Ministr školství oživil téma zpoplatněného studia VŠ

Jedním z témat konference o budoucnosti Česka bylo i zpoplatnění vysokoškolského studia. Znovu ho otevřel ministr školství Mikuláš Bek. Podle něj je diskuze o zavedení školného nevyhnutelná.

„Prostě se nevyhneme v nějakém čase diskusi o nějaké formě finanční participace studentů na vzdělávání. Koneckonců dnes se to děje na vyšších odborných školách,“ vysvětlil Bek. Studium na veřejných vysokých školách je momentálně v Česku bezplatné.

Bek si myslí, že by se studenti neměli spoléhat na to, že veškeré náklady za jejich studium zaplatí stát. Podle něj má stát vymezené finance pouze na omezený počet vysokoškoláků. „Chceme udělat to, že nárůst počtu studentů nebudeme ponechávat čistě na autonomním rozhodování univerzit, ale že vlastně budeme přidělovat jakési kvóty na nárůst počtu financovaných studentů cíleně na některé skupiny oborů,“ doplnil Bek.

Proti tomu se staví například poslankyně hnutí ANO Jana Berkovcová. „Takové kvóty si nedovedu představit. Kdo by se do nich vešel, a kdo nikoliv? Debatu o placeném vysokoškolském studiu vést nechceme, ale umím si představit zavedení poplatků, které penalizují studenty, kteří nestudují řádně, studium si prodlužují a případně nedokončí,“ míní.

Podle odborníka na školství Pavla Klímy ministerstvo školství nezvládne podklady k diskuzi o zavedení školného nachystat v průběhu stávajícího volebního období. Místo toho by se resort podle něj měl soustředit na již rozpracované záležitosti. „Školné na vysokých školách je velmi komplexní téma. Pojďme se soustředit na rozdělané a nedořešené věci typu kapacity pražských škol, revize rámcových vzdělávacích programů pro základky nebo kvalitní pravidla pro asistenty pedagoga.“

Ruku v ruce s tématem školného jde i otázka, z čeho ho zaplatit. Pokud by si studenti například nemohli sami dovolit studium financovat, mohli by získat takzvané vratné půjčky. „Ty by pomohly třeba omezit ty předčasné odchody ze studií, protože studenti se kvůli nedostatku peněz tolik nesoustředí na studium, ale řeší i nějaké pokrytí životních nákladů, takže při tom studiu pracují a je to pro ně složitější,“ vysvětlil expert pirátské strany Martin Úhlovec. Půjčky by studenti splatili až poté, co by dostudovali a začali pracovat.

Ke školnému se Úhlovec nicméně staví skepticky. „Obávám se, že kdybychom se teď začali bavit o školném, tak by to mohlo mít opačný efekt. V zájmu naší společnosti je spíš zvyšovat podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, a to i z hlediska zajištění vyšší produktivity společnosti, což se pak odráží i na penězích, které se nám pak vracejí do rozpočtu. Tyto výdaje bereme jako investici,“ říká.

Šéf Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský zase upozornil na nutná opatření před zavedením případných poplatků. „Budeme pro to, abychom poskytli co nejširší nabídku pro studenty. A to, jakou formou se to bude platit, bude záležet na tom, co si může stát představit. Pokud by to mělo nastat, tak musí být zabezpečen volný přístup všech studentů ke vzdělání. Musí to být podpořeno příslušnými půjčkami a podporami. Musí to být robustní systém, aby nebylo nikomu kvůli jeho sociálnímu zázemí bráněno v přístupu ke vzdělání,“ uzavírá Kašparovský.

Školným se v minulosti zabývala i Vláda Petra Nečase. Na odpor se ale postavili akademici a vláda poté návrh smetla ze stolu. Proběhla i krátká debata o placení menšího poplatku, cca tří tisíc za semestr, ale ani tento návrh neprošel.

Zdroj: Novinky.cz