Motivační dopis jako vstupenka na Erasmus. Vyhněte se emocím a mějte ty správné důvody

Vypadá to jako kdyby se svět kolem zastavil. Školy, restaurace a obchody jsou zavřené a kvůli koronaviru jsou omezené také cesty do zahraničí. Program Erasmus však funguje dál a vy se teď můžete hlásit na podzimní semestr, kdy už snad bude situace lepší a opatření se rozvolní. Teď vás čeká spousta administrativy kolem přihlášek a jednou z těch nejnáročnějších je psaní motivačního dopisu. Jak ho napsat, abyste měli jistotu, že vás vezmou na vaší vysněnou školu? Na co si dát při psaní pozor? Čtěte!

Stručnost nadevše

Stručný a výstižný, takový by měl být ideální motivační dopis. Dlouhý by měl být minimálně půl A4 ve Wordu, maximálně pak jednu až dvě strany. „Motivační dopis by měl být jasně strukturovaný a kromě logicky uspořádaných odstavců by mu neměl chybět úvod, závěr i oslovení a podpis na konci. Dopis by také neměl obsahovat žádné chyby a neměl by být příliš emotivní,“ doporučuje Nikola Maráková, projektová manažerka programu Erasmus+.

Bez důvodu to nejde

Motivační dopis má obsahovat důvod/y, proč chce student na Erasmus vyrazit. Ty by měly být spojené se studiem nebo budoucí kariérní dráhou, na kterou se chce student vydat.

„Různé mezinárodní studie ukazují, že pro zaměstnavatele je zahraniční pobyt nepřehlédnutelná zkušenost. Neuškodí proto v motivačním dopise stručně nastínit, jaké jsou vaše budoucí kariérní plány a jak vám Erasmus pomůže je naplnit. Doporučuju v krátkosti uvést i vlastní profesní a akademické úspěchy,“ vysvětlila Maráková.

V dopise byste rovněž měli zmínit samotnou univerzitu, kam chcete vyrazit. Student by měl prokázat, že univerzitu dopředu dobře zná a ví, jaké předměty si chce zapsat.

Akademický zájem vítězí

Rozhodujícím faktorem pro přijetí nicméně bývá akademický zájem studovat na dané univerzitě. Motivační dopis by měl poskytnout odpovědi na otázky typu: „Jak vám zahraniční pobyt pomůže ve vašem studiu?“ a „Jak vám Erasmus pomůže ve vaší diplomové práci?“

Dobrou zkušenost s tímto postupem má Martin Ondryáš, student Masarykovy univerzity (MUNI), který se díky tomu dostal na univerzity hned ve dvou žádaných místech – v Kanadě a na Novém Zélandu.

„Rozhodně doporučuju v motivačním dopisu popsat akademickou stránku vašeho studijního pobytu a pokud možno zmínit jeho přínos pro diplomku. Univerzity rády vidí, když k nim chtějí jet studenti s jasným akademickým cílem, a nejen studijní dobrodruhové. Já jsem se díky tomu dostal do Kanady a na Nový Zéland – už od začátku studií jsem se zajímal o původní kultury a obyvatele těchto zemí, ale výběr předmětů s touto tematikou je na MUNI značně omezený. Problematiku kolonizace a původních obyvatel se mi podařilo propojit s mým druhým zájmem, vzděláváním, v diplomové práci, na které teď usilovně pracuji. Nebýt studijních pobytů, asi bych musel pro nedostatek zdrojů a zkušeností zvolit jiné téma,“ popsal svou zkušenost Ondryáš.

Psát jen s předstihem

„Při podávání přihlášky si student vybírá až tři univerzity a kvalita motivačního dopisu rozhoduje o tom, jestli bude studovat na té, kterou nejvíc preferuje. Doporučuju proto nenechávat psaní na posledních pár hodin před deadlinem, ale začít s předstihem,“ sdělila Maráková. Uzávěrky přihlášek se liší podle toho, o jakou univerzitu nebo fakultu se jedná.