Vědci pořídili rorýsům nový domov, dění v něm bude sledovat web kamera

17. 12. 2013 | Tiskové zprávy

Rorýs obecný je dnes významně ohrožen především kvůli úbytku vhodných míst pro hnízdění v souvislosti s rekonstrukcemi a zateplováním budov. Obdobný osud postihl i rorýse, kteří v minulosti každoročně hnízdili na budovách univerzity na třídě 17. listopadu.

„Bohužel při zateplování budov vysokoškolských kolejí před pár lety prakticky všechna hnízdiště zanikla. Proto jsme připravili projekt v programu Hýčkejte svou Alma mater, který každoročně vypisuje děkan fakulty, a postarali se alespoň o symbolickou náhradu ztracených rorýsích hnízdišť. Zároveň chceme upozornit na akutní ohrožení tohoto výjimečného ptačího druhu,“ uvedl řešitel projektu z katedry zoologie Evžen Tošenovský, který je i členem České společnosti ornitologické.

V budkách může hnízdit až šest párů
Od podzimu se na jedné z budov univerzitního kampusu nacházejí dvě speciální dřevobetonové budky německé výroby. Každá rorýsům nabízí tři hnízdní komory s vletovými otvory. „Celkem tak v budkách může každý rok zahnízdit až šest párů rorýsů,“ upřesnil Tošenovský.

Nové domovy rorýsů budou sloužit pracovníkům Ornitologické laboratoře katedry zoologie i pro vědecké bádání. „V příštím roce plánujeme spuštění online přenosu webkamerou z hnízd a podle obsazenosti hnízdišť i využití ve výzkumu a praktické ochraně druhu – například pro vracení rorýsích mláďat ze záchranných stanic do hnízd adoptivních rodičů,“ nastínil budoucí využití Tošenovský.

Fakulta je v rodině „Přátel rorýsů“
Aktivita přinesla fakultě certifikát a plaketu „Přátelé rorýsů“. „Jde o motivační program České společnosti ornitologické, kterým oceňuje snahu o aktivní zachování stávajících, nebo vytvoření nových hnízdišť rorýsů,“ uvedl Tošenovský, jenž ocenění předal v pátek vedení fakulty po ukončení obhajob projektů v programu Hýčkejte svou Alma mater.

„Jsem rád, že se naše alma mater stává stále lepším prostředím nejen pro studenty a akademické pracovníky, ale zásluhou podobných projektů, jako bylo letošní vyvěšení rorýsích budek, bude zároveň místem přátelským třeba i pro naše opeřené sousedy,“ řekl děkan fakulty Juraj Ševčík.

Rorýs obecný (Apus apus) je jedním z nejlepších letců v ptačí říši. Za svůj přibližně sedmiletý život nalétá každý rok odhadem přes 190 tisíc kilometrů. Rorýsi ve vzduchu loví, odpočívají, ale také se zde páří, nebo dokonce i spí. Pokud rorýs náhodou přistane na rovné ploše (např. při vlétnutí do bytu), jen obtížně vlastními silami znovu vzlétne, jeho malé nožky jsou výrazně redukované a slouží jen k přidržení na kolmých stěnách. Přesto rorýsi potřebují pevnou půdu pod nohama, aby měli kam naklást vejce a vyvést mláďata. Právě hnízdění je kritickým obdobím. Ačkoli původně rorýsi hnízdili na nepřístupných skalách, dnes jsou typickými městskými ptáky, kteří pro hnízdění využívají prakticky výlučně budovy. Významnými hnízdišti se postupně staly panelové domy, kde rorýsi využívají především ventilační otvory v atice vedoucí do dutin v podstřeší – proto je důležité, aby tyto otvory zůstaly při případné rekonstrukci zachované. Hnízdit rorýsi začínají brzy po příletu ze zimovišť v tropické Africe přibližně začátkem května. Koncem července mláďata vylétají z hnízda a rorýsi se znovu vydávají na svou dalekou cestu do zimovišť na jihu Afriky (Malawi, Tanzanie, Jihoafrická republika). Vzhledem ke svým dokonalým letovým schopnostem (dokáže vyvinout rychlost až 220 km/h) nemá rorýs v podstatě přirozeného nepřítele, snad kromě ostříže lesního. Velkým nebezpečím je ale pro celou rorýsí populaci úbytek hnízdních příležitostí – přitom opatření pro zachování hnízdních dutin a přístupu k nim nejsou nijak nákladná ani náročná a při rekonstrukcích nepředstavují ani žádný technologický problém. Více o rorýsech i přehled oceněných „Přátel rorýsů“ najdete na www.rorysi.cz.

Zprávu zpracovala Martina Šaradínová, oddělení komunikace UP