Ovčí hlava či smažení červi. Na čem dalším si pochutnávají lidé o Vánocích?

Šokující, potenciálně jedovaté, naprosto šílené – řeč je samozřejmě o štědrovečerních večeřích, kterým holdují lidé v některých zemích. Připravili jsme pro vás seznam čtyř největších podivností, které lidé servírují na Vánoce, a čtyř lahůdek, kterým se holdovalo v minulost a které se bohužel (či bohudík?) dnes už nepodávají. Na druhou stranu, například za oceánem se často podivují nad tím, co že to ti Češi pojídají na Vánoce za divnou rybu zvanou kapr…

Ovčí hlava

V Norsku by si o Vánocích příliš nepochutnali vegetariáni, potažmo lidé s choulostivým žaludkem. Zejména v západních částech země je totiž typickou štědrovečerní večeří smalahove, což v překladu znamená ovčí hlava.

Před pojídáním jídla je nutné odstranit vlnu, kůži a mozek zvířete. Hlava se následně posolí, vyudí a vysuší. Poté se tři hodiny vaří. Podává se s bramborami. Někteří kuchaři mozek v hlavě nechávají a strávníci ho pak vyjídají lžičkou. Dříve bylo toto jídlo určené pro nemajetné Nory, dnes se v zemi řadí mezi vyhlášené delikatesy.

Červi

V Jižní Africe si na Vánoce místní obyvatelé pochutnávají na masitých červech zvaných mopane. Červi jsou žádanou lahůdkou zejména v Botswaně, Zimbabwe, a v severních částech Jižní Afriky. Mopane jsou housenky můry císařské. Pojmenovány jsou po stromu, v němž tráví podstatnou část svých krátkých životů. Housenky se sklízejí těsně před začátkem zimy, lidé je smaží a jako přílohu servírují pap, jídlo podobné kukuřičné kaši.

Kiviak

Pod záhadným jménem kiviak se skrývá štědrovečerní večeře populární v Grónsku. Konkrétně jde o malého arktického ptáka, kterého lidé obalí mastnou tulení kůží a poté ho na několik měsíců pohřbí. Jakmile se maso správně rozloží a zjemní ho fermentační proces, je načase ho vykopat a sníst. Dobrou chuť!

KFC

Japonci si na Vánoce rádi pochutnají na typicky americkém jídle, jako je menu z KFC. Tato tradice vznikla díky reklamní kampani Kentucky for Christmas z roku 1974. Od té doby si Japonci objednávají vánoční jídelní menu, které obsahuje mimo jiné i koláč a šampaňské. Tato varianta vánoční večeře je v Japonsku natolik oblíbená, že objednávky je nutné poslat nejpozději měsíc před Štědrým dnem.

A na čem si o Vánocích pochutnávali naši předci?

Páví maso

V období středověku bylo v domácnostech bohatých Evropanů běžným zvykem o Vánocích jíst paví maso. Šlechtici tak hodovali na pavím koláči, pečeném pávovi a mnoha dalších jídlech z tohoto zvířete. To se změnilo až v 16. století, kdy se anglický král Jindřich VIII. rozhodl učinit dosud nebývalý krok – na vánoční hostinu si objednal krocana!

Zeleninovo-tuňákové želé

Toto jídlo se na štědrovečerním jídelníčku nakrátko usadilo v 60. letech minulého století, kdy bylo extrémně populární. Stejně rychle však z vánoční tabule vymizelo. Šlo o poměrně nevzhlednou hroudu složenou z želé, tuňákového salátu a celeru, což jsou pochutiny, které si dnes s Vánoci spojuje málokdo.

Husí koláč

Nenechte se zmást názvem – tento koláč kromě husího masa obsahoval i králíka, krocana a kachnu. Na štědrovečerních stolech se objevoval od pozdního 18. století, kdy byl hitem mezi masovými koláči. Ačkoliv obsahoval různé druhy drůbeže, říkalo se mu husí koláč a to proto, že tradičním postupem přípravy bylo naplnit velký kus drůbeže menšími kusy. A většinou to byla právě husa, kterou kuchaři nadívali jinými ptáky a dalšími druhy masa.

Sušený síh

Síh je lososovitá ryba, na které si na Vánoce pochutnávali Vikingové. Sušeného síha připravili tak, že ho několik dní máčeli v louhovém roztoku (v podstatě v hydroxidu draselném). Poté ho pekli, smažili, znovu máčeli v roztoku a nakonec vysušili. Příprava tak zabrala poměrně dost času a v dnešní době už by z tohoto hlediska šlo o nepraktický vánoční chod.