Občanské právo

Pojem a prameny občanského práva:

• Souhrn právních norem, které upravují společenské vztahy tvořící předmět

  občanského zejména na majetkové vztahy fyzických a právnických osob a

  státu, dále právní vztahy vyplívající z práva na ochranu osobnosti.

Předmět úpravy tvoří 5 základních částí:

1. Práva věcná – vlastnické právo, spoluvlastnické právo, věcná práva k cizím věcem.
2. Práva závazková – závazky ze smluv, závazky z porušení práva, zejména

odpovědnost za škodu.

3. Právo dědické
4. Právo osobností – právo na ochranu osobnosti.
5. Práva osobně majetková – autorské právo, právo k vynálezům.

Prameny občanského práva:

• Mezi základní práva občanského práva patří:

1. Ústava a listina základních práv a svobod (= univerzální pramen =)
2. Občanský zákoník (= speciální pramen =)

• zákon č. 40/64 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků
• zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor
• zákon o vlastnictví bytů
• autorský zákon

OBSAH A NABÝVÁNÍ VĚCNÉHO PRÁVA

Vlastnické právo – je jedním z nejzákladnějších práv člověka, protože v listině základních práv a svobod je zakotveno právo vlastnit majetek (právo dědické).

I.Obsah vlastnického práva – práva (oprávnění) a povinnosti vlastníka

• nerušený výkon vlastnického práva → do výkonu nemůže nikdo jiný zasahovat bez výkonu do vlastnického práva.

1. Základní oprávnění vlastníka (obsah vlastnického práva)

1. Právo věc držet
2. Právo věc užívat nebo-li využívat užitných vlastností věcí
3. Právo věc požívat (brát z věcí, sklízet úrodu, sklízet sad, úroky na vkladu)
4. Právo s věcí nakládat, disponovat (prodat věc, zničit ji).

II.Omezení vlastnického práva

1. Přímo ze zákona – a)Možnost použít věc bez souhlasu vlastníka

• musí být splněny podmínky: – v případě nouze (živelná pohroma)
• naléhavý veřejný zájem (požár)

b)Vyvlastnění – nucený přechod vlastnického práv a na stát

• základní podmínky: – naléhavý veřejný zájem (stavba dálnice – za náhradu)
• rozhodnutí správních orgánů (stavební úřad), rozhodnutí je přezkoumatelné soudem – jen za náhradu (finanční, naturální, něco za něco).

2. Na základě rozhodnutí soudu – řízení věcného břemene

3. Rozhodnutí samotného vlastníka – vlastník půjčí z vlastního rozhodnutí

III.Nabývání vlastnického práva

1. Originálně

• výrobou
• zpracováním
• zhotovením

2. Odvození

• převodem (koupě, prodej, darování)
• přechodem (dědictvím)
• rozhodnutí soudu
• přímo ze zákona

Opuštění a ztráta věci

1. V případě opuštění věci projevil vlastník přání nevlastnit.
2. V případě ztráty věci vlastník dočasně ztratil právo vlastnit.

• Pokud není vlastník znám, oznámit a odevzdat věc na příslušný státní orgán.
• Čeká se 1 rok, a pokud se vlastník neozve, přechází vlastnické právo na stát.
• Nálezce má nárok na 10% nálezného.
• Týká se to i věcí nalezených (vykopávky, historické věci), patří státu, pokud

  neprokážeme právo vlastnictví.

• V případě, že zatajíme → porušení → tj. zatajení cizí věci.

SPOLUVLASTNICTVÍ

Jedna věc může být ve vlastnictví jedné osoby, ale i několika osob.

Základní skupiny:

1. Reálné spoluvlastnictví – věc lze reálně rozdělit (např.přesné vymezení části pozemku).
2. Podílové spoluvlastnictví – charakteristické tím, že podíly jsou určeny zlomkem a hodnota toho podílu znamená, jak se který z nich podílí na údržbě,

hospodaření a využívání výnosů z této věci.

