Ohýbal jsem mozek směry, které jsem považoval za nemožné, říká student

Znáte ty obory, u kterých se divíte, že jdou vystudovat? Tak například logika. Je vyučována na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde patří mezi nejmenší a pro mě navíc naprosto nepředstavitelné obory. Když mi o ní za slunného červnového odpoledne ve stínu pod stromy na pražské Letné s nadšením začal vyprávět student Vít Fojtík, logika najednou přestala znít jako děsivý pojem.

Jak se lidé tváří, když řekneš, že studuješ logiku? Nepanují kolem toho nějaké předsudky?

Představy lidí se hodně různí. Někdo si nepředstaví nic konkrétního, jen něco složitého a abstraktního. Někdo si pak plete logiku s logistikou. Když ještě zmíním, že je to na Filozofické fakultě, tak si lidé promítají, jak celý den dumáme o povaze pravdy, což tedy je jedna z možností, jak studium strávit.

Jak je to tedy správně? Co si máme my, běžní smrtelníci, představit, když se řekne logika?

Logika pracuje s významem a pravdou podobným způsobem, jako matematika s čísly – nezkoumáme konkrétní věty, ale obecné struktury, podle kterých se věty tvoří. Například místo pravdivosti věty „Tento strom buď je zelený, nebo není zelený.“ bychom zkoumali obecně pravdivost věty typu „Buď A, nebo ne A.“, což první větu zahrnuje. Díky tomu můžeme třeba logická pravidla „vysvětlit“ počítači.

Vít Fojtík (23) po roce zanechal studia programování na Matematicko-fyzikální fakultě. Následně nastoupil na logiku na Filozofické fakultě a na matematiku na matfyz. Obě bakalářská studia v současnosti dokončuje a v příštím roce by chtěl na obou školách pokračovat i v magisterském programu. V budoucnu by se chtěl více zaměřit na studium teoretických aspektů informatiky a umělé inteligence.

Už začínám mít jasnější představy! Nicméně mi z toho vyplývá, že logika není čistě matematickým oborem, jak ji mám zafixovanou já ze střední školy…Vlastně mě i dost překvapilo, že je takový obor právě na Filozofické fakultě.

Logika souvisí s řadou oborů: od matematiky, informatiky, filozofie k lingvistice. To jsou takové hlavní čtyři okruhy. Ty se také promítají do studijního plánu. Studenti absolvují předměty z čisté logiky, zkoumající například, jak lze logicky uvažovat o vědomostech, nejistotě, nebo pravdivosti v čase. A pak jsou zde předměty zahrnující základy těchto přilehlých oblastí. Zároveň je tam velký prostor pro sestavení vlastního studijního plánu. Takže pokud vás nezajímá práce s jazykem, vezmete si jen základní kurz, a pak se tomu vyhnete, dokonce i u státnic.

S tou matematikou je to takové ošemetné i přímo na fakultě. Občas mám pocit, že na Filozofické fakultě nás příliš nechtějí, protože jsme matematici, ale zároveň nás nechtějí ani na Matematicko-fyzikální fakultě, protože jim přijdeme zase moc jako filozofové.

Obor logiky patří na Filozofické fakultě mezi nejmenší. Kolik tam je tak v současnosti studentů?

Řekl bych tak kolem dvaceti třiceti. Ale záleží rok od roku. Se mnou do ročníku nastupovali čtyři další kolegové, ale rok po nás jich bylo dvacet. Zároveň je to hodně vědecky zaměřený obor, takže tam proporčně k počtu studentů je hodně doktorandů, asi sedm.

A jak se cítíš v takovém úzkém kolektivu, právě třeba i v porovnání s matfyzem?

Je tam hrozně příjemná atmosféra, kdy se znám se všemi vyučujícími. Katedra pořádá řadu akcí, kupříkladu společný výlet studentů a vyučujících na začátku každého akademického roku. To přináší třeba výhodu přizpůsobení výkladu vyučujícího tomu, kdo ze studentů zrovna sedí v učebně. Nemluvě o tom, že pak i zkoušky jsou daleko příjemnější, když si zde člověk pohovoří s někým, koho zná, než právě třeba na matfyzu, kde si často jde padesát lidí napsat test, a pak se čeká čtrnáct dní na výsledky.

Čím může být takový vystudovaný logik?

V první řadě může zůstat v akademické sféře, Akademie věd dokonce má pod čtyřmi svými ústavy oddělení zkoumající logiku, nemluvě o výzkumu v přilehlých oblastech. V té neakademické pak absolvent může pracovat v odvětvích informačních technologií. Praktických předmětů z oboru IT sice v plánu není mnoho, ale na druhou stranu jsou studenti schopni velmi efektivně přemýšlet o problému a doučit se sami snadno potřebné vědomosti. Způsob myšlení, který vás škola naučí, je takový specifický – hodně technický. Ten je pak v IT užitečný.

Další absolventi se také uplatnili v právu a legislativě při tvorbě zákonů, kde je přesné, logické formulování nezbytné. Možným uplatněním je i sféra bankovnictví a pojišťovnictví, opět díky formálnímu způsobu uvažování.

Skoro se zdá škoda, že o studium logiky není více zájmu. Napadá tě, co by mohla katedra udělat pro zviditelnění svého oboru?

Určitě by se dalo více rozšířit povědomí. Velká skupina potenciálních uchazečů ani neví, že tento obor existuje. Pak by se dala zlepšit informovanost o náplni studia – momentálně si často uchazeči obor těžko představí. Ale na druhou stranu je to opravdu těžký úkol, protože se jedná o hodně abstraktní oblast.

Díky nové akreditaci je možné logiku studovat jak v češtině, tak i v angličtině. Dokonce i jazyk na stránkách katedry je přednastaven na anglický. Co tím katedra sleduje?

Zvláště na magisterském studiu cílí na zahraniční uchazeče, protože Praha je jedním z mála míst v Evropě, kde se dá logika studovat. Poměrně známé centrum je v Amsterdamu, kde údajně musí odmítnout hodně uchazečů pro malou kapacitu, tak se pražská katedra snaží přetáhnout a nalákat takové uchazeče. Díky novým akreditacím je i celkové pojetí zmodernizované. Je to velká výhoda, protože se na stejném oboru mohou potkat studenti mnoha zaměření.

Co vidíš jako největší přínos studia? Kam s takovými zkušenostmi bude směřovat tvá další kariéra?

Tady mě to studium opravdu bavilo, šlo skoro samo. Člověk byl neustále něčím překvapený – o čem všem se dá přemýšlet, co všechno se dá dokazovat. Hodně předmětů ohýbalo můj mozek směry, kterými by mě nenapadlo, že to jde.

Chci pokračovat na logice i po státnicích. Spoléhám na to, že magistr bude ještě volnější než bakalář, co se týče zaměření. Chtěl bych se tedy soustředit na teoretickou informatiku a zodpovídat otázky typu, jaké problémy jdou řešit počítačem, popřípadě jak rychle. Pokud mi všechno vyjde, chtěl bych zároveň nastoupit na obor umělé inteligence na Matematicko-fyzikální fakultě.

O katedře logiky

Katedra logiky funguje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy od devadesátých let minulého století, kam přišla z Matematicko-fyzikální fakulty. V uplynulých letech tento malý obor bojoval o svou existenci. S nástupem nového děkana Michala Pullmanna se zdá, že je katedra zachráněna. Navíc představuje nové akreditace a letos také vypisuje druhý plnohodnotný termín přijímacích zkoušek. Zájemci mohou podat přihlášky až do 12. srpna. Více informací najdete zde https://logic.ff.cuni.cz/