Mezinárodní spolupráce v knihovnictví

Začátky mezinárodní spolupráce klášterní a univerzitní knihovny – půjčování rukopisů pro opis 18. st. – VFR – znárodnění knihoven – snaha o vytvoření národního bibliografického katalogu 19. st. – 1. knihovní zákon, v USA vzniká ALA a 1. knihovnická ško­la 1866 – Bernská úmluva = knihovny si budou vyměňovat informace 1877 – v Londýně 1. knihovnický sjezd – snaha sjednotit katalogizační pravidla 1895 – vznik Mezinárodního bibliografického ústavu (Paul Otllet a Henry la Fontaine) […]

Začátky mezinárodní spolupráce

  • klášterní a univerzitní knihovny – půjčování rukopisů pro opis
  • 18. st. – VFR – znárodnění knihoven – snaha o vytvoření národního bibliografického katalogu
  • 19. st. – 1. knihovní zákon, v USA vzniká ALA a 1. knihovnická ško­la
  • 1866 – Bernská úmluva = knihovny si budou vyměňovat informace
  • 1877 – v Londýně 1. knihovnický sjezd – snaha sjednotit katalogizační pravidla
  • 1895 – vznik Mezinárodního bibliografického ústavu (Paul Otllet a Henry la Fontaine)
  • 2. pol. 19. st. – snahy o mezinárodní spolupráci nejen v knihovnictví (díky průmyslové revoluci)

Mezinárodní dohody

  • dříve na základě práva zemí, které dohodu utvářejí, dnes mezinárodní právo
  • vznik dohod: dvoustranné (bilaterální)

jednostranné(u­nitaletárlní)

  • subjekty dohody: právnické osoby (instituce, organizace, firmy)

fyzické osoby stát

Organizace

  • statut organizace – stanoveno, jakou strukturu organizace má a co je její činností
  • dělíme podle:

1. zřizovatele

  1. vládní – platí je stát
  2. nevládní – platí se sami
  • soukromé osoby, právnické osoby
  • sponzor, granty, členské příspěvky

2. počtu členů

  1. univerzální (otevřené) – přístupné všem, kdo má zájem o členství
  2. partikulární (polootevřené) – EU – musíme splnit podmínky

3. věcného hlediska (zaměření)

  1. jednooborové – zaměřené na jeden okruh činnosti
  2. víceoborové – více typologií činností

4. časového hlediska

  1. časové omezené – jakmile splní cíl zaniknou
  2. časově neomezené

5. pravomocí

  1. mezivládní – spolupracují členské země, ale organizace nezasahuje do vnitřních věcí států (OSN)
  2. nadvládní = supranacionální
  • jednotlivé členské státy se řídí přesně tím, co organizace nařídí (EU)

Oblasti spolupráce

  1. výpůjční služby (MVS)
  2. digitalizace
  3. akvizice (výměna, dar)
  4. katalogizace (souborné katalogy)
  5. zpracování dokumentů (jmenné, věcné)
  6. výzkumy (ochrana dokumentů, čtenářské, IT)
  7. vzdělání (semináře, konference)
  8. vytváření inf. zdrojů, systémů (digitální a virtuální knihovny)

Vládní organizace

FAO

  • mezinárodní organizace zaměřená na výživu a zemědělství
  • vznik 1945 – snaha dát do pořádku zemědělství
  • dnes snaha odstranit hlad ze světa zvýšením produktivity zemědělců
  • činnost:

1. právní

  • přijímání úmluv a doporučení

2. informační

  • AGRIS (bg. db.), FSTA (referáty)

3. technická

  • spolupráce člen. států – výměna odborníků,s táže, koordinace v technologiích a postupech
  • vnitřní členění:
  • Evropa
  • Latinská Amerika
  • Asie a dálný východ
  • spolupráce s organizacemi ILO (mezinárodní organizace práce) a WMO (světová meteorologická organizace)

IAEA

  • mezinárodní agentura pro atomovou energii
  • 50. léta Vídeň
  • patří pod OSN, ale není právoplatným členem – sama o sobě atomová energie není právě mírová
  • zabývá se mírovým využitím atomové energie, výrobou energie, lékařstvím
  • používá informační systém INIS (klíčová slova, abstrakty) – zpracovává ho, standardy pro výrobu elektráren, poradenské služby

