Obory, kde dostuduje jen jeden člověk z deseti. Které vejšky mají nejvyšší „úmrtnost“?

Deadline podání přihlášek na řadu vysokých škol se pomalu blíží. Ačkoliv je přijímací proces náročný, ten skutečný boj začíná až po zápisu ke studiu. Alespoň to naznačují statistiky ministerstva školství, podle kterých nedokončí studium 48 procent studentů. Na některých školách pak bakalářský titul získá dokonce jen jeden člověk z deseti. Pokud se tedy nyní rozhodujete, kam se hlásit, projděte si náš přehled škol s nejvyšší „úmrtností“ studentů.

Kritický bývá zpravidla první ročník bakalářského studia, přičemž nejohroženější skupinou jsou studenti převážně technicky orientovaných škol, potom studenti zemědělských a přírodovědných oborů. Naopak největší pravděpodobnost dokončení studia mají budoucí lékaři a právníci. Vůbec nejúspěšnější jsou pak studenti uměleckých oborů.

Následující přehled ukazuje celkovou procentuální neúspěšnost studentů bakalářských oborů, kteří započali svá studia v roce 2014:

10. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

Procento neúspěšných: 63,88

9. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Procento neúspěšných: 65,53

8. Česká zemědělská univerzita v Praze

Procento neúspěšných: 65,66

7. Západočeská univerzita v Plzni

Procento neúspěšných: 65,71

6. Vysoká škola chemicko-technologická

Procento neúspěšných: 66,31

5. Slezská univerzita v Opavě

Procento neúspěšných: 67,6

4. Vysoká škola polytechnická Jihlava

Procento neúspěšných: 68,6

3. Technická univerzita Ostrava

Procento neúspěšných: 68,91

2. Univerzita Pardubice

Procento neúspěšných: 69,27

1. Technická univerzita Liberec

Procento neúspěšných: 71,05

Celková procentuální neúspěšnost studentů však nemusí tím nejpřesnějším ukazatelem. Jak upozorňuje analytik Aleš Vlk, školy jsou značně diverzifikované. Neúspěšnost studentů se tak liší fakultu od fakulty, a dokonce obor od oboru. I z tohoto pohledu ale vedou technické obory.

Nejvíce studentů nedostuduje, konkrétně devět z deseti, na Fakultě strojní Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Podobně vysokou neúspěšnost má také strojařina na Technické univerzitě v Liberci (88,3 procent), Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT (87,6 procent) a Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT (87,3 procent).

Proč studenti nedostudují

Příčin vysoké neúspěšnosti studentů existuje celá řada. Vzhledem k tomu, že nejvíc jich studium ukončí po prvním roce, může hrát významnou roli změna, kterou s sebou přináší přechod ze střední na vysokou. Studenti si musí zvykat na nový režim, nový styl výuky a někdy i na život v novém městě. Někteří se s tempem vysokoškolského života nedokáží srovnat a studium ukončí dobrovolně – případně po prvním ročníku přejdou na jiný obor.

V některých případech však studenti nekončí dobrovolně a jsou vyhozeni kvůli špatným výsledkům. Právě technické školy často přijímají žáky pouze na základě studijního průměru, který jak se ukazuje nemusí odrážet skutečné schopnosti studentů ani jejich motivaci ke studiu. Na druhé straně stojí umělecké školy, kde má přijímací proces několik kol a kde se úspěšnost přijetí pohybuje často v řadech jednotek procent. Právě důkladné přijímací řízení by mohlo v budoucnu pomoci neúspěšnost snížit. Jak ale upozorňuje server SeznamZprávy.cz nejedná se o samospásný nástroj.

Školy by se podle serveru měly více zaměřit na pomoc studentům, a to nejen v kritickém prvním ročníku. Pokud se studenti i přes to rozhodnou studium oboru ukončit, mělo by jim být umožněno snáz přejít na obor jiný s tím, že si budou moci nechat uznat již splněné předměty. Pomoc by jim měla chystaná novela ministerstva školství, která by proces měla studentů usnadnit.

Zdroje:

https://www.seznamzpravy.cz/