On-line zkouškové na Masarykově univerzitě: 150 hodin příprav i konzultace se studenty

Již druhý semestr probíhá na českých vysokých školách zkouškové převážně on-line. Jak vnímají stávající situaci vyučující? Na Masarykově univerzitě převažuje neutrální pohled. Většina brněnských učitelů totiž vnímá jak pozitiva, tak i negativa on-line zkoušení. Část oslovených učitelů pak on-line zkoušení zcela odsuzuje a jiní si ho naopak pochvalují.

„Osobně se domnívám, že vhodně nastavené on-line ústní zkoušení může plnohodnotně nahradit kontaktní zkoušení. Výhody jsou zejména pro zahraniční a mimobrněnské studenty, kdy odpadá nutnost setrvání v Brně i po skončení semestru. Hlavní nevýhodou ale zůstává zvýšená možnost podvodů a náročnost jejich odhalení,“ uvedl Marek Joukal z lékařské fakulty. Joukal by byl rád, kdyby on-line zkoušky existovaly i po skončení nouzových opatření, ale v menší míře, například když o tento typ testování někdo zažádá.

To dobré se na situaci snaží najít i Lucie Mrázková z právnické fakulty. „Výhodu vidím v tom, že studenti byli zkoušeni stejně, jako se učili. Násobně to platí pro tento podzimní semestr a první ročníky – když by měli téměř poprvé přijít na fakultu a hned dobloudit do zkušební místnosti, budeme místo zkoušení hledat studenty od sklepa po půdu.“

Zato Václav Matyáš z fakulty informatiky klady on-line výuky pro sebe jako vyučujícího hledá jen obtížně. „Pro studenty může být výhodnou snad úspora času a peněz daňových poplatníků ohledně cest na/ze zkoušky. A pro některé usnadnění komplikací spojených s různými omezeními zdravotní, byrokratické nebo jiné povahy,“ vypočítává Matyáš. O výhodách pro vyučující se nezmiňuje.

Vyučující při přípravě zkoušek řešili hlavně to, jak postavit otázky, aby zamezili podvádění. „Bylo potřeba vymyslet nové otázky, které nebudou znalostní, ale přemýšlecí. (…) Příprava zabrala šesti lidem celkem 150 hodin práce v průběhu tří týdnů,“ popsal proces Jan Čapek z ekonomicko-správní fakulty, s tím, že výsledkem byl test typu multiple choice na čas. Tento typ testu však studentům spíše nevyhovoval.

„Navzdory velké snaze a zkušebnímu testování se nám nepodařilo odhadnout čas potřebný na splnění testu,“ řekl Čapek. „Studenti zřejmě nejsou zvyklí na testy, kde je čas na vypracování svazující. Zajímavé bylo, že s časovým omezením nebyli studenti spokojeni, přestože úspěšnost zkouškových termínů i předmětu jako celku odpovídala úspěšnosti z minulých let,“ dodal.

Na lékařské fakultě probíhalo ústní zkoušení.  „Umožnilo nám to vyzkoušet znalosti anatomie prakticky všech studentů všeobecného a zubního lékařství v českém i anglickém programu,“ hodnotí Joukal. „On-line zkoušení bylo prováděno za naprosto totožných podmínek jako zkoušení prezenční. Zpětnou vazbou od studentů byla on-line forma zkoušení oceňována,“ doplnil.

Na právnické fakultě k přípravě zkoušek přizvali vyučující i samotné studenty. „Nejtěžší pro nás byla novost – na nastavení stylu zkoušení máme jen jeden pokus a nesmíme nic odhadnout špatně. Není možné měnit po prvních pokusech podobu zkoušky, i kdyby se ukázalo, že je nevyhovující. Využili jsme proto i studenty, kteří u nás působí jako pomocná vědecká síla, a ptali jsme se na jejich názor – jejich připomínky ohledně časového limitu, stránkování odpovědníku či samotné podoby otázek se ukázaly jako nedocenitelné,“ řekla Mrázková.

Největší výzvou pro učitele bylo zorganizovat distanční praktickou zkoušku. Jako například zkoušku z anatomie na lékařské fakultě. „Pro účely on-line zkoušení jsme vytvořili databázi obrázků z výukových videí, která sloužila jako náhrada za semináře. Obrázky jednotlivých částí lidského těla pak byly seřazeny do prezentací, které zkoušející používal pro vlastní zkoušení. Musím říci, že praktická zkouška z pohledu zkoušejícího proběhla překvapivě bezproblémově. Avšak možná byla mírně složitější pro studenty, zejména z důvodu zobrazení 3D struktury v 2D a nemožnosti zorientování se na preparátu,“ vysvětlil postup lékařské fakulty Joukal.

Ať už mají vyučující jakýkoliv názor na on-line zkoušení, všichni se shodují, že klíčová je důkladná příprava, studenti pak musí ustát časový tlak.

„Zásadním problémem pro mne je časová náročnost při přípravě zkoušek. A to stavím na dvou desetiletích zkušeností ze zkoušení alternativními způsoby. Pro studenty je to pak myslím časový tlak, kterému jsou při mých zkouškách vystaveni. Tomu se nejlépe vyrovnají poctivou přípravou na zkoušku – aby věděli, kde přesně hledat vstupy potřebné pro přípravu odpovědi a nezačínali s hledáním od nuly,“ popsal svou zkušenost Matyáš.