Mezinárodní spolupráce v knihovnictví
Začátky mezinárodní spolupráce klášterní a univerzitní knihovny – půjčování rukopisů pro opis 18. st. – VFR – znárodnění knihoven – snaha o vytvoření národního bibliografického katalogu 19. st. – 1. knihovní zákon, v USA vzniká ALA a 1. knihovnická škola 1866 – Bernská úmluva = knihovny si budou vyměňovat informace 1877 – v Londýně 1. knihovnický sjezd – snaha sjednotit katalogizační pravidla 1895 – vznik Mezinárodního bibliografického ústavu (Paul Otllet a Henry la Fontaine) […]
Začátky mezinárodní spolupráce
- klášterní a univerzitní knihovny – půjčování rukopisů pro opis
- 18. st. – VFR – znárodnění knihoven – snaha o vytvoření národního bibliografického katalogu
- 19. st. – 1. knihovní zákon, v USA vzniká ALA a 1. knihovnická škola
- 1866 – Bernská úmluva = knihovny si budou vyměňovat informace
- 1877 – v Londýně 1. knihovnický sjezd – snaha sjednotit katalogizační pravidla
- 1895 – vznik Mezinárodního bibliografického ústavu (Paul Otllet a Henry la Fontaine)
- 2. pol. 19. st. – snahy o mezinárodní spolupráci nejen v knihovnictví (díky průmyslové revoluci)
Mezinárodní dohody
- dříve na základě práva zemí, které dohodu utvářejí, dnes mezinárodní právo
- vznik dohod: dvoustranné (bilaterální)
jednostranné(unitaletárlní)
- subjekty dohody: právnické osoby (instituce, organizace, firmy)
fyzické osoby stát
Organizace
- statut organizace – stanoveno, jakou strukturu organizace má a co je její činností
- dělíme podle:
1. zřizovatele
- vládní – platí je stát
- nevládní – platí se sami
- soukromé osoby, právnické osoby
- sponzor, granty, členské příspěvky
2. počtu členů
- univerzální (otevřené) – přístupné všem, kdo má zájem o členství
- partikulární (polootevřené) – EU – musíme splnit podmínky
3. věcného hlediska (zaměření)
- jednooborové – zaměřené na jeden okruh činnosti
- víceoborové – více typologií činností
4. časového hlediska
- časové omezené – jakmile splní cíl zaniknou
- časově neomezené
5. pravomocí
- mezivládní – spolupracují členské země, ale organizace nezasahuje do vnitřních věcí států (OSN)
- nadvládní = supranacionální
- jednotlivé členské státy se řídí přesně tím, co organizace nařídí (EU)
Oblasti spolupráce
- výpůjční služby (MVS)
- digitalizace
- akvizice (výměna, dar)
- katalogizace (souborné katalogy)
- zpracování dokumentů (jmenné, věcné)
- výzkumy (ochrana dokumentů, čtenářské, IT)
- vzdělání (semináře, konference)
- vytváření inf. zdrojů, systémů (digitální a virtuální knihovny)
Vládní organizace
FAO
- mezinárodní organizace zaměřená na výživu a zemědělství
- vznik 1945 – snaha dát do pořádku zemědělství
- dnes snaha odstranit hlad ze světa zvýšením produktivity zemědělců
- činnost:
1. právní
- přijímání úmluv a doporučení
2. informační
- AGRIS (bg. db.), FSTA (referáty)
3. technická
- spolupráce člen. států – výměna odborníků,s táže, koordinace v technologiích a postupech
- vnitřní členění:
- Evropa
- Latinská Amerika
- Asie a dálný východ
- spolupráce s organizacemi ILO (mezinárodní organizace práce) a WMO (světová meteorologická organizace)
IAEA
- mezinárodní agentura pro atomovou energii
- 50. léta Vídeň
- patří pod OSN, ale není právoplatným členem – sama o sobě atomová energie není právě mírová
- zabývá se mírovým využitím atomové energie, výrobou energie, lékařstvím
- používá informační systém INIS (klíčová slova, abstrakty) – zpracovává ho, standardy pro výrobu elektráren, poradenské služby
WHO
- světová zdravotnická organizace
- 1945
- při OSN
- snaha udržet zdraví na světě = boj proti civilizačním chorobám a epidemiím, očkování, vakcíny (SARS, HIV,…)
- vzdělávání, osvěta
- informační činnost – MEDLINE (bg. db. + abstrakty)
- výzkum v oblasti léků, medicíny (výnosné)
- technická činnost – podpora jednotlivých zemí; lékaři bez hranic
UNESCO
- organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
- 1945
- pole působnosti:
- problematika vzdělávání – co a jak učit
- přírodní vědy – ekologie
- sociální a humanitní vědy –dodržování lidských práv a svobod, etika apod.
