„Po nočním koncertě se těžko učí management,“ říká studentka a zpěvačka Marta Kloučková

Marto, ty studuješ jednu vysokou školu a k tomu zároveň konzervatoř. Proč ses takhle rozhodla?

Protože jsem chtěla studovat muzikálové herectví, ale říkala jsem si, že by to ještě k tomu něco chtělo, kdyby mi ta hudební kariéra z nějakých důvodů nevyšla. A taky jsem se chtěla dál vzdělávat. Arts management byl v tomhle ohledu skvělou volbou, protože mi poskytuje určité znalosti z té „druhé strany“. Umělec, kromě toho, že umí svoje „řemeslo“, by se totiž taky měl umět prodat, organizovat si čas, znát určitou ekonomickou stránku toho, co dělá, atd. A já díky Arts managementu vím, aspoň do určité míry, jak na to.

Marta Kloučková s kapelou

Skloubit časově dvě prezenční studia, k tomu jedno s povinnou denní docházkou, musí být poměrně časově náročné. V čem vidíš největší problém?

Že má den jen 24 hodin. (směje se) Ale není to jen o času. Muzikálové herectví, které studuji na Konzervatoři Jaroslava Ježka, se skládá ze tří složek: zpěvu, tance a herectví. Při těchto činnostech člověk pracuje s emocemi, musí být kreativní a spontánní, do určité míry musí umět „vypnout“ svoje racionální myšlení. A to se tak úplně nedá, pokud se celou noc učíte ekonomii nebo účetnictví. V tomhle vidím (alespoň u sebe) největší problém. Po nějakých třech a půl letech to už ale do určité míry umím oddělit. Funguje to i naopak – pokud do půlnoci zpíváte na koncertě, je těžké pak přijít domů a učit se řízení podniku.

A jsou i nějaké výhody?

Můžu svoje teoretické znalosti promítnout do té praktické umělecké stránky a naopak. Taky například tanec je skvělá forma uvolnění či vypnutí, když už mám mozek příliš zahlcený informacemi. Takže se to takhle pěkně doplňuje. Výhodu vidím taky v tom, že mě učitelé na konzervatoři častěji uvolňují z hodin. (směje se)

Kromě dvou škol ses i pustila do vlastního projektu – založila jsi kapelu Nano Illusions, ve které zpíváš. Jak ses k tomu dostala?

Marta Kloučková s kapelou podruhé

Už jsem nechtěla jen zpívat převzaté písničky. Jednou jsem si postěžovala spolužákovi z Arts managementu, Honzovi Vondryskovi, že chci dělat svou muziku a on mi řekl – tak si založ kapelu. Mně to tenkrát přišlo moc náročný, ale pak se mi to rozleželo v hlavě a za pár měsíců už jsem ji měla. (směje se) Tenkrát mi dal zásadní impuls i kamarád, pianista Honza Aleš, který řekl, že založit kapelu je super nápad a že do toho půjde se mnou. Pak jsme oslovili další muzikanty – kytaristu Tondu Dlapu, bubeníka Marka Antoňů a baskytaristu Ondru Hausera, a vzniklo Nano Illusions.

Zpívala jsi předtím třeba i někde jinde?

Zpívala jsem v kapele Funk Corporation.

Pomáhají Ti školy nějak v rozvoji kapely? Využiješ třeba znalostí z Arts managementu k propagaci kapely?

Znalosti z Arts managementu mi pomáhají s marketingem kapely, se sháněním koncertů i sponzorů, s vnitřní komunikací v kapele a s plánováním a organizováním zkoušek. Ale je to spíš zlomek těch znalostí. Na spoustu věcí jsem musela přijít sama a zpočátku jsem je dělala dost intuitivně. Uvítala bych, kdyby se na Arts managementu objevil nějaký předmět typu „jak prodat/managovat umělce/kapelu“.

A naopak – cítíš, že Ti praktické zkušenosti nějak pomáhají ve studiu?

No, on Arts management není přímo zaměřený na „živé umění“, takže – někdy si (třeba u marketingu) dokážu teoretické poznatky vztáhnout k praxi, ale co se týká památkové péče, tak to je mi moje hudební praxe celkem k ničemu. (směje se)

Máte poměrně často koncerty. Jak to zvládáš se zkouškami? Plánujete vystoupení podle Tvého školního rozvrhu a podle zkouškového období?

