Podnik a podnikové činnosti

POTŘEBY

= pocit nějakého nedostatku, které si člověk uvědomuje

• snaha uspokojit potřeby je základem všech činností (v ekonomice je nazýváme hospodaření)

• teorie motivace – Abraham Maslow

 Rozdělil potřeby podle váhy, kterou mají pro člověka

 Stupně pyramidy stoupají od nejnižších potřeb k vyšším

 Člověk, který uspokojil potřeby nižšího stupně usiluje o uspokojení potřeb stupně vyššího

 S rozvojem osobnosti a růstem kvality života více rozvíjíme potřeby na vyšších stupních pyramidy

Členění:

1. I. hmotné – požadavek mít a užívat nějakou věc II. nehmotné – požadavek mít a užívat nějaké vědomosti, vlastnosti… 2. I. biologické – týkající se fyzických potřeb (s biologickou podstatou) II. kulturní – jsou dány rozvojem myšlení a tím, že člověk je společenský jedinec, vznikají až na určitém stupni společnosti (číst knihu, uspokojení z práce) 3. I. individuální – potřeby jednotlivce) II. společenské – potřeba silnice, osvětlení, ..- společnosti jako celku) 4. I. zbytné – sekundární = luxusní, např. drahý kabát II. nezbytné = primární (kabát) 5. I. současné II. budoucí kdy bude potřeba uspokojena

Potřeby se vyvíjí v čase i prostoru. Závisí na věku, vlastnostech, zkušenostech i technickém pokroku člověka. Jsou proměnlivé podle země, soc. vrstvy apod.

STATKY A SLUŽBY Statky = užitečné předměty, kterými uspokojujeme potřeby lidí

1. Volné

• jsou lidem dostupné v neomezeném množství (nemusíme za ně poskytnout protihodnotu (mzdu), např. sluneční svit, zpěv ptáku, déšť, apod…)

2. Vzácné

• Většina statků, které jsou lidem dostupné v omezeném množství. Tato omezenost se nazývá vzácnost.

• Lidé k jejich získání musí vynaložit úsilí, protože nejsou dostupné volně v přírodě.

Užitečnost = vhodnost předmětu k nějaké činnosti člověka Výrobky = statky, které vyrábějí lidé. Vyžaduji tzv. výrobní zdroje: 1. suroviny 2. práce 3. výrobní zařízení(kapitál)

Vzácnost = vyžaduje nutnost volby. Volba musí být taková aby přinesla největší užitek.

Služby = cizí užitečné činnosti, kterými lidé uspokojují své potřeby

1. Věcné (hmotné)

• Jsou cizí činnosti, které obnovuji nebo zlepšují hmotné statky (oprava ledničky…)

2. Osobní (nehmotné)

• Služby, které působí přímo na naší osobu (kadeřnice, …)

Statky a služby jsou hlavní produkty práce. Veřejné statky a služby poskytuje stát „zdarma“ (osvětlení, obrana, …)Občané za ně platí nepřímo = prostřednictvím da­ní

Spotřeba = užití statků a služeb k uspokojení lidských potřeb

HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ

= každá společnost (podnik) má k dispozici pouze omezené množství výrobních zdrojů. Z daných zdrojů můžeme vyrobit různé výrobky. Nejefektivnější bude (nejúčinnější), když výrobní zdroje využijeme maximálně = > vyrábíme na hranici produkčních možností. HPM nám ukazuje jak může bytí jeden statek přeměněn v jiný a to přesunem zdrojů z jeho výroby do výroby druhého statků (chceme-li zvýšit výrobu chleba, musíme snížit výrobu letadel). HPM není neměnná, mění se zlepšeními ve výrobě (tech.pokrok), lepší organizace práce nebo získáním dodatečných zdrojů.

