Nejstarší univerzitu v USA poprvé povede žena

Harvardovu univerzitu ve Spojených státech poprvé povede žena. Afroameričanka Claudine Gayová byla zvolena rektorkou prestižní vzdělávací instituce loni v prosinci a své funkce se ujme na začátku července. Kdo je první rektorka nejstarší americké univerzity? Jaké jsou její vize? A kolik žen aktuálně vůbec zastává ty nejvyšší pozice na amerických univerzitách?

Kdo je rektorka Gayová?

Claudine Gayová se narodila do rodiny haitských migrantů. Její matka byla zdravotní sestra, otec technik americké armády. Byli to právě její rodiče, kteří ji kladli na srdce, že vzdělání otevírá mnohé dveře, jak čerstvě zvolená rektorka zdůraznila ve svém projevu na kanále Harvardovy univerzity.

Gayová získala bakalářský titul z ekonomie na Standfordově univerzitě, potom pokračovala ve studiu politických věd. Doktorát získala na Harvardově univerzitě, kde se později stala profesorkou afrických a afroamerických studií. Oblast jejího zájmu je tedy široká – věnuje se rasové politice ve Spojených státech, vlivu rasy a ekonomického zázemí na volby nebo občanské demokracii. Gayová také stojí za iniciativou Inequality in America Initiative mapující studijní a výzkumné nerovnosti v USA.

Akademici mimo slonovinové věže

„Je úžasným akademickým vůdcem s bystrou myslí.  Komunikačními schopnostmi, excelentním úsudkem, základní slušností i milou povahou bude dělat Harvardu službu,“ řekl o své následovnici dosluhující rektor Lawrence Bacow. Ten předčasně odchází z funkce, aby se mohl věnovat své rodině. „Snad nejdůležitější je, že vzbuzuje respekt u všech, kteří ji znají a spolupracují s ní,“ doplňuje Bacow.

„Miluju Harvard a chci takový Harvard, který dostojí svým ambicím a slibům,“ předestřela své vize Gayová. „Být rektorkou pro mě znamená hledat nové nápady a podporovat lidi, kteří s nimi přijdou.“

Nová rektorka v projevu dále upozornila na nutnost spolupráce mezi jednotlivými fakultami a dalšími institucemi univerzity. Zdůraznila také, že univerzity by měly být více angažované i mimo zdi školy a měly by pomáhat řešit výzvy dnešního světa. „Představa akademické obce jako slonovinové věže – ta patří minulosti, nikoli budoucnosti. Nežijeme vně společnosti, ale jsme její součástí,“ uvedla Gayová.

Víc rektorek

Jmenování Gayové do funkce znamená, že počet rektorek univerzit takzvané břečťanové ligy poprvé překročí počet rektorů. Vedle Harvardu má svou rektorku i Cornellova univerzita, Dartmouth College, Pensylvánská univerzita a Brownova univerzita. Poslední jmenovaná byla pak až doteď jedinou školou ve sdružení, kterou vedla rektorka afroamerického původu. Ruth Simmonsová byla ve funkci mezi lety 2001 až 2012.

Simmonsová iniciovala ve své funkci vyšetřování historického postoje Brownovy univerzity k otroctví a tradici dovážení otroků přes moře. Na škole poté proběhly výstavy, studentské kurzy i vzpomínkové akce, které měly být formou omluvy za historické události. Brownova univerzita tím dala podnět i ostatním univerzitám, aby si také sáhly do svědomí.

Afroameričanka Simonsová byla první rektorkou univerzity břečťanové ligy. Vůbec první Afroameričankou, která stanula v čele americké univerzity byla ale o deset let dříve Marguerite Ross Barnetová, která od roku 1990 vedla univerzitu v Houstonu.

Barnetová byla známá tím, že zlehčovala veškeré narážky na svou rasovou příslušnost. Když se jí jednou někdo zeptal, jak se jako první Afroameričanka v tak vysoké funkci cítí, otočila se na svou asistentku Wendy H. Adairovou a prohodila: „Jak se cítíte jako první zrzka, která kdy pracovala pro rektora univerzity?“ Poté obvykle utnula konverzaci.

Zdroje: Chicago Crusader.com, Master Portal.com, New York Times.com, Radio Wave Rozhlas.cz, The Guardian.com