Planetologie

Země – těleso sluneční soustavy vykonává několik druhů pohybů, z nichž dva považujeme za základní a to rotační pohyb a oběh Země kolem Slunce

Rotační pohyb: Země se otáčí kolem své osy ve směru pohybu hodinových ručiček – od západu k východu. Jedno otočení kolem osy trvá necelých 24 hodin – přesně 23 hod 56 min a 4 sec – to je tzv. hvězdný (siderický) den

Probíhá od západu k východu, největší rychlost otáčení Země je na rovníku, nejmenší na pólech. Celá atmosféra se pohybuje, takže pohyb Země nevidíme

Nepřímý – teoretické (pozorování), kdyby Země nerotovala, musela by rotovat ostatní tělesa (nemožná rychlost)

• stejné oběžné doby také absurdní (v době 24 hodin), nemohou se všechna tělesa otáčet stejně rychle
• všechna tělesa pozorovatelná se otáčí (my tedy také)

Přímý – změřitelné, Koriolisova síla – setrvačná síla, která působí na jakékoliv těleso, které se otáčí (vychýlení ze směru otáčení – gramofonová deska), rotující tělesa se vychylují ze své dráhy na severní polokouli doprava, na jižní doleva

• mořské proudy (důsledek), ledovec, větrné systémy, asymetrie říčních koryt – Baerův zákon – netýká se všech řek. Pravé břehy řek na severní polokouli , které tečou v poledníkovém směru jsou více vymleté než levé (Ob, Jenisej), pravé kolejnice jsou více používané (Švédsko), říční proudy na S polokouli se otáčí ve směru hodinových ručiček, taktéž i ledovce. Řeky tekoucí ze Severu na Jih mají zrychlený pohyb, ty, které tečou z J na S mají pohyb zpomalený
• odchylka padajících těles
• Foucaltův kyvadlový pohyb – do věže panteonu lano, dolu ocelovou kouli vážící 28 kg. Pod tělesem byla rovina kyvu. Netočí se kyvadlo, otáčí se Země. O 15°za hodinu

Důsledky rotace: Střídání dne a noci, slapové jevy (přílivová vlna přes celou Zemi), pohyb nebeské sféry (tělesa, kulminace těles), hvězdy ve stejné poloze uvidíme přesně za rok

Evoluce – oběh Země kolem Slunce; směr od Západu k Východu (proti směru hodinových ručiček), obíhá po dráze Ekliptice – elipsa mírně výstředná (více od S). Vzdálenost Země od Slunce není stálá. Nejbližší bod – přísluní – perihélium (začátek ledna), nejvzdálenější bod – odsluní – afelium (začátek července). Země má v perihéliu největší rychlost, v afeliu nejmenší. Sklon zemské osy k rovině dráhy pohybu – vliv na roční období (sklon 22,5°). Díky sklonu zemské osy k rovině dráhy je Země rovnoměrně zahřívána a nedochází tím k obrovským teplotním změnám.

Sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník – slunce v nadhlavníku stá­le.

Obratníky jsou poslední místa, kam sluneční paprsky dopadají kolmo (pouze v určitý den)

Směrem k polárnímu kruhu se snižuje počet slunečních dnů v roce

Vzhledem k pohybu Slunce se mění délka světlé a tmavé části dne

Podzimní rovnodennost – 23. 9. – stejně dlouhý den a noc – zima – prodlužuje se noc a zkracuje den

Zimní slunovrat – 21. 12. – Slunce se nachází v odsluní, jde do přísluní (16 h noc, 8 h den)

Jarní rovnodennost – 21. 3. – stejně dlouhý den a noc – léto – prodlužuje se den, zkracuje noc

Letní slunovrat – 21. 6. – Slunce se nachází v přísluní, jde do odsluní (16 h den, 8 h noc);

Precese – pohyb zemské osy, Země není homogenní (ve všech místech stejnou hustotu, není pravidelný tvar koule). Pohyb zemské osy opisují kružnice – elipsu, pohyb není rovnoměrný. Zemská osa jednou za 26 000 let opíše kružnici (51 s za rok)

Nutace – gravitační síla měsíce a Slunce (přitahuje).

Rotace kolem Barycentra – Země i Měsíc rotují kolem společného bodu – Barycentra. Barycentrum leží uvnitř Země