Maďaři nechtějí čínský kampus. O jeho výstavbě rozhodnou v referendu

Plán postavit v Budapešti kampus čínské univerzity Fu-tan vyvolal u maďarské veřejnosti vlnu protestů. Vláda v důsledku toho svolila, že o výstavbě kampusu nakonec rozhodnou lidé v referendu.

Proti výstavbě čínské univerzity se během protestů postavily tisíce lidí. Vláda jejich volání vyslyšela a rámci parlamentních voleb plánovaných na rok 2022 nechá Maďary rozhodnout, jestli univerzitu v Budapešti chtějí anebo nikoliv. Pokud by výstavbu schválili, kampus by měl otevřít v roce 2024.

Dříve přitom plán na výstavbu čínského kampusu takové kontroverze nepoutal. K tomu došlo teprve v okamžiku, kdy se k projektu přidal György Matolcsy, guvernér Maďarské národní banky. Výzkumníci ze serveru China Observer totiž poukázali na skutečnost, že Matolcsy je „excentrický, často kontroverzní a nesmlouvavě pročínský ideolog, který stojí za otočením předsedy vlády Viktora Orbána směrem k Asii.“

Společně s odhalením vládních dokumentů zobrazujících skutečný rozsah projektu tak začalo být očividné, že příchod čínské univerzity do Maďarska není pouze kulturní a vzdělávací partnerství.

Dalším faktorem, který negativně ovlivnil postoj veřejnosti, je rozkol mezi plánovaným a uvedeným počtem studentů. Oficiální prohlášení původně uváděla, že z Číny bude v Maďarsku každoročně studovat pouze několik desítek studentů. Jenomže ze smlouvy dostupné na stránkách maďarské vlády vyplývá, že na univerzitě bude až šest tisíc čínských studentů a 600 zaměstnanců.

Ještě negativněji reagovali lidé na informaci, že by stavbu měla financovat čínská půjčka, kterou následně bude Maďarsko splácet. Stavba kampusu by vyšla na zhruba 1,7 miliardy dolarů. To je pro představu více, než kolik Maďarsko v roce 2019 zaplatilo za provoz kompletního systému vysokoškolského vzdělání na 20 státních univerzitách. Čínská státní stavební společnost CSCEC, která by kampus měla postavit, je navíc podezřelá ze špionáže a korupce.

Zdroj: Seznam Zprávy