Film o životě v Bosně a Hercegovině míří (nejen) ke studentům

20. 9. 2013 | Tiskové zprávy

Dokument je možné stáhnout z webových stránek, kde jsou umístěny i předchozí díly o Srbsku, Moldavsku a Mongolsku.

Hlavním tématem filmu, na jehož tvorbě se vedle Katedry rozvojových studií PřF UP podílelo také oddělení komunikace UP, je česká rozvojová spolupráce v Bosně a Hercegovině. Film mapuje aktivity České republiky, které mají této zemi napomoci k efektivnějšímu rozvoji. Vysvětluje historické souvislosti a dlouhodobé vzájemné vztahy mezi ČR a Bosnou. Zmiňuje geografické, socioekonomické a kulturní charakteristiky země, zejména komplikovanou náboženskou a politickou situaci současné Bosny. Film je propagován na veřejných promítáních, která jsou určena pro zájmové kroužky, sdružení, cestovatelské besedy. Podstatná část projekcí probíhá především na středních školách. Pořádání besed s projekcí filmu

Školy, které by měly zájem představit film a nabídnout následnou besedu svým žákům, mohou požádat o projekci zdarma. „Bosna je v pořadí čtvrtým filmem, se kterým jezdíme po školách, kroužcích, různých akcích a cestovatelských večerech. Projekci filmu nabízíme veřejnosti zdarma. Myslím si, že jde o vhodný způsob, jak ‚oživit‘ výuku zeměpisu, dějepisu nebo občanské výchovy,“ uvedla „propagátorka“ filmu Milada Dušková.

Projekce pro střední školy bude realizovat od konce listopadu do konce roku 2013. Pro ty, kteří by si chtěli udělat představu o nabízeném dokumentu, byly vytvořeny webové stránky www.cestyrs.upol.cz, kde jsou uloženy všechny zmiňované dokumenty, které lze volně stahovat a využít i pro vlastní potřebu.

„Balkánské Švýcarsko“
„Země je to nádherná, překrásná. Osobně jsem si ji pojmenovala Švýcarsko Balkánu: má překrásné hory, úzká údolí s divokými řekami, které využívá čím dál více turistů-vodáků. Národnostní pestrostí se dá srovnat se Švýcarskem. Místní lidé se tu ale stále – i přes to, že země byla v konfliktu před 18 lety – potýkají s dopady války. Během konfliktu utrpělo nejvíc hospodářství. Jako příklad často používám naši republiku, která přecházela ze 40 let socialistického modelu hospodaření do hospodářství s tržní ekonomikou. Postupně se začala stavět na strukturách, které se v západní Evropě vytvářely kontinuálně – tedy na demokratických strukturách. Jenže Bosna jako součást Jugoslávie přešla ze „socialistického zřízení“ přímo do válečného konfliktu, který zemi úplně zdevastoval. Až v roce 1995, po uzavření míru, mohla nastoupit transformační období tak jako u nás,“ popsala situaci na Balkáně Dušková.

Film je již v řadě čtvrtým dílem v seriálu „Cesty české rozvojové spolupráce“. Snaží se zviditelnit výsledky českých rozvojových aktivit v tzv. prioritních zemích. O působení českých nevládních organizací, soukromých firem, krajů, univerzit a dalších subjektů už byly natočeny filmy o Srbsku (2007), Moldavsku (2009) a Mongolsku (2011).

Cesty české rozvojové spolupráce – Bosna a Hercegovina je projekt Katedry rozvojových studií PřF UP, který finančně podpořila Česká rozvojová agentura v rámci programu Zahraniční rozvojová spolupráce – Globální rozvojové vzdělávání a osvěta.

V Bosně a Hercegovině strávila Milada Dušková jeden semestr v roce 2009. Studovala v Tuzle v rámci programu CEEPUS. Během studia si osvojila základy bosenštiny a seznámila se s místním prostředím.

Zprávu připravila Lenka Skácelíková, oddělení komunikace UP