HOSPODÁŘSKÝ PROCES

Výroba rozdělování směna spotřeba

1. Výroba

• přetváření přírodních zdrojů na užitečné věci (statky a služby)

• = lidská činnost

2. Rozdělování

• Vytváření podílu jednotlivců a kolektivu na celospolečenské vý­robě

• Nástroje rozdělování:

1. mzda
2. přerozdělování (redistribuce) – asi 1/3 národního produktu prochází přerozdělováním (stát získává peněžní prostředky výběrem daní, příspěvky soc. pojištění atd…, pomocí těchto prostředků pak stát financuje školství, obranu, bezpečnost apod.
3. Směna (oběh)

• Představuje všechny činnosti, které se uskuteční po ukončení výroby až do předání výrobku spotřebiteli (doprava, skladování, evidence, prodej) = > výrobci hledají kupce pro své zboží

4. Spotřeba

• Užití výrobků a služeb k uspokojení lidských potřeb = konečná fáze

• A, osobní spotřeba (uspokojení potřeb jednotlivých lidí)

• B, výrobní spotřeba ( uspokojení potřeb firem)

• C, veřejná spotřeba (státní výdaje)

Hospodářství (ekonomika) je celek ve kterém probíhají opakovaně hospodářské procesy. Hospodaření – představuje každou činnost, kterou uspokojujeme potřeby. Při tom usilujeme o to, aby vztah mezi výsledky činnosti a vynaloženými prostředky byl co nejpříznivější = > nejefektivnější

VÝROBNÍ FAKTORY

Výrobní zdroje (faktory): Práce Přírodní zdroje Kapitál

1. Práce = Cílevědomá lidská činnost, které s použitím přírodních zdrojů a kapitálu vytváří statky a služby k uspokojení potřeb lidí

• Řídící – (manažeři, ředitel, ministři…) a výkonné (administrativní pracovnicí, sekretářky,…)

• Produktivní – (výsledkem je produkt nebo služba) a neproduktivní (nevznikají při ni ani statky ani služby)

• Jednoduchá a složitá

• Fyzická (dělníci) a duševní (učitele, lékaři,…)

• Mechanická (u výrobních linek) a tvůrčí (architekt, projektant)

Pracovní síla = souhrn fyzických duševních schopnosti člověka, který umožňuje konat práci. Získává rekvalifikací, která zahrnuje tyto složky: A, vědomosti B, dovednosti a návyky C, fyzické předpoklady člověka Cena práce = mzda V průběhu výroby statků a služeb dochází k : specializaci dělbě práce kooperaci (=spolupráce v rámci dělby práce)

Druhy dělby práce:

1. Profesní – dělba práce dle profesí (kuchař, číšník, prodavač,..)

2. Technická

a, uvnitř jednoho podniku (rozdělení výrobních činností na jednotlivé dílčí operace tj. dělba práce na jednotlivé operace b, mezi podniky (na zhotovení finálního produktu se podílí více podniků tj. výrobní dělba práce)

3. Národohospodářská – týká se dělby práce v rámci celého národního hospodářství

A, primární – (prvovýroba) získává zdroje z přírody (zemědělství) B, sekundární – (druhovýroba) zpracovává produkty prvovýroby (oděvní, chemický,..) C, terciární – patří sem obchod, služby (bankovnictví, doprava, CR,..) D, kvartální – věda a výzkum

4. Mezinárodní dělba práce – týká se dělby práce mezi jednotlivými státy

2. Přírodní zdroje (součástí přírody)

1. půda
2. přírodní bohatství
3. přírodní síly (sluneční energie, síla větrů, vody)

= jsou většinou v omezeném množství = tzv. vzácné. Nejtypičtější je půda. Vlastník půdy může: pronajímat prodat = > peněžní výnos plynoucí z vlastnictví půdy se nazývá RENTA Vložením práce se stávají kapitálem. 4. Kapitál = je výsledkem lidské práce

• V podnikovém hospodaření se nazývá majetek

• Jsou všechny statky, které slouží k hospodářské činnosti

1. Oběžný majetek

• v průběhu výroby se spotřebovává jednorázové (mouka, vejce,..)