3. Společné jmění manželů – (zvláštní forma)

• nejsou zde určeny, kdo jaké má podíly, oba manželé mají stejná práva.

PODÍLOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ

• Vzniká úplně stejně jako (každé) vlastnické právo obecné.
• Velikost podílu je určena nabývacím titulem, kupní smlouva, dohoda.
• Při hospodaření se společnou věcí se spoluvlastníci zpravidla dohodnou, jak se

  který z nich bude podílet na využívání, údržbě a opravách společné věci,

  pokud se nedohodnou, platí princip → MAJORIZACE = to znamená,že

  rozhodující je většina spoluvlastnických hlasů, dojde-li k rovnosti, nebo

  nedosáhne-li se většiny, rozhodne k žalobě některého ze spoluvlastníků sou­d.

• Každý spoluvlastník má ->dispoziční spoluvlastnictví k věci, spočívá v tom, že může samostatně , zda svůj podíl odkáže závětí.
• Toto oprávnění je omezeno pro případ, že hodlá svůj podíl prodat. V tomto

přiznává zákon ostatním spoluvlastníkům. Jakmile ho nabídne, ostatní jsou povinni reagovat tak, že movitou věc zaplatí do 8 dnů a u nemovitostí je to do 2 měsíců.

• Toto předkupní právo nemusí respektovat tehdy, že svůj podíl hodlá převést na osobu blízkou (děti, rodiče, sourozenci, pokolení přímé → vertikální ->

horizontální → zeť, snacha).

Zánik podílového spoluvlastnictví

Může zaniknout:

1. Dohodou – písemná forma pouze, když se týká nemovitostí-
2. Rozhodnutím soudu

1. Může mu v odůvodněných případech žalobu zamítnout.

2. Věc reálně rozdělit (pozemek).
3. Přikáže věc do výlučného vlastnictví z bývalých vlastníků za náhradu.
4. Věc prodá a výtěžek rozdělí mezi bývalé spoluvlastníky podle výše jejich podílů.

DALŠÍ FORMA SPOLUVLASTNICTVÍ

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELU

Pojem SJM: – Společné jmění manželů tvoří veškerý majetek, který nabyli manželé za trvání manželství.

• Do SJM nepatří věci získané darem, dědictvím a věci osobní potřeby (os. PC).
• Snoubenci mohou uzavřít dohodu ve formě notářského zápisu, ve kterém

  mohou své majetkové vztahy upravit odchylně.

• I během manželství mohou manželé uzavřít podobnou dohodu, která bude

sepsána u notáře.

V této dohodě mohou rozšířit nebo zúžit své majetkové vztahy.

Obsah SJM:

• Obsahem SJM jsou vzájemná práva a povinnosti v jejich majetkovém vztahu.

1. V případě o rozhodnutí běžných (obvyklých) záležitostech má právo rozhodnout každý z manželů samostatně.
2. Jedná se o rozhodování vzájemnostech, nikoliv běžných, je nutná dohoda.

KONSENZUS = dohoda, shoda, souhlas obou manželů.

• Začne-li jeden z manželů podnikat, potřebuje k užití majetku souhlas druhého z manželů SJM.

Zánik SJM:

Může dojít:

1. Uložením trestu, propadnutím majetku.
2. Prohlášením konkurzu
3. Zánikem manželství

• rozvodem
• smrtí
• prohlášením za mrtvého

Zaniklé SJM lze vypořádat:

1. Dohodou bývalých manželů – písemnou dohodou, jinak je neplatná a je-li

obsahem této dohody nemovitost, nabývá účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

2. Rozhodnutím soudu – v případě, že se nedohodnou

• soud není vázán návrhy bývalých manželů
• přihlíží k zájmu nezletilých dětí a také k tomu, jak se který z manželů přičinil o nabytí a údržbu společného majetku.

