které byly prodány firmami, domácnostem a státu:

Osobní výdaje na spotřebu „C“ (domácnosti) • Všechny výdaje domácnosti na nákup statků dlouhodobé a krátkodobé spotřeby a služeb • (nahrazují výdaje na nové domy)

Hrubé domácí investice „I“ (firmy) • Investice firem do budov, zařízení a do přírůstku zásob • Investice do bytové výstavby • Obsahuje odpisy (tj. neodečítá se již spotřebovaná část – zahrnují se tedy hrubé investice) Vládní nákupy statků a služeb „G“ (stát) • Všechny výdaje vlády na spotřebu a investice • Nezahrnují se zde transfery (nemají povahu nákupu statků a služeb, jsou čistým přísunem důchodců: podpory v nezaměstnanosti, různé platby, sociální zabezpečení, infrastruktury, o­brana

Saldo obchodní bilance „X“ • Čistý vývoz: rozdíl mezi celkovými vývozy a dovozy v daném roce

HDP = C + I + G + X Čistý domácí produkt = HDP – ODPISY

2. Příjmová metoda (důchodová) • HDP stanovíme tak. Že sčítáme všechny důchody (příjmy) za prodané výrobní faktory (viz. makroekonomický koloběh, kdy sledujeme tok peněz – důchodů: mzdy, nájemné, úroky, zisky firem atd.. • Důchody či náklady na nákup výrobních činitelů:

? Mzdy a platy „W“ ? Renta „R“ ? Čistý úrok „INT“ ? Zisky „P“

• Položky, které nemají povahu důchodů výrobních činitelů:

? Odpisy „D“ ? Nepřímé daně z podnikání „IBT“ DPH spotřební daně

HDP = W + R + INT + P + D + IBT

Pro srovnání HDP různých zemí musíme přepočítat celkový HDP na jednoho obyvatele = >

HDP na 1 obyv. = HDP

Počet obyvatel

Přidaná hodnota • Při výpočtu HDP musíme počítat pouze s finální produkcí tzn. že nesmíme započítávat tzv. meziprodukty tzn. statky, které byly použity k výrobě finálních produktu. Přidaná hodnota je tedy hodnota přidaná zpracováním, je to rozdíl mezi cenou prodejní a nákupem materiálu a služeb od ostatních firem

Čistý ekonomický blahobyt • ukazatel NEW • ukazatel HDP jsme schopni zachytit pouze statky a služby, které prošly legálním trhem tzn. že byly zbožím a za určitou cenu byly prodány. Nejsme však schopni do něho zachytit:

1. statky a služby, které si lidí vyráběli pro svou potřebu a pro potřeb rodin a svých známých ⇒ neprošli trhem (málo významná položka)
2. statky a služby, které prošly nelegálním trhem ⇒ šedá a černá ekonomika

Šedá ekonomika • takové ekonomické vztahy, které poručují běžné etické a morální normy společnosti, ale většinou jsou na hranici zákona, proto jsou těžko právně postižitelné (úplatky, nezdaněná práce)

Černá ekonomika • takové ekonomické vztahy, které poručují zákony dané země. Pokud jsou prokázány jsou trestně postižitelné • hospodářská kriminalita jednotlivců (daně, krádeže, padělání peněz, daňové úniky..) • hospodářská trestná činnost organizovaných zločinů (mafie)

Praní špinavých peněz: proces, kdy se takto nelegálně získané peníze dostanou do legálního oběhu ⇒ černé peníze se mění na: ⇒ bíle (nákup hotelů, restaurací, akcií firem, vil, obchodů) ⇒ šedé (úplatky policie, soudu, politiků, státního soudu)

V EU i v ČR platí zákon proti praní špinavých peněz

NEW = HDP + černá a šedá ekonomika

• produkce pro vlastní potřebu
• negativní externality

I když je HDP důležitý ukazatel není schopen zahrnout vlivy, které nelze vyčíslit, proto byl vytvořen ukazatel new, který však nelze vyjádřit číslem, je těžko měřitelný je ve fázi teoretických úvah.

INFLACE

= je projev ekonomické nerovnováhy, kdy dochází k růstů cenové hladiny všech statků a služeb za určité časové období. = Jejím důsledkem ze snižování kupní síly peněz.

