Pět billboardů na UJEP vyvolalo nevoli na sociální síti. Díky, zní z komentářů

Pět billboardů visí na budově Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) už půl roku. Poprask však způsobily až tento týden, a to po tom, co se objevily na sociálních sítích, kde se staly terčem ostré kritiky. Vyjadřovalo se k nim třeba hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury (SPD) nebo Čisté Ústí Tomáše Vandase.

Na jednotlivých plakátech je pět různých nápisů: „Když vraždili Židy, mlčel jsem…, Když vyháněli Němce, mlčel jsem…, Když mlátili Romy, mlčel jsem…, Když odmítali uprchlíky, mlčel jsem…, Když přišli pro mě, už všichni mlčeli.“

Dílo je inspirováno slavným vyjádřením německého protestantského teologa Martina Niemöllera:

„Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista…Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem – nebyl jsem přece sociální demokrat…Když přišli pro odboráře, mlčel jsem – nebyl jsem přece odborář…Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat.“

Hnutí SPD na svém Facebooku označuje hesla na Fakultě umění a designu ústecké univerzity za nesmyslná a kritizuje za jejich instalaci studenty, univerzitu a vlastně celé školství. Podle autora příspěvku na sociální síti se jedná o projev nenávisti „vůči majoritní společnosti“ a „další z mnoha důkazů, že náš vzdělávací systém je na tom opravdu špatně“.

„Univerzity chrlí ročně stovky „odborníků“ na gender, neziskový sektor či dotace, ale studentům chybí základní vědomosti a také kritické myšlení,“ píše autor příspěvku. Kritiku univerzita sklidila také na profilu Čisté Ústí Tomáše Vandase či člena SPD Jana Čížka.

Děkan fakulty Pavel Mrkus však upozorňuje, že autorem díla nejsou studenti UJEP ale slovenská umělkyně a profesorka Ilona Neméth. Její instalace vznikla v rámci výstavy ke 100. letému výročí vzniku samostatného Československa a při příležitosti 25. výročí založení uměleckých studií na ústecké univerzitě.

Celá kauza podle děkana odhalila nebezpečnou těkavost sociálních médií a hlubokou propast ve výkladu dějinných traumat. „V tomto ohledu dílo „Když…“ beze zbytku představuje současné umění v jeho nejlepší formě,“ píše Mrkus.

Ačkoliv zveřejněné příspěvky na stránkách SPD spustily lavinu nenávistných a urážlivých reakcí, našli se mezi komentátory i tací, kteří autorovi textu na Facebooku děkovali.

„Milá SPD, tři dny jsme se potili na Gaudeamu (veletrh vzdělávání pozn. red.), abychom přesvědčili potenciální uchazeče, že mají dát šanci naší Univerzitě J. E. Purkyně, včetně Fakulty umění a designu, snažili jsme se na ni patřičně všechny uchazeče upozornit a informovat je, přesvědčit je, že má smysl k nám jít studovat. Ale o takovéhle mediální reklamě se nám ani nesnilo. Umění má provokovat. Děkujeme,“ stojí v jednom z komentářů. (Informace o fakultě a přihláškách najdete zde 🙂 )

Zdroj: iDNES.cz