Pět dovedností, které si osvojíte na vysoké škole bez ohledu na obor

Ačkoliv vám student historie sice spíš vysvětlí konflikt mezi Palestinou a Izraelem než student IT, který vám naopak pravděpodobně lépe poradí, do jaké operační paměti byste měli investovat, i tak mají oba stejné dovednosti, které si osvojili na vysoké škole. Co vám tedy kromě znalosti oboru dá vysokoškolské studium?

Time management

Studium na vysoké škole je časově náročné. O to víc, pokud ho musíte skloubit s prací, nebo studujete víc oborů najednou. Zvládnout to všechno vyžaduje kromě píle a motivace také efektivní hospodaření s časem. Ať už patříte mezi ty, kteří dělají věci na poslední chvíli, nebo máte naopak všechno hotové s předstihem, studium vás donutí stanovit si priority a možná se vám za ta léta podaří najít ideální balanc mezi povinnostmi a osobním životem. To vám později přijde vhod i po nástupu do zaměstnání.

Samostatnost

Pro mnohé lidi je nástup na vysokou školu prvním obdobím v životě, kdy opustí domov a musí se naučit postarat se sami o sebe. Samostatnosti se ale musí naučit i studenti, kteří zůstávají bydlet u rodičů.

Na rozdíl od studia na střední škole, kde máte přesně stanoveno, kdy se máte co učit, na vysoké škole si priority musíte poskládat sami. Vysokoškoláci mají mnohem větší svobodu v tom, co přesně se učí, protože si sami sestavují rozvrh, i v tom, kolik povinností budou mít, vzhledem k tomu, že vedle povinných předmětů si můžou navíc vybírat i z nepovinných.

Vyučující pak u zkoušky vůbec nebude zajímat, že máte víc předmětů než ostatní studenti. Důležitý je pro ně váš výkon a výsledky, ne to, co za nimi stojí. Jinými slovy platí, že jestli chcete na univerzitě uspět a dokončit ji, budete se muset naučit hrát sám za sebe. Za ruku už vás nikdo vodit nebude.

Komunikační dovednosti

Nezávisle na oboru, na vysoké škole musí studenti komunikovat s lidmi a naučit se obhájit své nápady, ať už je to v rámci projektů, prezentací nebo u ústních zkoušek. Vypořádat se s tím musí extroverti i introverti, kteří neradi mluví před publikem. Čím víc ale budete veřejné vystupování trénovat, tím menší z něho budete mít strach.

A protože ústní zkoušky na univerzitě jsou zpravidla o tom dostat se k jádru problému, naučíte se navíc jasně vyjadřovat, díky čemuž pro vás bude snazší lidem zprostředkovat své myšlenky a nápady. A to se hodí jak v budoucím zaměstnání, tak i v osobní životě.

Cizí jazyky

Většina vysokých škol po studentech vyžaduje dobrou znalost přinejmenším jednoho cizího jazyka. S angličtinou mnoho středoškoláků válčí, ale na vysoké se bez ní neobejdou. Spoustu studijních materiálů – nezávisle na oboru – je totiž i v dnešní době dostupných pouze právě v angličtině. Ať už tedy angličtinu milujete nebo nesnášíte, budete se ji muset učit používat v praxi.

Vedle toho vysoké školy nabízí – a často také vyžadují – studium dalších cizích jazyků. Kromě klasických lekcí vám s osvojováním dalšího cizího jazyka mohou pomoci také stáže nebo výměnné pobyty. Studium cizího jazyka nad rámec vašeho oboru z vás pochopitelně rodilého mluvčího neudělá, ale pomůže vám se dostat alespoň na komunikační úroveň. To se vám opět bude hodit, až si po dokončení studia začnete hledat práci.

Kritické myšlení

Zatímco na střední škole je stále kladen důraz spíše na memorování faktů, na vysoké škole se už bez vlastního kritického myšlení neobejdete. Budete si muset učivo nejen zapamatovat, ale také ho umět interpretovat, hledat logické souvislosti a v neposlední řadě dojít k vlastním závěrům. Pokud se tohle naučíte, máte nakročeno k úspěchu, ať už studujete jakýkoliv obor.

Kritické myšlení je totiž ceněnou komoditou u zaměstnavatelů i celkově ve společnosti, protože přispívá k řešení problémů a vymýšlení nových, kreativních nápadů. Nikdo nečeká, že se z vás stane vynálezce, který bude chrlit jeden patent za druhým, ale minimálně se díky kritickému myšlení naučíte nepřijímat všechno, co tvrdí ostatní, a budete lépe vybaveni k hledání pravdy.

Zdroj: Indeed, Career Guide, Top Universities