Studenti Univerzity Palackého hledají práci dříve a v oboru

31. 5. 2013 | Tiskové zprávy

„Jednou z priorit průzkumu bylo získat přehled o tom, jaké kroky studenti zamýšlejí udělat po absolvování Univerzity Palackého. Zda chtějí pracovat, cestovat nebo pokračovat v dalším studiu, kdy a kde si chtějí začít hledat práci a jakou mají představu o nástupním platu,“ uvedl ředitel Vědeckotechnického parku UP Jiří Herinek.

Průzkumu se zúčastnili posluchači všech osmi fakult univerzity prezenční i kombinované formy studia ve věku od 18 do 59 let. Dotazník s 25 otázkami vyplňovali na přelomu loňského a letošního roku. Některé podněty autoři průzkumu čerpali z předchozích dotazníkových šetření z let 2009 a 2008.

Studenti míří do zaměstnání, ubylo zájemců o cestování
Po ukončení studia hodlá téměř polovina respondentů nastoupit do zaměstnání jako zaměstnanci. Nicméně hned druhá nejpočetnější skupina (19,2 procenta) má o své budoucnosti nejasnou představu nebo ji nemá vůbec. Cestovat po světě a zdokonalovat znalosti cizího jazyka by po ukončení studia chtělo téměř 13 procent dotázaných a 10,2 procenta má zájem studovat další vysokou školu. Začít podnikat by chtělo přes sedm procent respondentů, přičemž téměř pět procent z nich má jasnou představu o tom v jakém oboru.

„V porovnání s průzkumem z roku 2009 nastal nejvýznamnější pokles u studentů, kteří chtějí cestovat a zdokonalit jazyk. Tehdy jich bylo 23,5 procenta. Oproti předchozímu šetření se snížil o třetinu počet těch, kteří plánují dalším studium. Z toho je možné vyvodit, že méně vysokoškoláků je ochotno svá studia prodlužovat a oddalovat tak dobu, kdy se stanou výdělečně činnými,“ uvedla projektová manažerka Vědeckotechnického parku UP Silvie Polánková.

Zůstat v oboru, který na olomoucké univerzitě studovali, po promoci plánuje téměř 87 procent respondentů. Naopak najít si práci ve zcela jiném oboru hodlá 5,5 procenta dotázaných a pro 7,7 procenta posluchačů není obor, v němž budou pracovat, rozhodující. Oproti předchozímu průzkumu se počet lidí, kteří chtějí zůstat ve svém oboru, zvýšil o 3,5 procenta. Zůstat v Olomouckém kraji po absolvování univerzity zamýšlí 43,3 procenta respondentů, nejčastěji jsou to posluchači přírodovědecké fakulty a fakulty zdravotnických věd.

Studenti si častěji přivydělávají brigádami
Z průzkumu také vyplývá, že vysokoškoláci již nejsou plně finančně závislí na rodičích a část peněz si musí zajistit vlastními silami. Na brigády proto chodí skoro 83 procent dotázaných. Necelých 30 procent z nich k tomu vedou ekonomické důvody, přivýdělek je pro ně nutností. Oproti průzkumu z roku 2009 nejvíce přibylo studentů, pro něž sice není brigáda nutností, ale peníze z nich získané vítají.

Jako velmi důležitou vnímají respondenti otázku hledání budoucího zaměstnání. Během studia si ho již našla zhruba pětina respondentů a 46,5 procenta budoucí uplatnění chce hledat již během studia. Nejčastěji pracují při studiu posluchači fakulty zdravotnických věd, naopak na dobu až po studiu odkládají hledání pracovního místa studenti přírodovědecké fakulty.

„Zajímavý je posun oproti výsledkům z minulého průzkumu. V roce 2009 chtělo začít hledat práci již během studia 33,1 procenta dotázaných. K větší aktivitě mohla studenty vyburcovat ekonomická situace, zejména zvyšující se nezaměstnanost. S tím může souviset obava vysokoškoláků, zda se jako absolventi na trhu práce vůbec uplatní,“ uvedla Polánková.

Nejvyšší plat očekávají budoucí přírodovědci
Odlišná očekávání mají posluchači jednotlivých fakult v případě nástupní mzdy. Nejmenší platy očekávají studenti cyrilometodějské teologické fakulty, nejčastěji předpokládají mzdy do 15 tisíc, případně 22 tisíc korun. Naopak plat v rozmezí 22 až 30 tisíc korun nejčastěji očekávají posluchači přírodovědecké fakulty (42,2 procenta), lékařské (41,8 procenta) a právnické fakulty (39,5 procenta).

Podnikání nejvíce láká studenty fakulty tělesné kultury
Více než polovina studentů se domnívá, že podnikání je náročnější než být zaměstnancem. Do jednoho roku po dokončení studia nicméně hodlá začít podnikat 13,14 procent respondentů. Dalších 28,1 procenta dotázaných tuto možnost připouští někdy v budoucnu. Do podnikání se nejvíce hrnou posluchači fakulty tělesné kultury, následují je kolegové z filozofické a právnické fakulty.

Vědeckotechnický park má pro začínající podnikatele službu Podnikatelský inkubátor, která pomáhá při rozjezdu podnikatelských aktivit. Sestává z bezplatných odborných konzultací a výhodného pronájmu podnikatelských prostor. „Těší mě, že na univerzitě roste více než 2500 nových podnikatelů. Jsme připraveni jim poskytnout co nejlepší servis, aby se jejich podnikání rozjelo a bylo úspěšné,“ řekl Herinek. Zvýšit zájem o podnikání má i soutěž Podnikavá hlava, kterou letos Vědeckotechnický park UP pořádal čtvrtým rokem. Přilákala rekordní počet účastníků.