Nejžádanější obory VŠ a šance na přijetí

Při výběru vysoké školy je dobré zjistit si, jakou máte šanci na přijetí. Ne proto, abyste to předem vzdali, protože šance na úspěch je nepatrná, ale proto abyste si zajistili zadní vrátka. Určitě máte svoji vysněnou univerzitu, je však pravděpodobné, že stejný nebo podobný obor otevírají i jinde. Přihlášek si tak určitě podejte více. Abychom vám rozhodování usnadnili, připravili jsme pro vás přehled nejžádanějších oborů společně s procentuální úspěšností uchazečů.

Už řadu let patří humanitní a společenské obory, co se počtu přihlášek týče, k těm vůbec nejžádanějším v České republice. Šance na přijetí však není vůbec velká. Na filozofických fakultách těch největších veřejných univerzit se úspěšnost uchazečů pohybuje jen kolem třiceti procent. Výjimku tvoří Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, kde bylo v minulém roce přijato 73 % uchazečů. Samozřejmě záleží také na tom, o jaký druh humanitních věd máte zájem. Větší šanci mají zpravidla uchazeči o teologické obory, tam bývá úspěšnost vyšší než 70 %.

Pokud se hlásíte na některou z fakult sociálních věd, šance máte o něco vyšší (loni se na Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy dostalo přes 37% uchazečů, na Filozofickou fakultu jen necelých 31%), každopádně zde může celkové číslo zkreslovat fakt, že na některé sociovědní obory je velký přetlak, na jiné se naopak hlásí pouze hrstka studentů.

Hned v závěsu za humanitními obory je ekonomie, která se až do roku 2013 těšila vůbec největšímu zájmu českých studentů. V současnosti se řadí k těm oborům, kde je šance na přijetí celkem vysoká. V posledních třech letech například překročila úspěšnost uchazečů o studium na Vysoké škole ekonomické vždy 50%. Pod padesátiprocentní hranici neklesla ani úspěšnost přihlášených na Fakultu managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ještě větší šanci na úspěch, konkrétně více než 60%, měli uchazeči o studium na Fakultě informatiky a managementu v Hradci Králové.

V žebříčku nejžádanějších oborů následují obory lékařské, technické vědy a pedagogika. Náročnost přijímaček na lékařské fakulty je zárukou toho, že hustým sítem projde jen málokdo. Na lékařské fakulty Univerzity Karlovy se loni dostalo 17 % až 30 % uchazečů a ani jinde to nebylo lepší. V Brně loni brali jen něco málo přes 30 % uchazečů, v Olomouci necelých 19 %. Přípravu na přijímačky tak určitě nepodceňujte.

Co se techniky týče, v loňském roce bylo na pražskou ČVUT a Vysoké učení technické v Brně přijato přes 70 % uchazečů. Na druhou stranu právě technické obory patří mezi ty, které značné procento studentů nedokončí. Někde dosahuje neúspěšnost studentů až 90 %. Přijetí je tedy skutečně jen začátek.

Úspěšnost přijetí budoucích učitelů se na většině pedagogických fakultách pohybuje kolem 50 %. Na Pedagogickou fakultu UK je hranice nižší (kolem 40 %).

K těm vůbec nejvýběrovějším vysokým školám se tradičně řadí ty umělecké, kde se zpravidla skládají talentové zkoušky. Například na pražskou Akademii muzických umění se uchazeč dostane většinou až na třetí pokus. Průměrná úspěšnost přijetí na jednotlivé fakulty AMU se pohybuje v rozmezí od 10 % až do 40 %. V případě uměleckých škol je tak záhodno mít v záloze i soukromou školu, kde jsou šance na přijetí několikanásobně vyšší.

Z oborů, kde se skládají talentovky, jsou na tom velmi dobře architekti, kteří mají někde i více než šedesátiprocentní šanci na úspěch. Největší šanci na přijetí mají zájemci o studium na Fakultě architektury ČVUT a Fakultě stavební Technické univerzity Ostrava (přes 70 %).

Zdroj: MŠMT