• v průběhu výroby mění svou podobu a v podniku obíhá (mouka se přemění v hotový výrobek- chleba – spotřeba jednorázová)

2. Dlouhodobý majetek

• Používá se delší dobu (nad 1 rok)

• Při výrobě nemění svoji formu

• Ve výrobě se postupně opotřebovává

• Stupeň opotřebení vyjadřujeme pomocí odpisu (jedná se o postupné předvádění hodnoty stroje do výrobku)

Finanční kapitál – nepovažujeme za výrobní faktor.

• Slouží k získání, pořízení oběžného a dlouhodobého majetku a k placení za provedenou práci

• Peníze v hotovosti, v pokladně, na bankovních účtech, případně cenné akcie.

Úrok – cena kapitálu, který jsme vložili do banky Zisk – cena kapitálu, který přinese podnikateli vlastní podnikání

Další výrobní zdroje: vzdělání technologie – výrobní postup

Výroba, výrobní proces = je činnost, při které člověk přetváří přírodu, její předměty a síly v užitečné věci, tj. ve statky a služby. Při výrobě používá člověk výrobní zdroje, ty se v průběhu výroby transformují do podoby statku nebo služby.

JEDNÁNÍ JMÉNEM PODNIKATELE Prokura

• uděluje pouze podnikatel, udělena pouze fyzické osobě

• nositel prokury je prokurista

• neobsahuje rozsah zmocnění

• zapisuje se do obchodního rejstříku

Plná moc

• uděluje fyzická nebo právnická osoba

• uděluje se fyzické nebo právnické osobě (může udělit kdokoli komukoli)

• nositel plné moci je zmocněnec

• obsahuje rozsah zmocnění

• nezapisuje se od obchodního rejstříku

• udělená 1 osobě – jednotlivá, více osobám kolektivní

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL

Podnikání

• Jeho základní podmínky vysvětluje např. obchodní zákoník, zákon o živnostenském podnikání jako: „soustavná (samostatná) činnost provozovaná samostatně podnikatelem pod vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“

Soustavná činnost – prováděná pravidelně nebo opakovaně Samostatně – ten kdo podniká není ve vztahu podřízenosti k tomu pro koho činnost vykonává Vlastním jménem a na vlastní odpovědnost – osoba, která podniká uzavírá smlouvy svým jménem a odpovídá celým svým majetkem za jejich porušení Dosahování zisku – hlavním cílem je dlouhodobá prosperita firmy, spokojenost zákazníku, ochrana životního prostředí.

Podnikatel

= osoba, která podnik zakládá a vede:

• Fyzická osoba – jednotlivý občan

• Právnická osoba – skupiny lidí

Podnikatelské subjekty

• Fyzické osoby

? Přirození nositelé práv a povinnosti

 Způsobilost podnikat nabývají dovršením 18 let

 Způsobilost právním úkonům

 Zapisují se do živnostenského rejstříku

 Bezúhonnost

• Právnické osoby:

 Útvary vytvořené lidmi a dle zákona považována za samostatně právní subjekty

 Např. družstva, obchodní společnosti, výrobní podniky, podniky služeb,..

 Jejich subjektivita vzniká zápisem do obchodního rejstříku

Podnikatelé vstupují do vztahu:

1. mezi sebou (pak se řídí obchodním zákoníkem)
2. ke svým zaměstnancům (zákoník práce)
3. ke státu – finanční úřad, policie, soudy (daňové zákony, celní zákon, apod..)

Podnikatel dle obchodního zákoníku je:

1. Osoba zapsána v obchodním rejstříku
2. Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění
3. Osoba, která podniká na základě jiného, než živnostenského oprávnění, dle zvláštních přepisů (lékaři, advokáti, soudní znalci, atd..)
4. Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou (činnost) výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštního předpisu

Podnikatelé dle formy podnikání vedou účetnictví nebo daňovou evidenci.

PODNIK, OBCHODNÍ FIRMA

= je určitá instituce, která podniká

Podnik

• Základní článek národního hospodářství

• Soubor hmotných (budovy, stroje, pozemky..) osobních (právníci) a nehmotných (počítačové vybavení, patenty, licence, technologické postupy) složek podnikání

• je samostatnou právní, organizační a finanční jednotkou

• je zakládaný a posuzovaný podnikatelem za účelem dosahování zisku – hlavní cíl podnikání.

