Přírodovědci detailně zmapovali rostliny v botanické zahradě i sbírkových sklenících

„Informační systém umožňuje lokalizaci rostlin na obou místech. Kromě toho o nich poskytuje informace podle nejrůznějších hledisek, včetně vyhledávání ve fotodokumentaci v několika kategoriích. Snímky se pořizují během celého roku a jsou zaměřeny i na významné části rostlin, například listy, květy, plody či kmeny,“ uvedla Zdena Dobešová z katedry geoinformatiky. Botanická zahrada i sbírkové skleníky dlouhodobě slouží i pro výuku posluchačů univerzity. Zatímco v botanické zahradě mohou zkoumat zejména flóru z mírného pásma, ve sbírkových sklenících mají k dispozici subtropické či tropické druhy rostlin.

S podnětem vytvořit detailní databázi rostlin přišli samotní botanici. „V minulosti jsme dělali spíše plány a mapy jednotlivých částí. Díky projektu jsme k problematice přistoupili komplexněji. Evidence je vytvořena podle potřeb botaniků. Uživatel najde název rostliny česky i latinsky, rod, druh či čeleď. Nechybějí ani údaje o jejich možném využití v potravinářství či jiném odvětví průmyslu. Máme připravenou jednotnou strukturu, informace postupně doplňujeme,“ uvedla Dobešová. Evidence v botanické zahradě je již u konce, databáze obsahuje na 350 dřevin a 150 druhů rostlin. Ve sbírkových sklenících se jedná o zhruba 800 rostlin.

Projekt je příkladem spolupráce dvou vědních disciplín, geoinformatiky a botaniky. „Komplexní databáze rostlin existují. Naším specifikem je to, že evidujeme rostliny, které se nacházejí na konkrétním místě. Student se na exemplář může dojít podívat. Díky mapě ví, kde přesně ji má hledat,“ uvedla Dobešová. Kromě botaniků je ale projekt přínosem i pro budoucí geoinformatiky, kteří ve škole získané znalosti uplatňují v praxi. Kromě inovace výuky obou oborů je cílem projektu, jenž letos po třech letech končí, i příprava výukových publikací.

Informační systém si pochvaluje i vedoucí botanické zahrady David Cigánek. „Primárně slouží samozřejmě pro evidenci a správu naší živé sbírky, která v současnosti zahrnuje téměř 1500 druhů rostlin. Podstatné je i jeho využívání ve výuce. BotanGIS je ale veřejně přístupný a zejména návštěvníkům s hlubším zájmem o živou přírodu slouží jako vyčerpávající zdroj informací o druhovém bohatství univerzitní botanické zahrady,“ uvedl Cigánek. Zájemci najdou informační systém na www.botangis.upol.cz.

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je v písemných pramenech poprvé zmiňována roku 1787, a je tak nejstarší botanickou zahradou na Moravě. Středová část je věnována rostlinnému systému, každá čeleď či skupina rostlin je zastoupena v jednom či více záhonech. Kolem jsou parkové části s dřevinami, skalkami, venkovní posluchárnou i jezírky. Celková plocha je zhruba půl hektaru, nachází se na ní kolem 1500 druhů rostlin. Sbírkové skleníky Výstaviště Flora ve Smetanových sadech patří k největším v Česku. V palmovém, kaktusovém, tropickém a subtropickém skleníku každou roční dobu raší, kvetou a přinášejí plody desítky nejexotičtějších druhů rostlin.

Zprávu zpracovala Martina Šaradínová, oddělení komunikace UP

Bližší informace:
Ing. Zdena Dobešová
zástupce vedoucího katedry geoinformatiky UP
e-mail: zdena.dobesova@upol.cz
tel.: 585 634 763