3. V případě, že se manželé nedohodnou a nerozhodne ani soud –
   • do 3let do nabytí rozvodu platí právní domněnka, ze které vyplívá:
4. Movité věci – které jsou tzv. kuchyň (vybavení), a které používají oba dva.
5. Nemovité věci – (auto, pozemek), se stávají podílovým vlastnictvím.

OCHRANA VLASTNICTVÍ

• Vlastnické právo je v našem právním řádu poskytována potřebná ochrana.
• Všechny formy vlastnictví jsou chráněny následujícími způsoby:

Formy:I.Svépomoc – pro použití svépomoci jsou zákonem striktně stanoveny podmínky:

1) Je oprávněn každý, kdo je bezprostředně ohrožen.

2) Hrozí neoprávněný zásah do výkonu vlastnického práva.

3) Ochrana svépomoci musí být přiměřená.

II.Ochrana poskytnutá státním orgánem

• obecní úřad poskytuje ochranu, když došlo k zřejmému zásahu do výkonu vlast. práva
• tohoto opatření se využívá zejména při sousedských sporech, bytových sporech -tato ochrana se nazývá → PŘEDBĚŽNÁ.

III.Ochrana poskytnutá soudem

• tato ochrana je poskytnuta tehdy, když

Realizují se dva druhy žalob:

1. Žaloba na vydání věci – (VINIDKAČNÍ) používá se tehdy, když někdo neoprávněně zadržuje cizí věc. K této žalobě musí žalobce doložit následující

důkazy:

1. Prokázat, že je vlastníkem.
2. Žalovaný neoprávněně zadržuje věc.
3. Věc je v okamžiku žaloby u žalovaného.

2. Žaloba zápurčí – (NEGATORNÍ) přichází v úvahu tehdy, pokud někdo zasahuje do výkonu vlastnického práva jinak než, že jej zadržuje jako věc žalobce se domáhá toho, aby soud vydal rozsudek, ve kterém uloží žalovanému obnovit původní stav.

• Tyhle ty žaloby se nejčastěji používají v sousedských sporech.

Imise = porušování sousedských práv =, kdy někdo zasahuje do výkonu vlastnického práva tím, že nad míru přiměřenou poměrům, že ohrožuje vlastníka sousední nemovitosti (kouřem, zápachem, hlukem,…).

VÉCNÁ PRÁVA K CIZÍM VĚCEM

Zástavní právo – při splnění stanovených podmínek vzniká oprávnění k subjektu právo k cizí věci, ač není jejím vlastníkem (bankovní úvěry).

Vznik zástavního práva – může vzniknout:

1. Smlouvou – musí být písemná, jinak je neplatná.

• Musí obsahovat: – popis zajištění pohledávky (výše účtu), popis zástavy.
• Smlouvu uzavírá:- Zástavní věřitel a druhá strana se nazývá zástavce.
• Je-li uzavřena smlouva, zástavní smlouva automaticky nevzniká.

1. U movitých věcí: – Musí být zástavní věc odevzdán zástavci věřitele (zastavárny).
   • Po dohodě zást. věřitele a zástavce může být zastavená věc také předána

     do úschovny třetí osobě =QVESTOR=SCHOVATEL.

   • Pokud není zastavená věc předána věřiteli nebo qvestorovi, musí být zástavní

     smlouva sepsána ve formě notářského zápisu a její opis se zašle notářské

     komoře do tzv. notářského rejstříku.

   2. U nemovitostí – vzniká zástavní právo teprve vkladem do katastru

      nemovitostí (hypotéka).

2. Soudcovské zástavní právo – se používá při exekucích.

3. Zástavní právo vzniklé přímo ze zákona – jsou zajištěny pohledávky daňové.

Zánik zástavního práva:

• Zástavní právo zaniká zejména zaplacením pohledávky (dluhu), popřípadě

  dohodou obou stran.