• Další cíle: dlouhodobá prosperita firmy i spokojenost zákazníků, ochrana životního prostředí, spokojenost pracovníku

• Činnost podniku je zaměřena na uspokojování potřeb jiných osob (výroby statků a poskytování služeb)

Náklady = peněžní vyjádření:

• spotřeby materiální, surovin

• práce zaměstnanců

• cizích výkonů (doprava, opravy)

Výnosy = tržby za prodané výrobky a služby Právní subjektivita podniku = způsobilost k právům a povinnostem jednat svým jménem v právních vztazích

Ekonomická samostatnost A, podnik si sám vymezuje předmět své činnosti B, sám si volí organizační strukturu (uspořádání podniku) C, hradí své náklady ze svých výnosu

Obchodní firma

• je název pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku (pod nim podniká), např. Ostroj, a. s. Opava

• součástí obchodní firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu, např. a. s., s. r. o., …)

• podnikatel vede veškerá jednání pod touto obchodní firmou

Firma fyzických osob (živnostníci)

• musí být jména a příjmení podnikatele, které může obsahovat dodatek odlišující

a, osobu podnikatele – např. Josef Novák ml. (mladší ) b, druh podnikání – např. Josef Novák – umělecký kovář

Funkce podniků:

1. hlavní: funkce, pro kterou byl podnik zřízen: výrobní, obchodní, služby
2. vedlejší: nesouvisí s předmětem podnikání (bezpečnostní, informační, vzdělávací, sociální, kulturní, …)

Druhy podniků:

1. Dle výkonů:

• Těžební

• Energetické

• Zpracovatelské: vyrábějí výrobní činitele pro další výrobu (obráběcí stroje, oleje, látky) a spotřební statky pro obyvatelstvo (oděvy, potraviny, ledničky,…)

• Zemědělské: poskytující služby pro podniky a obyvatelstvo (skladování, doprava, obchod Peněžní a bankovní služby; opravy výrobků; pojišťovací služby; zdravotní péče; zdravotní péče; ubytování, rekreace; výchova a vzdělávání)

2. Dle velikosti:

• Malé: několik desítek pracovníků, podniky služeb, řemesel, maloobchodu

• Střední: několik set pracovníků

• Velké: nad 500 pracovníků

3. Dle právní formy podnikání:

• státní podniky:

• zřizuje stát (zakladatelem příslušné ministerstvo, popř. obec, okres) vydáním zřizovací listiny a žádostí o zápis do obchodního rejstříku. Cíl: dosahování zisku. V privatizaci dochází k jejich snižování. Do budoucna budou zachovány pouze tam, kde půjde o uspokojování veřejných zájmů

• Soukromé podniky: živnosti (koncese, živnosti volné, vázané, řemeslné)

• Družstva: společenství neuzavřeného počtu osob založenými za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů

• Obchodní společnosti: V. o. s. – osobní, s. r. o., a. s. – kapitálové

PODNIKOVÉ ČINNOSTI

= v každém typu podniku najdeme vzájemně propojené činnosti, při kterých podnik zajišťuje:

1. Potřebné výrobní faktory (zásobování, investiční činnost, personální činnost)
2. Hlavní činnost (ta, pro kterou byl podnik zřízen má na ni živnostenské oprávnění nebo ji má zapsanou v obchodním rejstříku)

 Výrobní

 Obchodní

 Služby (ubytovací a stravovací, dopravní, vzdělávací, poradenské, finanční,..)

3. Prodej výrobků nebo služeb (odbyt a marketing) 4. Společné činnosti – financování, řízení, …

I. INVESTIČNÍ ČINNOST

Investice = použití kapitálu na:  Nákup potřebného DHM, DNM (nákup strojů, pozemků, software, nemovitostí, ..)

