Student rekreologie bude zkoumat lidský život uprostřed oceánu

„Člověk si nedokáže představit, co se bude dít, když je izolovaný někde uprostřed oceánu. Bude to o překonávání výzev a strachu, zvládání vztahů s lidmi, které neznám, uvidím je poprvé v životě. Věřím, že to bude hodně náročné, ale mám rád takové výzvy,“ uvedl Pelikán, někdejší mistr světa v kanoistice, jenž se nyní připravuje na měsíční cestu Atlantským oceánem.

O plavbě na plachetnici snil odmalička, jak ale sám řekl, nechal „to“ na později. Až vloni nasbíral první větší zkušenosti během expedičního projektu olomouckých rekreologů na holandské lodi Elegant plující Severním mořem. „Tam jsem poprvé slyšel o této plavbě a rozhodl se jít za ní, do jaké míry to jen půjde,“ vzpomněl. A nakonec byl vybrán z necelé desítky uchazečů jako ten nejlepší. „Projevil největší zájem, na pohovory byl nejlépe připraven, od toho, že věděl, kam pojede, až po takové věci, jestli tam potřebuje víza,“ okomentoval volbu Michal Kalman z katedry rekreologie, který za spoluprací fakulty tělesné kultury a holandských námořníků stojí. Zatímco však předchozí expediční projekt byl zaměřený na praktické uplatnění poznatků z managementu a fundraisingu a také na zvládnutí řízení lodě, transoceánská plavba je projektem výzkumným.

Výzkum uprostřed oceánů
„Hlavním smyslem je výzkum života člověka v extrémních podmínkách s tím, že pozornost bude věnována problematice adaptačních změn v psychických, sociálních a spirituálních procesech v souvislosti s izolací člověka v uzavřené skupině a prostředí po dobu 30 až 50 dnů při předpokládané omezené komunikaci s ostatním světem či dostupnosti případné pomoci,“ přiblížil Kalman účel pobytu olomouckých výzkumníků na palubě historické plachetnice Oosterschelde z roku 1918, jež od loňského prosince pluje pod vedením mořského vlka Naba Gerbena kolem světa. Získané poznatky by podle něj měly přispět k hlubšímu pochopení lidské schopnosti psychické a sociální adaptace. „Mimo to bude také zajímavé zjištění, kdo jsou ti lidé, kteří se na takovou neobvyklou a ne zrovna levnou cestu vydají a jaké k ní mají motivy. Z každé části plavby předpokládáme dva až tři impaktované výstupy, Šimon přitom své poznatky z první etapy zpracuje do diplomové práce,“ dodal.

Úvodní etapa výzkumu proběhne během 35 dní na cestě z brazilského Santosu do jihoafrického Kapského Města. Druhé, z ostrova Mauricius přes nejvzdálenější místo na Zemi Pole Nemo do australského Perthu, se již jako výzkumný pracovník zúčastní Peter Tavel z Institutu sociálního zdraví na UP. Na závěrečnou, 49denní část ho pak na palubě lodi vystřídá proděkan fakulty tělesné kultury pro vědu a výzkum Ivo Jirásek, který se poplaví z novozélandského Aucklandu na Falklandy při argentinském pobřeží. Z Brazílie přitom loď vyplouvá 31. března a na Falklandech zakotví 16. prosince.

Transoceánská výzkumná plavba na plachetnici je výzkumný projekt UP ve spolupráci s nizozemskou nadací Oosterschelde a dalšími partnery. Přímé náklady přeplutí tří oceánů olomouckými výzkumníky činí půl milionu korun.

Zprávu zpracoval Martin Višňa, oddělení komunikace UP