Mělo by se zrušit známkovaní?

Maturanti už příští rok nenajdou na svém vysvědčení známky ze státní části maturity. Testy, které každý rok připravuje CERMAT, se budou hodnotit pouze slovně „uspěl“ či „neuspěl“. Ukazatelem toho, jak moc se maturantovi část zkoušky dospělosti povedla (či nepovedla) budou procenta, známky dostane pouze za ústní zkoušku a slohovku z jazyků.

Ministerstvo školství nový systém hodnocení zdůvodňuje tím, že testy mají ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě. Ke splnění maturitní zkoušky bude nutné získat hodnocení „uspěl“, na celkovou známku to, jak dobře jste test napsali, vliv mít nebude.

Dosud se celková známka maturitní zkoušky vypočítávala ze všech tří částí: didaktického testu, který má v gesci stát, ze slohové práce a ústní části zkoušky. Obě poslední jmenované mají nyní již na starosti pouze školy, dříve písemné práce vyhodnocoval stejně jako didaktické zkoušky Cermat. Podle ministerstva by takto nastavené hodnocení mělo přiblížit obsah zkoušky k tomu, co se učí v různých oborech.

Co se měnit nebude je podoba maturity z matematiky. Ta zůstane jako doposud nepovinná a maturanti z ní budou psát pouze test. Známku z češtiny nebo cizího jazyka bude tvořit ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky ve škole. Až doteď se celková známka ze zkoušky vypočítávala ze všech tří jejích části. U cizího jazyka tvořil didaktický test 50 procent výsledku. U češtiny pak měly všechny části maturity stejnou váhu.

Na známkách (ne)záleží

Jsou ale známky z maturity tak důležité? Pokud se ucházíte o práci, většina zaměstnavatelů se na výsledky neptá, záleží jim pouze na tom, zda maturitu máte či ne. Rozhodující nemusí být výsledek ani v případě, že se hlásíte na vysokou školu. Maturita s vyznamenáním stále není vstupenkou do přednáškových sálů univerzit, ačkoliv i to měl být jeden z důvodů pro zavedení jednotných maturitních zkoušek. Má tedy cenu maturity známkovat vůbec?

Debata o pětistupňovém známkovacím systému se dostává do popředí také v souvislosti s pandemií koronaviru. Na konci minulého školního roku neměli učitelé dávat žákům horší známky než v pololetí. Ministerstvo učitele vyzvalo, aby se spíše než na známky, zaměřovali na slovní hodnocení žáků. Většina škol ale slovní hodnocení nevyužila.

Podle Ondřeje Šteffla, zakladatele společnosti Scio, měly v červnu školy jedinečnou příležitost vyzkoušet si uzavření klasifikace pomocí slovního hodnocení. „Spousta učitelů si stěžuje, že nemůže dát známky, protože nemá podklady. Tak ať je nedávají. Proč nenapsat do slovního hodnocení: Poslal jsi toho strašně málo, nemůžu tě pořádně zhodnotit,“ uvedl pro Český rozhlas na jaře Šeffl. Hodnocení na konci minulého školního roku u většiny žáků tak spíše kopírovalo známky z pololetí, než aby nějakým způsobem odráželo, kolik práce žáci odvedli při distanční výuce.

O nutnosti známkovat lze diskutovat i na půdách vysokých škol. Za vynikající prospěch dostávají vysokoškoláci stipendia, za výborné práce zase různá ocenění. Na druhou stranu, kolik zaměstnavatelů zkoumá podrobně známky, jaké absolvent dostával během svého studia, potažmo u státní závěrečné zkoušky, a kolika naopak stačí vědět, že člověk, kterého chce najmout, má vysokoškolský diplom? Nabízí se i otázka, zda by třeba i zaměstnavatelé neocenili spíše slovní hodnocení a místo vysokoškoláka jedničkáře či trojkaře by najímali třeba absolventy s vynikající disciplínou, lidi s dobrým analytickým myšlením nebo týmové hráče.