 Vložení (investování) do cenných papírů – DFM (uměleckých předmětů, atd..), v případě volně vložených peněžních prostředků aby přinášely další výnosy

1. Strojní

• investice do strojů a zařízení (poptávka, výběr vhodného dodavatele, zaslání objednávky, dodavatel ji potvrdí ⇒ kupní smlouva )

2. Stavební

• často několikaletá činnost, účastní se jí investor (ten, kdo investici pořizuje) projektant a dodavatelé.
• probíhá ve 3. etapách:

 Příprava: vypracování projektové dokumentace, posouzení efektivnosti investice, návratnosti, výběr dodavatelé, získání potřebných povolení – stavební povolení

 Provádění a kontrola výstavby

 Převzetí hotové stavby do užívání (po kolaudaci)

Investovat můžeme formou: • Modernizace DHM: rozšíření vybarvenosti a použitelnosti

• Rekonstrukce: zásahy do stavební a technologické části majetku, výsledkem je směna účelu nebo technických parametrů

• Nástavba: využívá se u stavebních objektů, dochází ke zvýšení výšky celého objektu

• Přístavba: rozšíření půdorysné ploch objektu

Rozhodnutí o investování

1. Stanovení potřeby investic: vycházíme z požadavků jednotlivých středisek. Poté požadavky porovnáváme s dlouhodobým plá­nem
2. Vypracování investičních projektů: v několika variantách (finanční náročnost, nároky na počet se kvalifikaci pracovníku, energetická náročnost, ekologické a hygienické požadavky
3. Výběr nejvhodnější varianty

Pořízení dlouhodobého majetku

• Před pořízením DM je třeba zvážit v jakém rozsahu jej potřebujeme

• Způsob pořízení se odrazí v oceňování majetku i v jeho způsobem odepisování

• Způsoby pořízení:

 Nákupem

 Vlastní výrobou

 Darováním

 Přeřazením z osobního užívání d podnikání

 Leasingem:

A, provozní (nájem na kratší dobu, než je životnost majetku. Po skončení nájmů zůstává v majetku původního vlastníka) B, finanční (nájem dlouhodobý, kdy po ukončení splátek DM přechází do rukou nájemce)

Oceňování DM DM pořizuje za tzv. vstupní cenu, která se liší dle způsobu pořizování Dm

1. v případě pořízení DM dodavatelský (nákup) se VC nazývá: pořizovací cena = cena fakturovaná + vedlejší náklady spojené s pořízením (doprava, montáž, instalace, skladovací poptávky,…) 2. v případě pořízení DM vlastní výrobou se VC nazývá: vlastní náklady = Náklady přímé (jednicové) + náklady nepřímé (režijní) 3. v případě pořízení DM bezúplatným nabytím se VC nazývá: Reprodukční cena: cena stanovena odborným odhadem (soudním znalcem) (darem, po skončení finančního leasingu, DM nalezeny při inventarizaci…)

Odepisování DM

• DM se postupně opotřebovává a proto se jeho hodnota musí přenášet do nákladů firmy

postupně (nikoliv jednorázově jako spotřebování materiálu při výrobě)

Odpis = peněžní vyjádření opotřebení Dm za určité časové období (1 kal. rok, měsíc) Opotřebení : Fyzické – vzniká důsledkem užívání Morální – zaostávání po technické stránce Vstupní cena = součet všech odpisů (DM se může odepisovat do výše vstupní ceny) Oprávky = úhrn odpisů za celou dobu užívání DM Zůstatková cena = VC – oprávky

Druhy odpisu:

1. Účetní odpisy

• Jsou upraveny zákonem o účetnictví

• Podnik si stanoví tzv. odpisový plán dle kterého bude DM odepisovat: podnik si stanoví odpisovou sazbu a výše ročního odpisů. Existují dva způsoby výpočtu odpisů:

A, dle doby upotřebitelnosti (určíme si dobu životnosti) B, dle výkonu

• Vyjadřují skutečné fyzické i morální opotřebení majetku

• Jsou zaznamenávány do účetnictví

2. Daňové odpisy

• Jsou upraveny zákonem o dani z příjmu

• Slouží jako daňový náklad a ovlivňují výši daně z příjmu podnikatele

• Pro její výpočet použije firma jednu ze dvou metod:

1. Lineární (rovnoměrné) odepisování
2. Degresivní (zrychlené) odepisování

• V příloze zákona o dani z příjmu jsou jednotlivé druhy dlouhodobého majetku rozděleny do 6 skupin (+ navíc skupina 1a)

• V případě technického zhodnocení (přístavba, rekonstrukce, generální oprava, zbudování klimatizace do auta atd. dražší než 40 000,– kč a provedená v 1 roce) se zvyšuje hodnota DM a odpisy provádíme ze zvýšené ceny

Péče o DM Abychom v podniku omezili fyzické opotřebení DM, musíme v podniku zabezpečit systém údržby, systém oprav.

• Údržba: mazání, seřizování – provádí pracovník, který má majetek svěřen do své péče

• Oprava: provádí se preventivně, aby se předcházelo poruchovosti (např.pravidelné revize výtahu)

• Neúčinnější obranou proti morálnímu a fyzickému opotřebení je propracovaný systém reprodukce DM. Tzv. obnova Dm:

1. Prostá – stroj nahradíme strojem stejného výkonu
2. Rozšířená – stroj nahradíme 1 strojem vyššího výkonu nebo více stroji stejného výkonu
3. Zúžená – stroj nahradíme strojem nižšího výkonů nebo jej nenahradíme vůbec

Vyřazování DM

1. likvidací – z důvodů technické zaostalosti, plného opotřebení
2. darování
3. v důsledků škod (havárie aut)
4. prodejem (v případě nepotřebnosti DM)
5. přeřazení do osobního užívání

Evidence DM

• slouží pro kontrolu majetku (inventarizaci)

• slouží pro odepisování majetku

• slouží pro přehled o finanční hodnotě firmy (např. při zániku firmy, při žádosti o poskytování úvěru, sloučení firmy, prodej firmy,…)

Evidence může být vedena buď ručně nebo na PC:

1. Zápis o převzetí stroje,….do užívání

• vyhotovuje se při přebírání DM od dodavatelé a předání konečnému uživateli
• potvrzuje že DM je schopny užívání nebo provozu (tzn. Že splňuje bezpečnostní, hygienické, požární, ekologické a jiné předpisy…)

2. Inventární karta

• obsahuje povinně tyto informace : inventární číslo, způsob odepisování, vstupní cenu, roční daňové odpisy, po ukončení odepisování způsob a datum vyřazení, datum pořízení a uvedení do užívání, technický popis, odpisová skupina,
• vede se po celou dobu životnosti DM

3. Zápis o vyřazení DM

• uvede se způsob a datum vyřazení, + podpisy likvidační komise

II. ZÁSOBOVACÍ ČINNOST = logistika Zásoby = oběžná aktiva

Členění zásob:

1. Materiál na skladě

• Základní suroviny (tvoří podstatu výrobku a zcela nebo z části do něj přecházejí př. dřevo, látka,…)

• Pomocné látky (přecházejí do výrobků, ale netvoří jeho podstatu (lak, knoflík, nitě…)

• Provozovací látky (nezbytné pro provoz podniku jako celku, př. palivo, kancelářské potřeby)

• Náhradní díly (jsou určeny uvedení dlouhodobého majetku do původního stavu př.pneumatiky, blatníky,…)

• Obaly ( slouží k ochraně a dopravě výrobků)

• Drobný hmotný majetek (jednotlivé věci, které podnik nezařadil do DHM z důvodu nesplnění limitu ceny)

2. Zásoby vlastní výroby

• Nedokončená výroba (produkty, které neprošly všemi výrobními operacemi, nejsou již materiálem, ale ani hotovým výrobkem např. kynuté těsto – nedají se prodat)

• Polotovary vlastní výroby (jsou produkty, které neprošly všemi výrobními operacemi, budou se ještě dokončovat nebo kompletovat, ale již se dají i samostatně prodat, např. knedlík, dřevěná deska, odlitek,…)

• Hotové výrobky (produkty, které prošly všemi výrobními operacemi a jsou dokončené a připravené k prodeji – oběd, boty, fotoaparát,..)

