Orientalistické obory na UP slaví dvacítku: akademici i studenti míří do světa

11. 10. 2013 | Tiskové zprávy

„Prozíravost a správnost rozhodnutí založit pracoviště se zaměřením na asijská studia na Filozofické fakultě UP potvrzuje společenský i ekonomický vývoj posledních let. Čínská i japonská filologie dnes mají vedle dvouoborové i jednooborovou formu studia a japonštinu lze studovat i se zaměřením na hospodářskou praxi,“ zdůraznil vedoucí katedry dr. David Uher.

„Dvacáté výročí naší katedry je tím pravým časem k ohlédnutí a poděkování všem, kteří se o její fungování a rozvoj zasloužili, a k přání úspěchu a trpělivosti těm, kteří budou ve své práci pokračovat minimálně i v další ‘dvacítce‘. Jak praví jedno čínské přísloví – je lepší zapálit svíčku než si stěžovat na tmu. A zdá se, že na výročním dortu pro asijská studia v Olomouci již pár svíček hoří,“ dodal Uher.

Naučit se korejsky? Proč ne?
Již několik let se studenti z celé UP mohou díky nabídce katedry učit i další asijské jazyky – od korejštiny po indonéštinu, vietnamštinu, mongolštinu či thajštinu. Také japonština a čínština pro studenty jiných oborů se těší velkému zájmu.

„O všechny nabízené obory katedry je každoročně obrovský zájem. To, že se na katedře vyučují i další asijské jazyky, není náhoda. Jednadvacáté století je stoletím Asie a naším cílem je za podpory fakulty v blízké budoucnosti akreditovat nové bakalářské studijní obory – korejštinu a indonéštinu, a vzhledem k nemalé skupině Vietnamců žijící v České republice i vietnamštinu,“ zdůraznil proděkan pro organizaci a rozvoj FF UP Ondřej Kučera.

Více Číny díky Evropě
V posledních čtyřech letech získala katedra čtyři projekty financované Evropskou unií. Přispívají k rozvoji obou oborů, zejména k vytváření nových předmětů zaměřených na současný vývoj v Číně a Japonsku, a k tvorbě nových výukových materiálů. Na podzim se studenti mohou těšit na nové učebnice Moderní čínská literatura a Geografie Číny. Příští rok vyjde kompletní výukový set japonštiny pro bakalářské studium a skripta z oblasti japonské kultury, dějin japonského myšlení, hospodářského zeměpisu Japonska, etikety obchodního styku aj. Změnu ve výuce přinesly také e-learningové portály.

„Na Portálu čínských studií a Portálu japonských studií mohou studenti kromě výukových materiálů využívat i rozsáhlou encyklopedii zaměřenou na moderní Čínu a Japonsko. U čínského portálu je k dispozici i on-line čínsko-český slovník s více než 40 000 hesly,“ uvedla koordinátorka projektů Jarmila Fiurášková.

K mezinárodní spolupráci, navazování kontaktů a zvyšování vědecké úrovně akademických pracovníků slouží nejnovější – v dubnu 2013 zahájený – projekt CHINET (Budování vědeckého týmu a zapojování do mezinárodních sítí v oblasti čínských studií), jehož cílem je rozvoj výzkumu v oboru čínských studií v oblasti historie, literatury, lingvistiky, kulturní antropologie a moderní Číny.

Jak to celé bylo…
Mezi první orientální obory na UP patřily v roce 1946 Indologie pod vedením Vincence Lesného a Sinologie pod vedením Jaroslava Průška. V 50. letech byly přemístěny do Prahy. Do Olomouce se znovu vrátily až v září r. 1993. O jejich znovuobnovení se zasloužili prof. Josef Jařab, tehdejší rektor UP, a prof. Jiří Černý, vedoucí katedry romanistiky, pod jejíž záštitou byl nově vzniklý Kabinet Dálného východu a s ním i oba obory (čínská a nově japonská filologie) otevřeny. Mezi přední osobnosti nového pracoviště patří za čínskou sekci doc. Lucie Olivová a dr. David Uher, a za japonskou dr. Alice Kraemerová a dr. Ivona Barešová. V roce 2002 byl Kabinet Dálného východu přejmenován na Katedru asijských studií pod vedením dr. Uhra. V prvních 10 letech byly oba obory otevírány pouze jednou za dva roky, na každý obor mohlo být přijato jen kolem dvou desítek studentů.

Zprávu zpracovala Lenka Skácelíková, oddělení komunikace UP