WHO

  • světová zdravotnická organizace
  • 1945
  • při OSN
  • snaha udržet zdraví na světě = boj proti civilizačním chorobám a epidemiím, očkování, vakcíny (SARS, HIV,…)
  • vzdělávání, osvěta
  • informační činnost – MEDLINE (bg. db. + abstrakty)
  • výzkum v oblasti léků, medicíny (výnosné)
  • technická činnost – podpora jednotlivých zemí; lékaři bez hranic

UNESCO

  • organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
  • 1945
  • pole působnosti:
  1. problematika vzdělávání – co a jak učit
  2. přírodní vědy – ekologie
  3. sociální a humanitní vědy –dodržování lidských práv a svobod, etika apod.
  4. kultura – seznam světového dědictví
  5. komunikace a informace – součástí Paměť světa
  • Paměť světa

 snaha o záchranu rukopisných, tištěných materiálů s velkou hodnotou  ochrana písemných památek = digitalizace

  • Manuscriptorium

 ochrana rukopisů v ČR

  • podpora výstavby knihoven – Alexandrijská, v oblastech zničených válkou apod.
  • snaha o zvětšení inf. gramotnosti
  • programy UNESCA:

UNISIST

  • snaha sjednotit katalogizační pravidla, techniku, která je k tomu potřeba
  • výměna záznamů a tvorba společných katalogů

GIP = všeobecný informační program

  • snaha podporovat vznikání knihoven
  • vydávání doporučení např. o veřejných knihovnách (postupy, služby, podmínky), vládám (jak zřizovat a platit knih.), práce s menšinami, handicapovanými, knihovna jako multikulturní centra, doporučení o ochraně fondů

NATIS

  • země 3. světa,
  • vytváření a automatizace knih.

ICP

  • mezinárodní komunikační program
  • propojení, tvorba sítí, virtuální a digitální knih.

IIP

  • mezinárodní program pro informatiku
  • technologie, komunikace, aplikace technologií v knih.
  • autorská práva, inf. etika

WIPO = mezinárodní organizace pro duševní vlastnictví

  • 60. léta
  • dřív existovala organizace pro autorská práva a unie pro ochranu průmyslového vlastnictví, ty spojila WIPO
  • patří sem patenty, ochranné známky, užitné vzory, průmyslové vzory, copyright, práva výkonných umělců (cirkusy), výrobci zvukových prodejců
  • snaha sjednotit světovou legislativu
  • právnická pomoc při utváření autor. zákonů
  • dohled na uzavírání smluv
  • zásady pro občany člen. zemí:

 zásada reciprocity = jsem členem WIPO v jiné člen zemi WIPO – musí mé autorství brát jako u člena svého státu  zásady asimilace = v cizí zemi, člen WIPO, se musím chovat stejným způsobem jako domorodec

  • program WIPONET – informace o legislativních předpisech

Nevládní organizace

IFLA = mezinárodní federace knihovníků a informačních pracovníků

  • partnerství s UNESCEM
  • cíl: podporovat spolupráci knihoven a rozvoj knihovnictví na všech úrovních; prosazovat knihovnické zájmy na mezinárodní úrovni; informovat vývoji, potřebách a výsledcích knih. činnosti a pomáhat řešet knihovnám odborné problémy
  • členem za ČR je NK a Parlamentní knihovna a SKIP, SDRUK (Sdružení knihovníků – podporuje ho MZK)
  • publikační činnost (vycházejí sborníky a časopis IFLA Journal)
  • rozdělena do 8 odborných skupin:
  1. Všeobecné vědecké knihovny (u nás univerzální)
  2. Odborné knihovny (specializované)
  3. Knihovny pro širokou veřejnost
  4. Bibliografická kontrola
  5. Fondy a služby
  6. Řízení a technologie
  7. Vzdělání a výzkum
  8. Regionální aktivity
  • programy:

 UBCIM – univerzální bibliograf. kontrola ve strojem čitelné podobě

  • podchycení veškeré literární činnosti na celém světě
  • vytváření souborných katalogů a bibliografií
  • u nás zapojena NK (CLAVIUS, LANIUS)

 UAP – všeobecná dostupnost informací

  • poskytování MVS, MMVS, kopií, digitalizace, elektronických výpůjček

 PAC – program na ochranu dokumentů

  • jak nejlépe ukládat a uchovávat dok.
  • výzkum, jak vyrobit kvalitní papír (zkoumá kyselost papíru)
  • převáděním dok. na mikrofiše a mikrofilmy (dříve součástí program

EROMM – Evropský rejstřík matic mikrofiší, dnes už asi nefunguje)