3. Zboží

• již nakoupené hotové výrobky určené k prodeji (maloobchod)

Zásobovací činnosti: = zajištění zásob v potřebném množství v potřebných druzích a kvalitě za výhodnou cenu a ve stanovené době. V podniku se touto činností zabývá zásobovací útvar.

1. Plánování materiálových zásob
2. Výběr dodavatele + právní zajištění dodávek
3. Nákupní činnost
4. Skladování
5. Výdej zásob ze skladu do výroby
6. Plánování materiálových zásob

A, plánování objemu nákupu (uzavření kupních smluv)

ZDROJE = SPOTŘEBA PS + NÁKUP = KS + SPOTŘEBA

Bilanční rovnice  Nákup = KS + spotřeba – PS

= Spotřeba lze vypočítat. Konečnou zásobu určuje firma sama s ohledem na potřebu počáteční zásoby v dalším období. Počáteční zásoba je zásoba na začátku období, kterou máme. Nákup je neznáma, kterou vypočítáme (viz. výše) B, Stanovení norem zásob (jak velké mají být zásoby)

• Zásoby vážou finanční zdroje, a proto je nutné je udržovat v takové výši aby náklady s nimi spojené byly co nejnižší

Norma zásob:

• Stanoví průměrnou velikost daného druhu materiálu na skladě

• Optimální zásoba, která zajistí plynulou a nepřetržitou výrobu

dodávkový cyklus

Běžná zásoba – slouží pro každodenní dodávky do výroby, kolísá od max. do min. stavu Pojistná zásoba – zásoba navíc, slouží pro případ, kdy se dodavatel opozdí s dodávkou Technologická zásoba – je nutná u některých druhu surovin, kdy podnik je musí ještě před výrobou upravit (např. dosušení dřeva, zrání sýru, apod..) Příležitostná zásoba – využijeme množstevní slevy, výprodeje, apod…

Nízké zásoby – ohrožují plynulost provozu – zastavení výroby Vysoké zásoby – vážou velké množství finančních prostředků, zvyšují náklady na skladování

C, Řízení zásob metodou ABC = tato metoda složí pro řízení jednotlivých druhů zásob, kdy zásoby rozdělujeme do 3 skupin:

• Skupina A

 Nejpoužívanější položky, především základní suroviny, které podniky nezbytně potřebují pro svou výrobu (velké množství ⇒ musíme u těchto druhů stanoví normy zásob)

 Tvoří 60 – 80 % spotřeby

• Skupina B

Položky méně používané – snadno a rychle se objednávají Tvoří 15 – 20 % spotřeby . Stačí stanovit a hlídat min. skladový limit

• Skupina C

Počtem druhů zásob největší, ale objemově nejmenší (kancelářské potřeby, čistící prostředky, apod…) Tvoří 5 %, spotřebu stačí odhadnout

2. Výběr dodavatele a právní zajištění dodávek

Výběr dodavatelé:

• Hlavní záležitost nákupní oddělení

• Cílem: zajistit nejlepší dodací podmínky

• Zajišťuje: spolehlivost, solidnost, kvalitu, cenu, plnění smluvních podmínek, vzdálenost, slevy, možnost prodloužení doby splatnosti faktur

• Právní stránka obchodního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem je upravena obchodním zákoníkem

• Existuje řada smluv (nap. Smlouva o uzavření budoucí smlouvy, kupní smlouva, smlouva o dílo, …¨)

3. Nákupní činnost Navazuje na právní zajištění Jedná se o praktická provádění činností, která vyplývají z kupní smlouvy, případně ze smlouvy o přepravních dispozic, projednávání drobných odchylek od smlouvy

Způsob objednání:

• Písemně

• Prostřednictvím zástupců firem

• Na základě vlastního výběru ve skladě

• Výběr podle katalogu

• Telefonicky, faxem, e-mailem

• Ústní (lze použit u denně se opakujících dodávek – upřesní se každý den dle potřeby)

4. Skladování materiálových zásob

• Technické

• technické podmínky při skladování (teplota, vlhkost, tvar ⇒ druhy skladů (suché, sklad, vína, sklad piva, sklad zeleniny,…))