Cenová hladina ? kupní síla peněz ? Výchozí stav: 10,–- CZK 1 máslo Zdvojnásobení cen: 20,–- CZK 1 máslo 10,–- CZK 1 másla

DEFLACE = opak inflace, tzn. Že dochází k poklesu cenové hladiny všech statků a služeb a k růstu kupní síly peněz (zhodnocení peněz). = vyjadřujeme ji se znaménkem (např. 5 %)

Měření inflace • Inflace se používá a vyjadřuje ukazatelem:

cenová hladina t – cenová hladina t – 1 Míra inflace = x 100 % cenová hladina t – 1

t…současné období (2006) t – 1….předcházející období (2005)

K měření změn cenové hladiny se používají tzv. cenové indexy:

1. Index spotřebních cen • podle něj se měří změny cenové hladiny • vypočítává se porovnáním cen spotřebitelského koše reprezentativních výrobků a služeb, které za určité období nakoupí typický spotřebitel a u nichž se sledují dny pro měření inflace. Jednotlivé položky spotřebitelského koše se ocení cenami na konci období a cenami na začátku období. • Index spotřebních cen je jejich poměr:

EQ x P1 CPI = EQ x P0

P1 = ceny zboží a služeb na konci období P0 = ceny zboží a služeb na začátku období Q = množství statků a služeb ve spotřebitelském ko­ši

Když je CPI > 1 (např. 1,05) jedná se o inflaci z výší 5 % Když je CPI = 1 cenová nabídka se nezměnila Když je CPI < 1 (např. 0,05) jedná se o deflaci

2. Index cen výrobců CPI Sleduje se pro různá odvětví a různé obory (např. zemědělská výroba, hotelnictví, strojírenství,…)

HDP v běžných cenách 3. Deflátor HDP = HDP v stálých cenách

• je to nejkomplexnější ukazatel vývoje ven všech statků a služeb, je přesnější než CPI, nevýhodou však je, že jej počítáme až zpětně po výpočtu HDP statistickým úřadem.

Druhy inflace:

Přirozená míra inflace • Míra inflace do 5 %

Mírná inflace • Inflace do 10 % (lidé nepřestávají věřit penězům • Ekonomice neprospívá ani neškodí (funguje) • Vláda se snaží o snížení inflace • Roste nominální i reálný HDP

Pádivá inflace • Inflace do 100 % • Tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen = > sílu peníze ztrácí kupní sílu • Ceny rostou příliš rychle = > narušuje se chod ekonomiky • Lidé preferují ukládání svého majetku do nemovitostí, zlata, …přestávají věřit penězům

Hyperinflace • Nejhorší druh inflace • Trojciferná a vyšší = > extrémní případ • Ceny se mění ze dne na den, lidé nevěří penězům • Selhává peněžní oběh a lidé se vracejí k naturální měně • Klesá výkonnost ekonomiky • Roste černý a šedý obchod • Stav v době válek, hospodářské krize, politických převratů

• pro ekonomiku nejvýhodnější, když cenová hladina mírně roste ⇒ podnikatelům rostou zisky
• cenová hladiny nesmí být vysoká = > peníze ztrácí hodnotu

Nepříznivé ekonomické a sociální dopady inflace na obyvatelstvo • Snížení kupní síly peněz • Pokles reálných mezd • Růst sociálních nepokojů • Zhoršení sociální situace pro ty, které pobírají důchody TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST = je to jeden z makroekonomických ukazatelů výkonnosti ekonomiky souvisí s trhem práce, na kterém se střetává nabídka s poptávkou po práci

nabídka mzda Kč C

100 000,– nezaměstnaní

rovnovážná E mzda volná pracovní místa poptávka

¨ 8 000,– 2 max. práce počet osob „L“ schopného obyvatelstva

Trh práce: V tržní ekonomice je i zboží práce. Na straně poptávky stojí firmy a na straně nabídky zaměstnanci = >

POPTÁVKA NABÍDKA firmy zaměstnanci poptávají: prac. sílu = > vyžadují nabízejí: sovu práci za co co nejvíce práce za co nejnižší mzdu nejvyšší mzdu

mají: prac. místa (prac. příležitost) mají: prac. sílu = > práci kapitál na výplatu mezd

Křivka poptávky je klesající Křivka nabídky práce má specifický tvar: • V dolní časti respektuje zákon nabídky a je rostoucí = > s růstem mezd roste i množstvím osob ochotných pracovat • Avšak při určité výši mzdy je ochotno pracovat všechno práceschopné obyvatelstvo dané země tzn. Že s růstem mezd se již nemůže zvyšovat počet zaměstnaných osob • Bod „C“ je mzda již tak vysoká, že lidé začnou preferovat volný čas a budou ochotni pracovat méně hodin • Bod „E“ = bod rovnováhy (reálná mzda = rovnovážná mzda), když je: mzda < E ⇒ vzniká nadbytek pracovních míst, protože tak nízké mzdy nejsou lidé ochotni pracovat (reálná mzda < rovnovážná mzda) mzda > E ⇒ vzniká nadbytek = převis nabídky nad poptávkou tzn. Nedostatek pracovních mís a vzniká nezaměstnanost (reálna mzda > rovnovážná mzda)

Nezaměstnanost vzniká pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců nad poptávkou firem.