? ALP – program podporující výstavbu knihoven a vznik knih. v zemích 3.světa

  • IFLA vydává doporučení, jak by měly knih. vypadat, jaké služby mají

poskytovat  UDT – univerzální tok dat po síti, sdělovací prostředky

  • formát MARC a UNIMARC
  • IFLA má svoji síť IFLANET
  • 2 výbory:

 CLM – smyslem je práce na legislativě a ochraně autorských práv  FAIFE – program zabývající se svobodným přístupem k informacím, šířením inf, svobodu slova a projevu

IAML

  • mezinárodní asociace hudebních knihoven, archivů
  • snaha o celosvětovou evidenci hudebnin a jejich ochranu a sjednocení katalogizace
  • vznik 1951
  • spolupráce s UNESCO
  • za ČR je NK ČR (zastupuje všechny hudební knih.)
  • činnosti:
  1. Podporuje práci s různými hud. dok.
  2. Neustálé sledování a rozšiřování soupisu hud. dok. i dok. o hudbě
  3. Výzkum v oblasti hud. dok. zejména tzv. hudební ikonografie
  4. Podpora vydavatelů hud. dok.
  5. Jmenná i věcná katalogizace hud. dok.; spolupráce s IFLA a ISO = sjednocení
  6. Řeší problematiku copyrightu, katalogizace, zpracovávání a šíření
  7. Dala počáteční podnět k vytváření mezinárodního čísla hudebnin – ISMN
  • struktura:
  1. odborné komise – zaměřují se na knihovny a jejich služby
  2. předmětové komise – ochrana copyrightu, katalogizace, zpracovávání a šíření
  3. pracovní komise:
  1. RILM – mezinárodní soupis veškeré literatury o hudbě
  2. RIPM – mezinárodní soupis periodik týkajících se hudebnin vydaných do

r. 1900

  1. RISM – mezinárodní soupis veškerých hudebních pramenů
  • zpracovávají se hudebniny, které vznikly do r. 1600
  1. RIDIM – mezinárodní soupis ikonografie – soupis všech hud. dok. , které

v sobě skrývají obr. související s hudbou – Icondass – speciální třídění – AV ČR, MZM

  • snahy o vytvoření národní fonotéky – virtuální knihovna, která by umožnila, dostat se přes internet do jakékoli instituce, která vlastní jakýkoliv hudební dokument

ISO = mezinárodní organizace pro standardizaci

  • členy jsou Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví; Český normalizační institut.
  • vznik ve 20. letech 20. století
  • jednou za 5 let kontrola všech existujících norem
  • vytváří mezinárodní platné normy a jejich třídění
  • systémy ISONET (registrace všech norem) a ISOROOT

IBBY = mezinárodní sdružení pro dětskou knihu

  • založeno v r. 1951 Jellou Lepmannovou
  • cíle:

 podporovat a sjednocovat výchovné a vzdělávací snahy ve všech zemích, zejména pokud se realizují prostřednictvím knihy  za pomoci mezinárodních knihovnických organizací rozšiřovat dobrou dětskou knihu  podporovat jak vydávání dětských knih, tak i výzkum a odbornou práci, která s dětskou knihou souvisí  vyzdvihovat pozitivní výchovné vlivy četby a médií  bojovat proti vlivu pokleslého umění, proti propagaci zločinných a nemorálních skutků  udělovat mezinárodní ceny v oblasti tvorby pro děti a mládež  pomáhat Informacemi i radou institucím a lidem, kteří v této sféře působí

  • uděluje ceny:

 Hanse Christiana Andersena – autorům textů (Říha) i ilustrací (Trnka, Věra Pacovská)

  • jednou za 2 roky

 Magnesia litera – každoročně, pro podporu a popularizaci knih

  • své nejlepší knihy si vybírají zvlášť děti, učitelé a knihovníci

 Zlatá stuha – udělováno současným autorům za jejich tvorbu v ČR

FID = mezinárodní federace pro informace a dokumentaci

  • 30. letech 20. století z Mezinárodního bibliografického ústavu, sídlo v Haagu
  • dřív tvorba MDT (dnes komise pro tvorbu MDT), poradní orgán
  • pomáhá s tvorbou mezinárodní informační politiky
  • asi pět let nezvěstná (nikdo o ni nic neví)

ICA = mezinárodní rada archivů

  • vznik v 50. letech 20. století
  • jednotné ukládání, popisy a uchovávání archiválií
  • v ČR všechny archivy spadají pod MV ČR

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.