Na vysokou jedině z gymplu? Není to podmínka!

Vysokoškolské prostředí je stejně rozmanité jako kterékoliv jiné. Studenti pochází z rozličných sociálních zázemí ale také z různých středních škol. A třeba i z učilišť. Kolik takových studentů míří na vysoké školy?

Národní ústav pro vzdělávání před třemi lety uveřejnil výsledky dotazníkového šetření, v rámci kterého zjišťoval, jak se tři roky po maturitě daří absolventům středních škol na trhu práce. Součástí výstupu šetření byl mimo jiné i procentuální podíl těch, kteří zamířili na vysokou školu.

Zájem absolventů nástavbového studia o vysokoškolské studium byl podle výsledků výzkumu ve srovnání s ostatními maturitními obory sice nižší, ale rozhodně ne zanedbatelný. Ke studiu na vysoké škole se ve školním roce 2017/18 hlásilo 27 procent absolventů nástavbového studia a ke studiu na vyšší odborné škole pak osm procent. Přijato bylo 18 procent, respektive sedm procent z nich. V případě přihlášek na VŠ volili absolventi s nástavbou nejčastěji ekonomické obory a skupinu oborů pedagogika, učitelství a sociální péče.

Co se týče absolventů středních škol s maturitou, z nich měla o vysokoškolské studium zájem více jak polovina. „V roce 2017/18 bylo přijato ke studiu na VŠ 54,9 procenta a na VOŠ 9,8 procenta absolventů maturitních oborů,“ uvádí studie. A z jakých oborů konkrétně míří na vysoké školy a VOŠ studenti nejčastěji? „Ve studiu v terciárním vzdělávání pokračovali v rámci sledovaných skupin oborů nejčastěji absolventi zdravotnických oborů (76 procent),“ píše se ve studii.

Kolem 70 procent absolventů zamíří studovat dál také ze stavebních a elektrotechnických oborů.  „Mírně nižší je pak podíl těch, kteří pokračují v terciárním vzdělávání po ukončení ekonomických (65 procent), informatických (65 procent) a strojírenských oborů (61 procent),“ stojí dále ve studii.

Studie vznikla na základě dotazníkového šetření, kterého se účastnila zhruba tisícovka respondentů. Podrobné statistiky pak nabízí ministerstvo školství. Z nich vyplývá, že z gymnázií loni zamířilo na vysoké školy přes 42 tisíc studentů. Absolventů odborného středního vzdělání s maturitou bez výučního listu se loni zapsalo na vysokou školu 20 tisíc, těch s odborný středním vzděláním s maturitou i výučním listem pak přes dva tisíce.

Z vysoké školy na učňák?

To že studium na vysoké a učebním oboru může mít k sobě opravdu blízko, dokládají i příběhy dvou vysokoškoláků Kryštofa a Zdeňka. Oba si k vysokoškolskému studiu totiž přibrali ještě učňák. Kryštof kombinoval sociologii a zároveň se učil truhlářem. Zdeněk si při studiu hospodářské politiky udělal výuční list na automechanika.

„Pro mě byl podstatný ten rozdíl opačného vnímání práce. Ať už na gymplu nebo vejšce je to absolutně nemanuální práce, je to odlišný soustředění, než když člověk dělá něco rukama. Já jsem si to pojmenoval jako ‚manuální inteligence‘. Člověk nad těma věcma musí přemýšlet jinak, je to jinej svět, jiný pojetí skutečnosti, než když si něco jenom přečteš a přepíšeš,“ popsal svou zkušenost pro rádio Wave Kryštof. Zdeněk si obor automechanik přibral ke studiu, aby mohl pomáhat rodičům, kteří vlastní autoservis. A na učilišti se dokonce potkal i s dalšími vysokoškoláky.

Zdroje: MŠMT, Rádio Wave

Studie: Přechod absolventů středních škol na trh práce – II. etapa – Vybrané skupiny maturitních a učebních oborů, Národní ústav pro vzdělávání, Jana Trhlíková, 2019