- kultura – seznam světového dědictví
- komunikace a informace – součástí Paměť světa
- Paměť světa
snaha o záchranu rukopisných, tištěných materiálů s velkou hodnotou ochrana písemných památek = digitalizace
- Manuscriptorium
ochrana rukopisů v ČR
- podpora výstavby knihoven – Alexandrijská, v oblastech zničených válkou apod.
- snaha o zvětšení inf. gramotnosti
- programy UNESCA:
UNISIST
- snaha sjednotit katalogizační pravidla, techniku, která je k tomu potřeba
- výměna záznamů a tvorba společných katalogů
GIP = všeobecný informační program
- snaha podporovat vznikání knihoven
- vydávání doporučení např. o veřejných knihovnách (postupy, služby, podmínky), vládám (jak zřizovat a platit knih.), práce s menšinami, handicapovanými, knihovna jako multikulturní centra, doporučení o ochraně fondů
NATIS
- země 3. světa,
- vytváření a automatizace knih.
ICP
- mezinárodní komunikační program
- propojení, tvorba sítí, virtuální a digitální knih.
IIP
- mezinárodní program pro informatiku
- technologie, komunikace, aplikace technologií v knih.
- autorská práva, inf. etika
WIPO = mezinárodní organizace pro duševní vlastnictví
- 60. léta
- dřív existovala organizace pro autorská práva a unie pro ochranu průmyslového vlastnictví, ty spojila WIPO
- patří sem patenty, ochranné známky, užitné vzory, průmyslové vzory, copyright, práva výkonných umělců (cirkusy), výrobci zvukových prodejců
- snaha sjednotit světovou legislativu
- právnická pomoc při utváření autor. zákonů
- dohled na uzavírání smluv
- zásady pro občany člen. zemí:
zásada reciprocity = jsem členem WIPO v jiné člen zemi WIPO – musí mé autorství brát jako u člena svého státu zásady asimilace = v cizí zemi, člen WIPO, se musím chovat stejným způsobem jako domorodec
- program WIPONET – informace o legislativních předpisech
Nevládní organizace
IFLA = mezinárodní federace knihovníků a informačních pracovníků
- partnerství s UNESCEM
- cíl: podporovat spolupráci knihoven a rozvoj knihovnictví na všech úrovních; prosazovat knihovnické zájmy na mezinárodní úrovni; informovat vývoji, potřebách a výsledcích knih. činnosti a pomáhat řešet knihovnám odborné problémy
- členem za ČR je NK a Parlamentní knihovna a SKIP, SDRUK (Sdružení knihovníků – podporuje ho MZK)
- publikační činnost (vycházejí sborníky a časopis IFLA Journal)
- rozdělena do 8 odborných skupin:
- Všeobecné vědecké knihovny (u nás univerzální)
- Odborné knihovny (specializované)
- Knihovny pro širokou veřejnost
- Bibliografická kontrola
- Fondy a služby
- Řízení a technologie
- Vzdělání a výzkum
- Regionální aktivity
- programy:
UBCIM – univerzální bibliograf. kontrola ve strojem čitelné podobě
- podchycení veškeré literární činnosti na celém světě
- vytváření souborných katalogů a bibliografií
- u nás zapojena NK (CLAVIUS, LANIUS)
UAP – všeobecná dostupnost informací
- poskytování MVS, MMVS, kopií, digitalizace, elektronických výpůjček
PAC – program na ochranu dokumentů
- jak nejlépe ukládat a uchovávat dok.
