„Nezdar berte jako zajímavou zkušenost,“ říká o maturitě přísedící

8. 3. 2010 | Rady maturantům

Letošní maturita nebude rozhodně první, u které budeš přítomna. Těšíš se, nebo jsou to pro tebe také spíš nervy?

Bude po osmi letech druhá, u které přítomna nebudu (mateřská dovolená, pozn. red.). Vždycky mě zajímalo, jak jednotliví žáci obstojí v situaci, v níž se od nich očekává maximum. Vystoupení každého z nich chápu také jako vizitku naší společné práce v hodinách i jejich vztahu k předmětu a možná i ke mně jako učitelce.

Pojďme k tématu, které asi studenty nejvíc zajímá: vhodná příprava ke zkoušce. Co ty nejvíc doporučuješ letošním maturantům?

Vzhledem k tomu, že letošní maturanty jako první čeká státní maturita, měli by se především seznámit s její novou podobou. Například zkouška z českého jazyka a literatury má nyní na vyšší i nižší úrovni tři části: didaktický test, písemnou práci a ústní zkoušku. Snad mají studenti štěstí na osvícené kantory, kteří včas zareagovali na požadavky k maturitní zkoušce a přizpůsobili jim styl výuky. Studenti sami si pak mohou na ilustračních testech a ukázkách pracovních listů i na příkladech zadání písemné práce ověřit, zda jsou dobře připraveni. (Hledejte na NováMaturita.cz. novamaturita.cz.)

Co podle tvé zkušenosti maturanti nejvíce podceňují? Co by měli dělat jinak?

Při ústním zkoušení jsem mnohokrát přistihla studenty, že si nejsou vědomi souvislostí. Dělá jim potíže propojovat izolované poznatky, uplatňovat znalosti z příbuzných oborů i z vlastní zkušenosti. Jmenným seznamem nepřesvědčíte. Na „potítku“ využijte čas co nejefektivněji, v bodech si poznamenejte hlavní tematické celky, stěžejní jména a pojmy a při vlastním výkladu se nebojte do svých poznámek nahlédnout. (Nikoli ovšem je číst od shora dolů.)

Jaká je podle tebe úroveň slohových prací, tedy tzv. písemné maturity?

Různá. Dosud měli studenti na vypracování písemné části maturitní zkoušky čtyři hodiny čistého času, tedy víc, než byli zvyklí z hodin slohu. A pokud je zrovna ten den nepotkala nějaká mimořádná zatěžující okolnost, výsledky odpovídaly tomu, co jsem od každého z nich očekávala. Jestli se ale ptáš na to, zda jsem během let zpozorovala výraznou změnu úrovně, ať už v rovině myšlenkové, stylistické nebo pravopisné, jež by nasvědčovala, že to jde se slohovými pracemi a tedy i s našimi studenty k horšímu nebo lepšímu, tak ne.

Myslíš si, že úspěch u maturity závisí i na tom, jak se člověk prezentoval v průběhu svého studia? Lze vůbec průběh zkoušky hodnotit objektivně, respektive bez ohledu na předchozí zkušenosti?

Po nás učitelích se vyžaduje, abychom hodnotili objektivně momentální výkon, to, jak se student dokáže koncentrovat, vypořádat s trémou, s větším počtem posluchačů. V životě čeká víc podobných situací. Jako asi většina, nemám tedy problém, liší-li se známka o dva stupně. Horší je to v případě, kdy se hodnocení výrazně pohybuje mimo očekávání. Ostatně nové maturity toto dilema částečně za kantory již řeší, neboť vyhodnocování u nich probíhá podle centrálně stanovené metodiky a mnohdy i mimo školu.

Spolupracuješ na vytváření státní maturity z českého jazyka. Co se podle tebe nejvíce změnilo oproti původním maturitám? Jak jsi s tou změnou spokojená?

Přesněji vyvíjíme, v rámci projektu modernizace vzdělávání financovaného EU, pracovní listy pro potřeby našeho gymnázia inspirované požadavky nových maturitních zkoušek. Maturita z českého jazyka a literatury je, jak už jsem zmínila, nyní rozčleněna do tří složek. Novinkou je centrálně zadávaný didaktický test ověřující vedle čtenářských dovedností i znalosti oborů literární vědy a jazykovědy. Také písemná práce bude zadávána centrálně. Žák bude mít na výběr z deseti témat, přičemž zadání může mít podobu textu, ale také tabulky, grafu nebo třeba schématu. Písemná práce bude navíc trvat výrazně kratší dobu. Osobně jsem nejvíc spokojená s podobou ústní zkoušky, protože prostřednictvím dvou ukázek (z uměleckého a neuměleckého textu) a k nim se vztahujících otázek dává studentům prostor pro interpretaci textů opírající se o jejich čtenářské zkušenosti a znalosti literární teorie a historie.

Co podle tebe v osnovách chybí? Změnila bys něco zásadního na našem školství?

Dnes už učitel není vázán danými osnovami. Vytváří si totiž vlastní učební plán, který vychází ze vzdělávacího programu jeho školy. Není tedy na místě žehrat na nedostatky v osnovách, jsem-li jejich spoluautor a můžu-li do nich zasahovat. Našemu školství bych přála důstojné platy pedagogů. Na tuto změnu čeká od dob socializmu.

Jako učitelka výtvarné výchovy vedeš žáky i maturitě z toho předmětu, myslíš, že je to „únikovka“, nebo ji spíš studenti podceňují?

Z vlastní zkušenosti musím říct, že maturitu z výtvarné výchovy studenti většinou podceňují a je pro ně únikem před jinými předměty. Raději bych ji viděla jako nepovinnou zkoušku pro vážné zájemce o studium příbuzných vysokoškolských oborů.

Jak vzpomínáš ty na svou maturitu?

Maturovala jsem v polovině devadesátých let na gymnáziu a pamatuji si hlavně dva momenty, s nimiž se jako kantorka nemůžu dost dobře srovnat. Při zkoušce z biologie mi přísedící šeptal do ouška odpovědi na doplňující otázky a naopak dějepisářka nehnula brvou, když jsem si vylosovala otázku, kterou jsme jako z udělání v hodinách i semináři přeskočili.

Ještě něco bys chtěla dodat?

S přáním úspěšného složení zkoušky bych chtěla studenty ubezpečit, že takových situací bude víc a že jim přivyknou. Případný nezdar nepřeceňujte a berte to jako zajímavou zkušenost, z níž lze čerpat i se o sobě dovědět víc.

Děkujeme za rozhovor!