• Ekonomické

• udržování zásob v souladu s normami, odprodej nepotřebných zásob…

• Právní

• dodržování zásad při přejímce zásob do skladu od dodavatele nebo dopravce (odběr), (příjemka, reklamace, atd…)

• Organizační

• uložení materiálu na shodném místě, oddělený prostor pro příjem, pro skladování a pro výdej zásob

• Evidenční

• správné vyhotovování dokladu (příjemky, skladové karty, výdejky dokladů,…)

Doklady sloužící k evidenci zásob :

1. Dodací list

• Vystavuje dodavatel pro kontrolu, co za zboží posílá. Fyzicky je součastní dodávky, aby odběratel mohl provést tzv. přejímku

A, kvantitativní (množstevní – vypočítáme, zvážíme ⇒ nesoulad ⇒ reklamace ) B, kvalitativní (rozhodujeme zda dodávka odpovídá zjednané jakosti)

2. Faktura

• Daňový doklad a účetní doklad

• Vystavuje ji dodavatel

• Slouží pro zaúčtování DPH a vzniku a uhrazení závazků

• Doklad o zaplacení, který umožňuje odběrateli zaplatit ve zjednané lhůtě

3. Příjemka

• Doklad, evidující přijaté zboží na sklad

4. Skladová karta

• Eviduje stav a pohyb bankovního druhu zásob na skladě (mouka, cukr, máslo,…)

5. Výdejka

• Souží k výdeji určitého druhu zásob ze skladu do výroby (spotřeba = spotřeba materiálu)

6. Převodka

• Vypisuje skladník v případě převodu zásob ze skladu do skladu

ODBYT

Výrobní činnosti končí předáním hotových výrobků z výrobních útvaru do odbytového. Tímto začíná Prodejní činnost: Pohyb zboží od výrobce ke spotřebiteli

• Prodej: přímý – výrobky jsou dodány přímo spotřebitelem (podnikové prodejny) nepřímý – výrobky jsou dodány přímo spotřebitelům přes velkoobchod, maloobchod

Prodejní činnost

1. Průzkum trhu
2. Propagace a reklama
3. Plánování prodeje (podnik si vytváří plán prodeje podle jednotlivých druhů, velikost odvozuje z odhadů poptávky a z uzavřených smluv s odběrateli, stanovuje předpokládanou cenu
4. Právní zajištění prodeje

a, smlouva o uzavření budoucí smlouvy: jedna nebo obě strany se zavazují uzavřít ve stanovené době budoucí smlouvu. Jejím cílem je vyjasnit budoucí dodavatelko – odběratelské vztahy (co, jaké množství) b, kupní smlouva: Dodavatel se písemně zavazuje dodat výrobky ve stanovené lhůtě, ve smluveném množství a kvalitě odběrateli. Ten se zavazuje tyto výrobky odebrat a zaplatit smluvenou cenu v dohodnutém termínu. c, smlouva o dílo: zhotovitel se zavazuje k provedení určitého díla objednavatel ka zaplacení (montáž, úprava stavby,….) 5. Skladování hotových výrobků a expedice Výrobky se skladují ve skladech hotových výrobků, aby byly připraveny ihned k prodeji Expedice: a, příprava výrobků k odběru (vyjmutí ze skladů, kontrola, balení) b, vyhotovení expedičních dokladů (na podkladě objednávky odběratele se vyhotoví expediční příkaz, vystaví se výdejka a dodací list) c, nakládání na dopravní prostředky 6. Splnění dodávky Dodání dodávky dodavatelem na určené místo v dané dodací lhůtě (V případě vadné dodávky reklamace) Předáním výrobků kupujícímu, prvnímu dopravci k přepravě, předáním poště k odeslání 7. Fakturace Zásilku provází dodací list a zasílá se faktura – daňový doklad (poštou) Při prodeji za hotové je vystavován paragon (zjednodušený daňový doklad) U velkých dodávek vyráběných na zakázku je někdy požadována zálohová platba předem