- výzkum, jak vyrobit kvalitní papír (zkoumá kyselost papíru)
- převáděním dok. na mikrofiše a mikrofilmy (dříve součástí program
EROMM – Evropský rejstřík matic mikrofiší, dnes už asi nefunguje)
? ALP – program podporující výstavbu knihoven a vznik knih. v zemích 3.světa
- IFLA vydává doporučení, jak by měly knih. vypadat, jaké služby mají
poskytovat UDT – univerzální tok dat po síti, sdělovací prostředky
- formát MARC a UNIMARC
- IFLA má svoji síť IFLANET
- 2 výbory:
CLM – smyslem je práce na legislativě a ochraně autorských práv FAIFE – program zabývající se svobodným přístupem k informacím, šířením inf, svobodu slova a projevu
IAML
- mezinárodní asociace hudebních knihoven, archivů
- snaha o celosvětovou evidenci hudebnin a jejich ochranu a sjednocení katalogizace
- vznik 1951
- spolupráce s UNESCO
- za ČR je NK ČR (zastupuje všechny hudební knih.)
- činnosti:
- Podporuje práci s různými hud. dok.
- Neustálé sledování a rozšiřování soupisu hud. dok. i dok. o hudbě
- Výzkum v oblasti hud. dok. zejména tzv. hudební ikonografie
- Podpora vydavatelů hud. dok.
- Jmenná i věcná katalogizace hud. dok.; spolupráce s IFLA a ISO = sjednocení
- Řeší problematiku copyrightu, katalogizace, zpracovávání a šíření
- Dala počáteční podnět k vytváření mezinárodního čísla hudebnin – ISMN
- struktura:
- odborné komise – zaměřují se na knihovny a jejich služby
- předmětové komise – ochrana copyrightu, katalogizace, zpracovávání a šíření
- pracovní komise:
- RILM – mezinárodní soupis veškeré literatury o hudbě
- RIPM – mezinárodní soupis periodik týkajících se hudebnin vydaných do
r. 1900
- RISM – mezinárodní soupis veškerých hudebních pramenů
- zpracovávají se hudebniny, které vznikly do r. 1600
- RIDIM – mezinárodní soupis ikonografie – soupis všech hud. dok. , které
v sobě skrývají obr. související s hudbou – Icondass – speciální třídění – AV ČR, MZM
- snahy o vytvoření národní fonotéky – virtuální knihovna, která by umožnila, dostat se přes internet do jakékoli instituce, která vlastní jakýkoliv hudební dokument
ISO = mezinárodní organizace pro standardizaci
- členy jsou Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví; Český normalizační institut.
- vznik ve 20. letech 20. století
- jednou za 5 let kontrola všech existujících norem
- vytváří mezinárodní platné normy a jejich třídění
- systémy ISONET (registrace všech norem) a ISOROOT
IBBY = mezinárodní sdružení pro dětskou knihu
- založeno v r. 1951 Jellou Lepmannovou
- cíle:
podporovat a sjednocovat výchovné a vzdělávací snahy ve všech zemích, zejména pokud se realizují prostřednictvím knihy za pomoci mezinárodních knihovnických organizací rozšiřovat dobrou dětskou knihu podporovat jak vydávání dětských knih, tak i výzkum a odbornou práci, která s dětskou knihou souvisí vyzdvihovat pozitivní výchovné vlivy četby a médií bojovat proti vlivu pokleslého umění, proti propagaci zločinných a nemorálních skutků udělovat mezinárodní ceny v oblasti tvorby pro děti a mládež pomáhat Informacemi i radou institucím a lidem, kteří v této sféře působí
- uděluje ceny:
Hanse Christiana Andersena – autorům textů (Říha) i ilustrací (Trnka, Věra Pacovská)
- jednou za 2 roky
Magnesia litera – každoročně, pro podporu a popularizaci knih
- své nejlepší knihy si vybírají zvlášť děti, učitelé a knihovníci
Zlatá stuha – udělováno současným autorům za jejich tvorbu v ČR
FID = mezinárodní federace pro informace a dokumentaci
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
- 30. letech 20. století z Mezinárodního bibliografického ústavu, sídlo v Haagu
- dřív tvorba MDT (dnes komise pro tvorbu MDT), poradní orgán
- pomáhá s tvorbou mezinárodní informační politiky
- asi pět let nezvěstná (nikdo o ni nic neví)
ICA = mezinárodní rada archivů
- vznik v 50. letech 20. století
- jednotné ukládání, popisy a uchovávání archiválií
- v ČR všechny archivy spadají pod MV ČR
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.