Na brigádu za hranice? Ještě není pozdě

5. 7. 2012 | Studentský život

Potřeba výpomoci se neváže na sezónu, a proto nikde není psáno, že dobrou brigádu v zahraničí lze najít tak maximálně v květnu a pak až zase za rok. Pomocná ruka se zkrátka hodí vždycky.
V současnosti se nabídky pracovních portálů plní poptávkou po pracovních silách do hotelů a rekreačních středisek (pokojské, recepční, číšníci, barmani, servírky atp.), pečovatelkách a au-pair, plavčících, hosteskách a manuální pomocné síle (balení a vybalování zboží, práce u pásu, sběr ovoce, skladníci, řidiči atp.). Výjimkou nejsou ani inzeráty shánějící překladatele, administrativní pracovníky, průvodce aj., kde můžete dobře uplatnit své stávající znalosti cizího jazyka. Stálicemi inzertních nabídek pak už tradičně bývají poptávky po odborných pracovnících a řemeslnících.
Nejčastějšími destinacemi jsou v současnosti především Španělsko, Velká Británie, Německo, Itálie, Rakousko, USA, ale i africké státy (zde se mnohdy jedná o dobrovolnictví).

Kde hledat

Možností, jak a kde hledat dlouhodobější brigádu za hranicemi, je několik. Ne všechny jsou však ideální.
Řada lidí například vyráží za prací tzv. „naslepo“ a práci, a mnohdy i ubytování, si hledá až v cílové zemi. Nejčastěji tak, že trpělivě obcházejí podniky a firmy dle požadovaného charakteru práce. Výsledek je však vždy dost nejistý, a tak se může stát, že takový uchazeč se vrací domů dřív, než původně plánoval, a navíc zcela bez výdělku.
Jinou variantou je sice již domácí „předpříprava“ v podobě hledání inzerátů na internetu či v tiskovinách nebo přímé oslovování potencionálních zaměstnavatelů e-mailem. I zde jsou však skrytá rizika – od pochybných zaměstnavatelů až po nelidské podmínky práce, která není nikým kontrolována.
Asi nejvhodnější variantou se může zdát oslovit zprostředkovatelskou agenturu. Ta by si za zprostředkování práce neměla účtovat žádný poplatek, neboť ten hradí poptávající zaměstnavatel. Poplatky si však účtuje za ostatní služby. Ty se s každou společností liší, ale může mezi ně patřit například zajištění ubytování či výpomoc s jeho vyhledáním, poskytnutí poradenství, výpomoc se zajištěním nutné administrativy, poskytnutí vzdálené podpory během pobytu, kooperace v případě problémů na místě atd. Zprostředkovatelská agentura by však měla být prověřená a mít licenci od ministerstva práce a sociálních věcí (vyhledávač registrovaných agentur naleznete zde).
Velmi propracovanou a užitečnou databází nejen sezónních prací je také portál evropské sítě EURES.

Povolení k pobytu?

Studenti, kteří do jednotlivých zemí přijíždějí jen za sezónní prací, zpravidla nemusejí na místě vyřizovat žádné formality. Zpravidla (i když ne vždy) se to týká jen těch pobytů, které nepřesáhnou délku tří měsíců. Při pracovním pobytu se už zpravidla musí registrovat na tamním cizineckém úřadě (například v Německu), cizinecké policii (v Řecku), obecním úřadě (například v Itálii) atd. Někde však tohoto povolení ani žádné jiné registrace není třeba ani při pobytu delším než 90 dní (například ve Velké Británii).
Podmínky se tedy jak vidno liší s každou zemí a před odjezdem je nutné si je dobře prostudovat. Užitečným zdrojem těchto informací je mj. již zmíněný portál EURES, který poskytuje podrobnější informace o práci v jednotlivých zemích.

Ostražitost především

Ať už se ale chcete do zahraničí v létě vydat za výdělkem, nebo za zkušenostmi a novými zážitky, není nikdy dost argumentů pro to, chovat se před odjezdem lehkovážně. Možnost si přečíst smlouvu, již budete podepisovat, zevrubné informace o podmínkách práce i jejím přesném obsahu či důkladné prověření agentury, která váš výjezd zprostředkovává, by měly být nedílnou součástí příprav jakéhokoli výjezdu.

Konečný výdělek ovlivní hlavně náklady

Řada studentů vyráží za sezónní prací primárně za novými zážitky, kontakty a hlavně zlepšením jazykových schopností. Nezřídka ale i proto, aby si vydělali na další studijní měsíce. Ovšem řídit se při hledání letní brigády v zahraničí jen výší výdělku by se nakonec doslova nemuselo vyplatit. Do celkových příjmů je totiž nutno započítat i jejich inherentní součást – tedy výdaje. A co země, to jiné životní náklady.
Uveďme příklad: minimální hodinová mzda pro pracovníky starší 21 let činí ve Velké Británii 6,08 £. Jednodenní jízdné po Londýně vyjde na asi 8 £, dvě pinty mléka (něco přes litr) na necelou jednu libru. Minimální denní mzda ve Španělsku byla v roce 2011 32 euro, tedy asi 4 eura za hodinu. Litr mléka nebo 1,5 litru balené vody vás zde vyjde na asi jedno euro. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, ale i v jejich rámci, jsou však nejznatelnější v dopravném nebo v cenách za ubytování. To nejenže bývají nejvyšší položky brigádnického rozpočtu, ale hlavně se jim často nevyhnete – doporučuje se proto do země přijet už s jistou finanční rezervou.

Zdanění příjmů ze zahraniční brigády

Pokud si přes léto vyděláte v jiné zemi a bude to v přepočtu více než 15 tisíc korun, je i v tomto případě nutné si na konci roku podat daňové přiznání. Pokud váš příjem v zemi pobytu podléhá zdanění, zjistěte si, zda je daná země mezi těmi, u nichž je mezistátně domluveno zamezení dvojího zdanění (seznam těchto zemí naleznete na stránkách ministerstva financí). Pokud mezi ně patří, zdaníte svůj příjem pouze v zemi, kde jste pracovali, případně po návratu doplatíte do výše české daně. I zde však stále platí možnost využít nejen slevy na poplatníka, ale i slevy na studenta.
Pokud pracujete jako au-pair, nejsou tyto příjmy dle českého daňového zákona zdanitelné, a není tedy třeba je přiznávat.

Zdroje: www.eures.cz www.mfcr.cz www.mpsv.cz finance.idnes.cz