„Měli jsme pocit, že tu takový časopis chybí,“ vysvětluje Michal Daniel, proč založil Lajk

6. 8. 2015 | Přijímací řízení

Jak vůbec vznikl nápad vytvořit další studentský časopis?

Michal: V prvé řadě bych to nerad nazýval jako „další“ studentský časopis, ale spíše jako projekt, který studentům skutečně chybí a je potřebný. Celý nápad vznikl na základě myšlenky „studenti studentům“.

Klára: U zrodu samotného nápadu jsem nebyla, šla jsem zkrátka na konkurz a z mého pohledu se prostě dva kluci z práv rozhodli, že ovládnou mediální svět.

Co byly, jsou a budou největší starosti a slasti organizace Lajku?

Michal: Za největší starost považuji výběr správného týmu a hlavně zodpovědnost za směr, kterým se projekt bude ubírat. Slastí je mnoho, hlavně dobrý pocit, když vidím spokojenost čtenářů a redaktorů.

Klára: Velký problém je, že redakce se personálně ještě neustálila. Naopak největší slastí je víno na redakčních radách a dobrý pocit z kreativní práce

O jakých tématech se v Lajku píše?

Michal: Lajk by měl rozebírat všechna zajímavá témata pro studenty. Účelem bude tedy přiblížit studentský život, zveřejnit návody, jak si ho zpestřit, čemu se vyhýbat a hlavně, aby měl každý jen ty nejlepší vzpomínky na roky strávené na univerzitě.

Klára: O čemkoliv co by mohlo zajímat mladé lidi. Od alkoholu až po operu. Záběr témat je u nás skutečně široký, do budoucna plánujeme například vydávat i recenze porna.

Proč jste do toho vůbec šli?

Michal: Studenti studentům. Je potřebné dodávat něco víc?

Klára: Protože kluci slibovali finanční ohodnocení a studuji žurnalistiku, o kterou se aktivně zajímám, tak mi to přišlo jako dobrý nápad.

Kdo tvoří redakci?

Michal: Současný redakční tým tvoří převážně studenti, a jelikož jsme stále ještě na začátku, tak se náš tým každým dnem rozrůstá a obměňuje. Jsme však otevření jakékoliv spolupráci a chceme vytvořit prostor pro tvorbu studentů, ať už půjde o básničky, komiksy, scénáře, rozhovory či fejetony.

Klára: Redakci tvoří jak studenti žurnalistiky z Masarykovy univerzity, tak mladí lidé, které zajímá psaní a mají zájem tvořit. Připojit se může kdokoliv.

Jak funguje provoz Lajku?

Michal: Celý projekt zastřešuje Univerzitní liga, z.s., kterou vedu já společně se svým kolegou a spoluzakladatelem Lajku i ligy Javerem Gusejnovem, a v rámci které pořádáme v Brně pro studenty nejrůznější sportovní soutěže. S Javerem také rozhodujeme o organizační, finanční a marketingové stránce Lajku. Obsah a vedení redakčních rad jsme nechali na šéfredaktorce.

Klára: Zhruba každý týden pořádáme redakční rady, kde diskutujeme o čerstvě napsaných i budoucích článcích a přemýšlíme nad vylepšeními do budoucna. Samozřejmě se vždy kvalitně opijeme, takže občas se na něco zapomene.

Kdo to celé platí?

Michal: Prozatím vše financujeme z pokladny Univerzitní ligy. Momentálně však aktivně hledáme sponzory, kteří by rozpočet Lajku nakopli.

Klára: Ekonomická stránka projektu jde zcela mimo mě, což je skvělé, protože mám pak pocit, že jsme nezávislá redakce.

Jaké jsou plány do budoucna?

Michal: Stát se jedničkou na trhu studentských časopisů a dosáhnout toho, že se čtenáři budou těšit na každý nový článek. K tomu však vede ještě spousta kroků, ať už rozšíření redakčního týmu nebo nepopulární hledání sponzorů.

Klára: Jak už jsem zmínila, máme trochu mezery v redakčním týmu, který je dost malý. Navíc aktivní jádro, které dělá osmdesát procent veškeré práce je ještě menší. Takže za mě je nyní nejdůležitější najít nové kvalitní redaktory a ty staré motivovat, aby zůstali.

Jak vznikalo první tištěné číslo?

Michal: První číslo vznikalo tak trochu na koleně a byl to bolestivý porod, na kterém jsme všichni až do poslední chvíle tvrdě pracovali. Jsme však rádi, že se nám podařilo ještě v tomto akademickém roce dostat tištěný Lajk mezi studenty a musím říct, že ohlasy nebyly tak špatné jak jsem očekával.

Klára: Původní plán byl, že vydáme první číslo už v březnu, ale nakonec vyšlo až v půlce května, a i tak vznikalo na poslední chvíli, protože nikdo z nás zatím neměl zkušenosti, jak celý proces funguje. Navíc články, které se v čísle objevily, jsme také psali na koleni pár dní před tiskem. Celou situaci navíc zkomplikoval jeden z redaktorů, který mi nechtěně vypíchl oko a já tak první číslo viděla až po čtyřech dnech.

Jaké jsou odměny a motivace pro redaktory?

Michal: Snad se již brzy dostaneme od tekutých odměn k finančnímu ohodnocení. Redaktory však hlavně motivuje možnost zviditelnit se, pracovat na něčem, co je bude naplňovat a posouvat je dál. Snažíme se, aby se jim projekt líbil a byl i podle jejich představ.

Klára: Na systému odměn se stále pracuje. Občas utrousím pochvalu, Michal zase občas utrousí víno. Detaily jsou v řešení.

Jak to má Lajk s formalitami?

Michal: Magazín Lajk je již oficiálně zaregistrovaný na příslušných ministerstvech a úřadech. V současné době sháníme akreditace na letní festivaly a díky bohu nám organizátoři většinou vyjdou vstříc.

Klára: Snažíme se dodržovat alespoň základy žurnalistikcé korektnosti, ale mnoho článků jsou tak trochu experimenty nebo recesí, takže občas publikujeme i něco, co by v New York Times asi neotiskli, ale možná právě v tom je Lajk jiný.

Jaký je cíl Lajku?

Michal: Zaujmout studenty natolik, že budeme jejich denním společníkem a budou se těšit na každý nový článek a číslo. S tím souvisí také spokojená a kvalitní redakce, sponzoři a především čtenáři.

Klára: Poskytnout mladým, nadějným novinářům místo, kde se můžou svobodně vyjádřit, ne jako v jiných médiích.

Autor: Jan Můčka, student žurnalistiky