Inaugurace rektora

Ve své předvolební řeči označil profesor Havel jako svoje priority a pracovní krédo zabezpečení integrace a koordinace činnosti jednotlivých fakult a dalších součástí univerzity prostřednictvím vzdělávacích, výzkumných a poradenských procesů, umění naslouchat akademické obci, svým stylem řídící práce vytvářet prostor pro tvůrčí aktivitu, prostor pro seberealizaci členů akademické obce, vzájemnou úctu a respektování práce druhých.

Slavnostního aktu, při němž převezme profesor Havel odznaky úřadu a složí slib, se zúčastní kromě členů akademické obce univerzity také reprezentanti ústředních orgánů státní správy, Parlamentu ČR, Senátu ČR, diplomatických sborů, rektoři vysokých škol ČR a SR a zástupci společenské a kulturní sféry města Brna a Jihomoravského kra­je.

Prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc. (nar. 1953) absolvoval v roce 1977 s vyznamenáním obor Biologie se specializací na Biologii rostlin na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně) a v tomtéž roce získal titul doktora přírodních věd. Až do roku 1988 působil jako interní aspirant, vědecký asistent a posléze vědecký pracovník v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Praze (tehdejší ČSAV), pracoviště v Olomouci, kde se v roce

1983 stal kandidátem biologických věd. V roce 1989 byl jmenován docentem pro obor Genetika, v roce 1996 byl ustanoven docentem pro obor Zemědělská botanika a v roce 1998 byl jmenován ve stejném oboru prezidentem republiky profesorem.

Od doby studia se v odborné činnosti zaměřuje na studium fyziologických a genetických aspektů vývoje rostlinných pletiv, orgánů i celistvých rostlin v umělých podmínkách u bylinných druhů i dřevin. Cílem těchto prací bylo kromě teoretických poznatků rozšíření možností biotechnologie rostlin, především klonové množení rostlin a rozšíření možností šlechtitelských metod. Dále se zaměřuje na studium biologie rostlinné buňky, především programované buněčné smrti v procesu vývoje rostlin. Tyto práce byly mezi prvními, které se touto problematikou u rostlin zabývaly. Na tento směr navázalo studium vlivu iontů těžkých kovů a aromatických uhlovodíků na rostlinné buňky s cílem využití rostlin na základě získaných poznatků v ozdravování životního prostředí. Vedle toho se v poslední době věnuje studiu nestandardně zbarvených obilek pšenice seté. Kromě teoretického přínosu je tento směr studia zaměřen na získání funkčních potravin.