Nabídku práce ovlivňují: • Obyvatelstvo: přirozená porodnost, úmrtnost, méně početné rodiny, pozdější uzavíraní sňatku… • Ekonomická aktivita obyvatelstva / délka pracovní doby, růst zaměstnanosti žen

Výše mzdy je ovlivňována: • Kvalifikací • Praxe (délka) • Úspěšnosti práce na trhu

Součastné trendy ve struktuře prac. sil • Počet manuálně pracujících klesá, roste počet duševně pracujících (vliv technického rozvoje) • Pokles pracovníku v zemědělství • Odliv pracovníku z průmyslu do služeb

Rozdělení obyvatelstva: A, ekonomicky aktivní obyvatelstvo • Všechny osoby (zaměstnaní i nezaměstnaní), kteří mohou a chtějí pracovat • Nezahrnujeme zde důchodce, děti a studenty • Tvoří 65 % populace

B, ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

1. Dobrovolně nezaměstnaní • Jsou lidé, kteří procovat mohou, ale nechtějí, upřednostňují volný čas (ekonomický zajištění, nejsou evidování na úřadu práce) • Není považovaná za problém

2. Nedobrovolná nezaměstnanost • Lidé v produktivním věku, kteří chtějí a potřebují pracovat (zajistit si obživu), ale nemohou odpovídající práci nalézt • Vyspěle společnosti mají pro tyto případy vybudován záchranný soc. systém založený na solidaritě těch, kteří pracují. Nikdo jiný než vláda je nemá možnost globálně ovlivňovat • Měříme ji pomocí ukazatele MÍRA NEZAMĚSTNONOSTI

nezaměstnáni nedobrovolně Míra nezaměstnanosti = x 100 % ekonomiky aktivní obyvatelstvo

Druhy nezaměstnanosti

1. Frikční • Vzniká v důsledku fluktuace pracovních sil • Lidé mění zaměstnání, stěhují se za lepšími pracovními příležitostmi (po ukončení studia, mateřské dovolené apod…) • Dočasná nezaměstnanost (dny, týdny) • Nelze ji odstranit ⇒ není škodlivá

2. Strukturální • Vzniká v důsledků strukturálních změn v ekonomice • Rozvoj techniky ⇒ některé profese nepotřebné (horníci, spojovatelky, …) ⇒ nezaměstnanost • Zvyšuje se poptávka po jiných profesích (ve službách = informační technologie) =>tento nepoměr pracovních sil lze • rekvalifikací (rekvalifikační kurzy, podpory v nezaměstnanosti, … • vzniká, protože nabídka práce se nepřizpůsobuje tak rychle, jak se mění požadavky poptávky • dlouhodobá, nelze ji odstranit, ale zmírnit • nelze říci, že je škodlivá

3. Cyklická • vzniká v důsledků poklesu ekonomiky v době krize • projevuje se ve všech profesích • krize i cyklická nezaměstnanost ekonomice škodí • obvykle trvá několik měsíců

Důsledky nezaměstnanosti

1. ekonomické ztráty • je-li nezaměstnanost, ekonomiky nevyrábí na hranici produkčních možností ⇒ plýtvá zdroji • nižší HDP

2. Sociální dopad • Nezaměstnaní psychicky strádají, stres ⇒ alkoholismus, sebevraždy,… • Nezaměstnanost je výhoda pro zaměstnavatele ⇒ zaměstnavatel určuje podmínky

TRIPARTITA = rada pro sociální dialog • Řeší opatření v oblasti nezaměstnanosti, výše minimální mzdy atd…

1. Zaměstnanci – zastoupeni odbory, ty se snaž docílit co nejvyšších mezd a plnou zaměstnanost
2. Podnikatelé – zastoupeni svými svazy, snaží se dosáhnout co nejnižších mezd, je pro ně výhodná výší nezaměstnanost (velký výběr kvalitní pracovní síly)
3. Stát – hledá kompromis tzn. musí připustit určitou míru nezaměstnanosti a vytváří systém sociálního opatření

a. pasivní = podpory v nezaměstnanosti b. aktivní = rekvalifikační programy, daňové úlevy při zaměstnávání zdravotně postižených

MAGICKÝ ČTYRÚHELNÍK „Diamant“

• hodnotí souhrně 4 makroekonomické ukazatele (růst HDP, inflaci, nezaměstnanost a saldo obchodní bilanci) • Magický – protože zlepšení jednoho vrcholu čtyřúhelníka vede většinou ke zhoršení jiného vrcholu. • Diamant – protože připomíná průřez diamantem. • Je využíván k hodnocení makroekonomické situace země a ke srovnání s ostatními zeměmi • Odráží výsledky hospodářské politiky státu, jejíž cílem je stabilizovat ekonomiku

Diamant má 4 osy, každá znázorňuje jiný makroekonomický ukazatel. Čím je ploch toho čtyřúhelníka větší, tím je situace země lepší

