Na které univerzity a fakulty je nejtěžší se dostat?

S blížícím se termínem pro podávání přihlášek na vysoké školy spousta středoškoláků stále řeší, kam se přihlásit. S rozhodováním může pomoci i přehled procentuální úspěšnosti zájemců o studium. Na jakou školu tedy máte nejvyšší šanci se dostat a jak se šance na úspěch liší podle oborů?

Počet přijatých studentů na vysoké školy pravidelně narůstá. Loni uspělo z 90 tisíc zájemců o studium 84 procent z nich (psali jsme zde). Úspěšnost přijatých se ovšem liší univerzitu od univerzity i fakultu od fakulty.

Soukromé školy

Pokud se hlásíte na soukromou školu, máte zpravidla vyšší šanci na přijetí než u veřejných škol. Navíc termínů pro poddání přihlášek je hned několik. Na některé školy je dokonce možné hlásit se až během letních prázdnin. Ačkoliv na většinu soukromých škol přijímají 100 procent zájemců, tak stejně jako u veřejných škol platí, že úspěšnost se liší podle oboru.

Přehled vybraných soukromých vysokých škol s nižší než 100procentní úspěšností přijetí:

 Veřejné vysoké školy

Na základě procent přijatých na jednotlivé fakulty našich nejznámějších veřejných vysokých škol lze vysledovat několik trendů – nejtěžší je dostat se na lékařské a umělecké obory, nejsnazší potom na přírodovědné.

Jednou z prestižních uměleckých škol je například AMU v Praze. Na její divadelní fakultu se v roce 2019 dostalo jen něco málo přes 17 procent všech přihlášených. Na filmovou a televizní fakultu FAMU pak ještě méně – pouhých 15 procent.

Podobné statistiky uvádí i Akademie výtvarných umění v Praze, která přijala 18 procent zájemců. Pod 20 procenty zůstala i Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, která přijala dokonce jen necelých 12 procent uchazečů o studium.

O něco větší šance na přijetí na umělecký obor mají zájemci v Brně. Tamější Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění loni přijala 26 procent uchazečů. A v případě hudební fakulty se úspěšnost vyšplhala dokonce na 53 procent.

Největší počet zájemců evidují tradičně školy ve významných českých metropolích. Mezi tři nejpopulárnější vysoké školy patří Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci. To je dáno jednak velikostí daných měst i množstvím nabízených studijních oborů. V rámci těchto tří univerzit existují výrazné rozdíly v úspěšnosti studentů u přijímacích zkoušek podle toho, na jakou fakultu se hlásí.

Na Univerzitě Karlově bylo v loňském roce nejlehčí dostat se na Evangelickou teologickou fakultu (83 procent přijatých), Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové (80,3 procent přijatých) a Katolickou teologickou fakultu (79,4 procent přijatých). Oproti tomu mnohem menší šanci měli zájemci o studium na 1. a 2. lékařské fakultě, které přijímaly pouze kolem 22 procent uchazečů. Snadné to neměli ani uchazeči o studium na Právnické fakultě a Fakultě tělesné výchovy a sportu.

Stejně jako u Univerzity Karlovy, i zájemci o studium na Masarykově univerzitě byli nejméně úspěšní v případě Lékařské fakulty (27,4 procent přijatých). Druhou nejnižší příčku získala Fakulta sociálních studií (36,7 procent přijatých), nad ní skončila Ekonomicko-správní fakulta s 42,1 procenty přijatých. Nejvyšší procento přijatých měla Přírodovědecká fakulta.

Podobná procenta přijatých vykazuje také Univerzita Palackého v Olomouci. Nejhůře jsou na opět lékařské obory. Ve srovnání s výsledky zájemců ostatních dvou škol má pak překvapivě nízké procento přijatých také Filozofická fakulta (38 procent). Mezi obory, které přijímají největší procento žáků se i zde řadí Přírodovědecká fakulta s více jak 93 procenty přijatých.

Pokud se stále rozhodujete, kam podat přihlášku, řiďte se hlavně tím, co vy samy chcete studovat. Procentuální statistiky jsou vhodné brát v potaz v případě, že si vybíráte ještě záložní studijní obor, nebo pokud se rozhodujete mezi školami v různých městech. Kompletní statistiky najdete na webu MŠMT.

Ať už se rozhodnete jakkoliv, přejeme vám hodně štěstí!

Zdroj: MŠMT