Nejlepší eko-diplomka je o dobrovolné bezdětnosti

Česko už zná letošní autory nejlepší bakalářské a diplomové práce týkající se životního prostředí. Soutěž s názvem Czech Envi Thesis už po třetí pořádal Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, který spadá pod ústeckou Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně. Tentokrát porotu nejvíc zaujalo téma dobrovolné bezdětnosti.

Odborná komise, která už od roku 2019 vybírá mezi nejlepšími pracemi bakalářů, magistrů a inženýrů, je z velké části sestavená z pedagogů ekonomických fakult univerzit po celé republice a odborníků ze sektoru životního prostředí. Vítězem soutěže se stává taková práce, která reflektuje společenskovědní aspekty změny životního prostředí. Cílem Czech Envi Thesis je pak šířit povědomí široké i odborné veřejnosti o aktuálních tématech a výzvách kolem změny životního prostředí.

Tři nejlepší studenti obdrží peněžitou odměnu od deseti do 30 tisíc a zároveň dostanou zpětnou vazbu od odborníků – finálové kolo totiž probíhá formou prezentace práce před komisí. To by studenty mělo podpořit v dalším bádání a pomoci jim budovat síť kontaktů.

Rok 2019 – recyklace odpadní vody

V prvním ročníku soutěže zvítězila s diplomovou prací Uživatelé šedé vody – motivace a zkušenosti Kateřina Tumová z Fakulty sociálních studií na Masarykovy univerzity. Diplomantka se ve své práci věnovala odpadním vodám a jejich recyklaci. Právě další využití odpadních vod by totiž mohlo snížit spotřebu vody pitné – třeba při splachování toalet nebo zavlažování. Tumová teoretickou část doplnila rozhovory s lidmi a společnostmi, které recyklovanou vodu využívají ve svých budovách, i s dodavateli technologií do čističek vody.

V práci se zaměřila také na překážky, které stojí v cestě širšímu využití „šedé vody“. V zákonech například není přesně definovaný pojem, který by stanovil, jakou má mít tato voda kvalitu. Dalším problémem jsou pak vysoké náklady na pořízení čističky vody. I v tomto případě Tumová upozorňuje na nedostatky v zákoně, který neupravuje možnost dotace na čističky. Ti, co už čističku mají, si jí podle Tumové nemůžou vynachválit. „Radostné. Když jsme otevřeli tu nádrž, zjistili jsme, že to je křišťálově čistá voda. Byli jsme nadšení. Máme z toho úžasný pocit, že jsme investovali peníze správným směrem,“ řekl diplomantce jeden z respondentů.

Rok 2020 – nevědomé rozhodování u třízení odpadu

O rok později se autorkou nejlepší práce stala absolventka bakalářského studia psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci Anna Tabášková. Zvítězila s prací DON’T BE MEAN JUST GO GREEN! Nonconscious influences on pro-environmental behaviour. V ní se zaměřuje na nevědomé procesy, které ovlivňují naše pro-environmentální chování.

„Nevědomé procesy vedou k tomu, že si koupíte tričko s nápisem Rock Café, které nosí všichni, skončíte s dietou, s kterou jste začali hned po Vánocích nebo si neustále pletete jména svého bývalého a současného partnera,“ píše Tabášková v úvodu práce. „Je však možné, že tyto procesy mohou také ovlivnit vaše environmentální myšlení? Můžete ošálit svou mysl, aby přemýšlela jen o trochu zeleněji?“ ptá se vzápětí. Odpověď zní: Ano můžete!

V rámci terénního výzkumu, při kterém rozmístila na hlavní nádraží v Olomouci a Ostravě popelnice na tříděný a směsný odpad, zjistila, že dopad na správné třízení mají vizuální vjemy – konkrétně obrázky a grafity. Lidé třídili lépe, když byla nad barevnými popelnicemi fotka lišky koupající se v jezeře nebo obrázek očí (ano, když je někde obrázek očí, chováte se víc vzorně, v psychologii je pro to dokonce termín watching eye effect). Pokud však byly nad popelnicemi namalované graffiti, lidé třídili méně svědomitě.

Rok 2021 – dobrovolná bezdětnost kvůli klimatické krizi

Čerstvou vítězkou soutěže je Šárka Stříbrská, magistra v oboru sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, která zabodovala s diplomkou Dobrovolná bezdětnost jako odpověď na klimatickou krizi současného světa.

Stříbrská v rámci své diplomky vedla rozhovor s dvanácti lidmi různých národností, kteří se rozhodli pro dobrovolnou bezdětnost. Tím hlavním důvodem pro jejich rozhodnutí je klimatická krize. Bezdětností chce část respondentů zbrzdit změnu klimatu. Jiní se pak bojí budoucnosti, kterou změna přinese a očekávají zhoršení životních podmínek. Snaží se tak bezdětností přizpůsobit nové skutečnosti.

Klimatické krize je sice hlavním argumentem pro bezdětnost, Stříbrská však zároveň zjistila, že existují i další důvody. Respondenti například nemají vztah k dětem, bojí se porodu nebo si vysoce cení osobní svobody: „Bezdětnost nevnímali jako nějakou ztrátu nebo jako něco, o co by byli ochuzeni,“ popisuje výsledky výzkumu Stříbrská pro iRozhlas.cz. „Tito lidé se často věnovali činnostem, které jim dávaly smysl a měly třeba pro-sociální charakter, byly zaměřeny mimo sebe sama. A oni se jich nechtěli vzdát. Vnímali etickou odpovědnost k tomu, aby se jim věnovali, a přišlo by jim nefér, když to tak řeknu, aby věnovali tolik energie a času výchově jednoho člověka – svého dítěte,” uzavírá autorka.

Zdroje: Czech Envi Thesis, iRozhlas.cz