Děkanem cyrilometodějské teologické fakulty byl zvolen Peter Tavel

21. 3. 2014 | Tiskové zprávy

Pro jediného kandidáta na funkci děkana se vyjádřilo 8 z 11 přítomných senátorů v prvním kole volby. Ke zvolení byla nutná nadpoloviční většina hlasů všech senátorů. Jedním z nich je i samotný Tavel, volby se ale nezúčastnil. Jeho funkční období je vymezeno lety 2014–2018.

„Chystám se v prvé řadě komunikovat s lidmi, naslouchat jim a stavět na tom, co zde bylo v průběhu dvaceti let vytvořeno. Mám velkou výhodu v tom, že zde není třeba dělat žádná nepopulární opatření. Spíše budeme přemýšlet o tom, k čemu chceme fakultu dovést v příštích letech, jaké místo máme jako teologická fakulta ve společnosti, v církvi, v Olomouci,“ uvedl Peter Tavel bezprostředně po svém zvolení. „Doufám, že najdeme vizi, která pro nás bude optimistická, abychom měli pocit smysluplnosti a abychom z toho ještě navíc měli radost,“ doplnil Tavel.

Výsledek volby putuje do Říma
Vzhledem k provázanosti teologické fakulty s církevně-právními předpisy schvaluje výsledek volby akademického senátu Kongregace pro katolickou výchovu v Římě. Kontakt s ní zajišťuje Velký kancléř fakulty – olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který je garantem fakulty z církevního hlediska. V případě jmenování děkana se obrací na Kongregaci se žádostí o „nihil obstat“ – „není námitek“. „V případě jmenování děkana posílám takovou žádost, když mi předseda senátu oznámí výsledek volby, dříve než rektor univerzity děkana jmenuje. V případě zvolení kandidáta, pro něhož se ještě nežádalo ‚nihil obstat‘ k profesuře, to může trvat i několik týdnů. V zásadě ale podle letitých zkušeností problémy nečekám,“ uvedl Graubner.

Prostor pro aktivitu, otevřenost a kontinuitu
Situace fakulty je podle Tavela v současné době ekonomicky a personálně stabilizovaná, pro další rozvoj fakulty je však nutno reagovat na aktuální i perspektivní výzvy. Smysl svého zvolení děkanem vidí především v podpoře aktivity pracovišť a jednotlivců. „Je to velký potenciál – zkusme vymýšlet i trochu snít a být aktivní. Takový prostor budu umožňovat a podporovat,“ uvedl Tavel při setkání s akademickou obcí. V nadcházejícím období se hodlá zasadit o větší míru otevřenosti fakulty vůči církvi i celé společnosti. V tomto ohledu je podle něj třeba uvažovat i v širších souvislostech. „Odráží teologická fakulta potřeby společnosti? Neměli bychom dnes, po dvaceti letech, hrát významnější roli?,“ ptá se Tavel.

Podobně jako rektor Jaroslav Miller formuluje Peter Tavel rizika pro další vývoj vysokých škol, které čelí nebezpečí uzavření do skanzenu i proměně v servisní organizaci pro průmysl a politiku. Stejně jako pro rektora je pro něj důležité také zachování kontinuity konzervativních hodnot.

Výchova nástupců
V oblasti vzdělávací činnosti klade Tavel důraz na poslání fakulty v oblasti rozvoje teologických studií a formace člověka. „Máme ambici, aby člověk byl na výši nejen vzdělanostně, ale abychom jej při tom vedli ke křesťanským hodnotám,“ zdůrazňuje Tavel. Za jeden z důležitých úkolů fakultního managementu považuje výchovu mladé vědecké generace, s jejíž pomocí bude zajištěna potřebná akreditace vyučovaných oborů i v blízké budoucnosti. „Čas pracuje proti nám. V současné době máme profesory a docenty, kteří patří v rámci republiky ke špičkám. Otázka je, zda jsme vychovali generaci, která přijde po nich,“ upozorňuje Tavel. Na výchovu výkonných nástupců klade důraz také v souvislosti se sílící tendencí financování vědy na základě grantových projektů. Dosud nevyužité rezervy vidí také v oblasti zahraničních výměnných pobytů studentů a pedagogů, ve spolupráci s ostatními vysokými školami, v komunikaci uvnitř univerzity a v propagaci fakulty.

Šestý děkan v novodobé historii
Peter Tavel vystřídá ve funkci dosavadní děkanku Ivanu Vlkovou, která vede fakultu od roku 2006. V září končí její druhé funkční období, kandidovat už proto nemohla. V novodobé historii fakulty se v jejím vedení vystřídalo pět děkanů. Od znovuobnovení v roce 1990 ji vedli Vojtěch Tkadlčík, Ladislav Tichý, Pavel Ambros a Petr Chalupa.

doc. Ing. Mgr. Peter Tavel, Ph.D. (nar. 1966) Je absolventem oborů pozemní stavby na Stavební fakultě Vysoké školy technické v Košicích, psychologie na Filozofické fakultě a teologie na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 2009 se stal docentem klinické psychologie. Absolvoval psychoterapeutické vzdělání na Pražské vysoké škole psychosociálních studií v Praze a roční vzdělání zaměřené na paliativní péči a doprovázení umírajících pacientů v Rakousku.

Ve své odborné práci se věnuje výzkumu v oblasti psychologie zdraví, gerontopsychologie a spiritualit. Na svém kontě má více než sto odborných vědeckých publikací. Je členem prestižních odborných společností a řešitelem nebo spoluřešitelem více než deseti výzkumných projektů.

Na Univerzitě Palackého působí jako vedoucí Institutu sociálního zdraví (OUSHI), který se věnuje výzkumu a vzdělávání v oblasti zdraví se zvláštním důrazem na sociální determinanty a nerovnosti. Je národním koordinátorem metodologie DIPEx vyvinuté v Oxfordu a členem národního týmu mezinárodní výzkumné studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) zaměřené na problematiku životního způsobu u dětí.

V současné době působí také jako prorektor Pražské vysoké školy psychosociálních studií. Kromě toho je terapeutem a duchovním. Od roku 2000 žije v Rakousku, kde je představeným Dominikánského kláštera. Ve slovenské dominikánské komunitě zodpovídá za vzdělávání a osobností rozvoj kněží.

Zprávu připravila Velena Mazochová, oddělení komunikace UP