Do teď jsme to tak neplánovali, prostě se to vždycky nějak zvládlo. Teď v lednu jsem ale musela kvůli státnicím udělat výjimku. Žádné koncerty jsem na tenhle měsíc neplánovala a nějaké jsem i musela odmítnout.

Jak často zkoušíte?

Moc ne, tak dvakrát do měsíce maximálně. Oni jsou všichni členové kapely dost vytížení, nejenom já. Čili občas je problém zkoordinovat naše aktivity tak, abychom se všichni potkali a měli čas zkoušet. Děláme ale čas od času několikadenní soustředění, kde nazkoušíme nové písničky.

Je nějaké vystoupení, které v Tobě zanechalo výjimečné zážitky?

Posledních asi pět, šest koncertů mělo skvělou atmosféru. Jinak moc ráda vzpomínám na naše vystoupení na festivalech Žižkovská smršť, Funkin‘ Turnov a PlumLove. A vůbec, každý koncert má něco do sebe. (směje se)

Prozradíš nám, co Nano Illusions v nejbližší době čeká a co plánujete?

Plánujeme únorové soustředění, kde nazkoušíme nové písničky, které zahrajeme 28. 2. v Blues sklepu (kdo nestihne, tak 23.3. v Říčanech). Kromě toho se chystáme našim fanouškům nabídnout exkluzivní záznam živého koncertu z Malostranské besedy a v létě se chystáme jít do studia.

Marta Kloučková (23) studuje Arts management na Vysoké škole ekonomické v Praze (třetí ročník bakalářského studia) a Muzikálové herectví na Konzervatoři Jaroslava Ježka (čtvrtý ročník). Na vysoké škole ji v lednu čekají státnice a na konzervatoři v létě maturita, která má praktickou a teoretickou část. Praktická se skládá ze zpěvu, tance nebo herectví (Marta si vybrala zpěv) a z předmětu „Muzikálová jevištní praxe“, jehož výstupem je představení, kde účinkuje celý ročník. Představení můžete vidět 17. května v Divadle Dobeška. Teoretická část maturity je z hudební teorie. Marta založila kapelu Nano Illusions, o níž se dočtete v následujícím odstavci.

Nano Illusions je kapela složená z pěti muzikantů v čele se zpěvačkou Martou Kloučkovou. Nápad na založení kapely dostala Marta krátce poté, co v roce 2008 započala studium muzikálového herectví na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Začátkem roku 2009 se zformoval (tehdy ještě bezejmenný) kvintet a začal zkoušet nejprve převzaté soul-jazzové a neo-soulové písně. Netrvalo dlouho a kapela začala tvořit vlastní skladby. Ty zpočátku vycházely zejména z nápadů zpěvačky Marty Kloučkové, které aranžovali ostatní členové – kytarista Antonín Dlapa, klavírista Honza Aleš, baskytarista Ondra Hauser a bubeník Marek Antoňů. Své autorské skladby kapela v únoru 2011 natočila ve studiu a v březnu téhož roku se těšila z první demo nahrávky. To už kapela měla i svůj název – Nano Illusions – vyjadřující myšlenku, že iluze mohou být tak malé, že si je sotva uvědomíme, a přesto nás ovlivňují. Jejich tvorba má nejblíže k popu, který je výrazně doplněn prvky fusion, soulu, jazzu i alternativy. Celé této směsici dodávají na originalitě neotřelé a osobité české texty, jejichž autorkou je Marta Kloučková. Nano Illusions za dobu své existence úspěšně odehráli mnoho koncertů – jak v pražských i mimopražských klubech, tak na známých hudebních festivalech (United Islands, Žižkovská smršť a další).

Ukázky písní Nano Illusions i termíny koncertů naleznete jak na Bandzone, tak na facebookovém profilu.

O studiu Arts Managementu se dočtete v našich článcích v těchto našich článcích: zde nebo zde.

O studiu muzikálového herectví se dočtete zde.

Fotografie: Archiv Nano Illusions