SMĚNÁRENSKÁ ČINNOST V HOTELU

Devizové prostředky = valuty, devizy, zlato a zahraniční cenné papíry

Valuty = peníze, bankovky, mince, drobné peníze znějící na cizí měnu, platné na území cizího státu

Devizy = platební prostředky splatné v cizině bez rozdílu na jakou měnu znějí, šeky, směnky, akreditivy

Akreditivy = pověřovací dopis, kterým zahraniční banka pověřuje osobu jmenovanou v akreditivu k výplatě částky akreditivu u peněžního ústavu v zahraničí

Směnárenská činnost v hotelu • host vyrovnává svůj účet ve směnárně (pokladně), v menších hotelích v recepci • recepční pokladna eviduje: příjmy podle jednotlivých prodejních středisek (vinárna, sauna,…), vede pokladní knihu, přehled odvodu v hotovostí, přehled plateb a eviduje daň z přidané hodnoty. • hotelová směnárna pracuje na základě povolení banky jako mimobankovní směnárna. Směnárenskou činnost pro cizince provádí podle kurzovního lístku, který je denně aktualizován. Po denní uzávěrce provozu směnárny zpracuje výkaz o všech transakcích a přijatých měnách a vyhotoví protokol o jejich odvodu do banky. Odečítá si nákupní hodnoty valut, poplatek (3–8%) • seznam států a jejich platidel jsou vyobrazeny z obou stran s upřednostněním na ochranné prvky. Směnárenská činnost je povolena na základě koncesní listiny – na jméno pracovníka. Jako kontrola se používají UV lampy. PDI – přímé devizové inkaso – platba hosta v cizí měně za využité služby

CHARAKTERISTIKA HOTELOVÉHO PRŮMYSLU

• v současné době se mluví o hotelnictví jako o hotelovém průmyslu • hotelnictví je nedílnou součástí služeb cestovního ruchu • hotel je samostatné ubytovací zařízení pro ubytování cestující veřejnosti • vzniká s rozvojem cestovního ruchu, železnic, automobilové dopravy, apod. • hotelnictví lze chápat jako nedílnou součást hotelového ruchu, jehož předmětem je: výstavba, řízení a organizace hotelů a velkých hotelových řetězců • organizace: INTERHOTELY: ? 7 v České republice: Praha, Liberec, Karlovy Vary, Krkonoše – Vrchlabí, České Budějovice, Ostrava, Brno • 3 na Slovensku: Bratislava, Ružomberk, Tatry • ČEDOK, RaJ (restaurace a jídelny), JEDNOTA, ROH (revoluční odborové hnutí), SSM (socialistický svaz studentů)

HOTELOVÉ ŘETĚZCE

• skupina hotelů nesoucí stejné jméno; tato zařízení mají obdobné vlastnosti, ať se nalézají kdekoliv, i když jsou připuštěny lokální podmínky • v 50. letech vznikl 1. hotelový řetězec INTERCONTINENTAL, zakladatelem byl americký president Roosevelt a majitel americké letecké společnosti Chuan Trip • v 80. letech vznikla kongresová turistika, vznikaly nové hotelové řetězce a velké hotely (Las Pegas Histon, MGM grandhotel, Casino) ⇒ nejprve Amerika později expanze do Evropy (Paříž, Moskva, Asie, Tokio, Hongkong) • v 90. letech 20. století expanze Bali, Dubaj, Filipíny, Bejrut, Djakarta, Kábul…Histon Hotels, holiday Inns, Tomada Inns, Mariont Corporation ⇒ hotelové sítě

• 4 základní typy:

1. Integrované řetězce • skládají se z hotelových zařízení, která tento řetězec přímo vlastní (Mariot)

2. Franšízový systém: • poskytovatel souhlasí s propůjčením svého jména, hodnoty obchodního podniku na základě smluvního vztahu se zachováním kvality a požadovaného standardu

3. Smlouvy o managementu • majitely hotelu jsou najímáni lidé k řízení jejich majetku

4. Dobrovolné řetězce • skupina nezávislých hotelů, které se seskupují na bázi dobrovolnosti za účelem uskutečnění nějakého projektu (hotelové prospekty, katalogy, průvodci, rezervační systém). • jde o akce, které by si sami z nedostatku prostředků nemohly dovolit.

Vznik Marriot • 1927 – Marriot + Willard otevřeli ve Washingtonu občerstvovací stánek s 9 místy k sezení • 30. léta ⇒ restaurace + catering pro letecké společnosti • 1969 – syn Marriot otevřel 1. mezinárodní hotel v Acapulco (Mexiko) • 1975 – 1. hotel v Evropě (v Amstredamu) • 1981 – otevřen stý hotel na Havaji • dnes má 2 428 hotelů