Lze pracovat při studiu v zahraničí?

Studium v zahraničí v sobě spojuje hned dvě výhody: možnost vycestovat a ještě se přitom nechat platit. Záleží samozřejmě na programu, ale stipendia nebývají nijak závratně vysoká, zvláště, co se týče zemí, která komise shledá za „levnější“. Studenti v zahraničí pak často stojí před volbou, zda věnovat všechen čas studiu, nebo si dopomoci k nějakým penězům navíc a dopřát si za ně třeba více zábavy nebo se porozhlédnout po cizím kraji. Na co byste se měli připravit, chcete-li zkusit štěstí v zaměstnání při studiu za hranicemi?

Když jeden jazyk nestačí
Především je třeba si uvědomit, že poměry v jednotlivých zemích se od sebe mohou dost lišit, a co platilo pro vašeho známého před dvěma lety v Německu, může být letos v Anglii úplně jinak. Každá země upravuje zákony jinak. Navíc platí, že těžko hledat práci v zemi, která už tak trpí nezaměstnaností. To potvrzuje i Sabina, která studovala v Řecku a hledání práce při studiu nevidí vůbec optimisticky: „Já sama jsem v Řecku nepracovala, ale spousta mých kolegů z Erasmu hledalo brigádu a marně. Řekové nemají práci ani pro sebe, dá se sehnat jen v sezóně na ostrovech, ale plat pokryje stejně jen ubytování a jídlo.“ Na podobnou situaci se můžete připravit například i veŠpanělsku, kde příliv turistů určuje i koloběh peněz.
Příznivější podmínky k práci při studiu jsou například ve Velké Británii či Irsku, kde se pár bankovek navíc určitě hodí, neboť jde o poměrně drahé země. Podobné je to také v USA či na Maltě. Jedná se navíc o země, kde je úředním jazykem angličtina, která se tak jako tak předpokládá u každého zahraničního studenta. Nemusíte tedy umět žádný nadstandard a můžete sáhnout i po lepší práci v kavárně, na recepci či nějaké kulturní instituci. Jazyková bariéra může být problémem např. v ** Itálii, kde jinak studenti často pracují v barech nebo třeba prodávají ryby na trzích. V Německu či Rakousku o práci též není nouze, němčina je ale nespornou výhodou. Totéž platí o post-komunistických zemích, kde především starší generace stále s angličtinou trochu bojuje. ** Jaké potvrzení potřebuji pro toto potvrzení?
Složitým byrokratickým procesem je proslulá kupříkladu Francie. Nezbytné „papírování“ pro získání zaměstnání zahrnuje i zkoušku z francouzského jazyka, jejíž úroveň není zrovna nízká ani pro zkušenější. Do slepé uličky se dostala také Veronika, která si po skončení studijního programu (a tedy i po skončení stipendia) chtěla ještě v Německu přivydělat: „Snažila jsem se najít práci v Lipsku, ale nebyla jsem už oficiálně nahlášena jako studentka. Neměla jsem tzv. Steuerkarte (jakási daňová karta). Bez ní ale člověka nikdo nezaměstná, na černo se do toho nikomu nechce. Abych mohla mít Steurkarte, musela bych byt přihlášena na Meldeamtu (obdoba městského úřadu), abych mohla byt přihlášena na Meldeamtu, musela bych mít nájemní smlouvu. Nechtěla jsem si ale hledat bydleni, aniž jsem věděla, že budu mít práci, ale jak už jsem říkala, bez Steuerkarte člověka nikdo nezaměstná. Takže jediné východisko by bylo mít dost peněž našetřených, abych si našla nejdřív bydlení, nahlásila se, získala Steuerkarte a pak bych mohla doufat, že najdu práci. V závěru jsem tedy zjistila, že by pro mě bylo snazší začít pracovat už během studia a nečekat, až budu mít čas na plný úvazek.“
Občas se objevují otázky, zda škole, která poskytuje stipendium, nevadí přivýdělky studentů. Odpověď naštěstí zní: ne. Nikdo nemá právo kontrolovat, zda při studiu v zahraničí vykonáváte nějakou práci.

Pracovat, či studovat? Toť otázka!
Pro studenty v zahraničí je ideální možností pracovat pro školu, ať u externě pro svou domácí nebo přímo na místě pro svou školu hostící. Druhá možnost navíc umožňuje zlepšení cizího jazyka, asertivity i možnosti zajímavých kontaktů cenných do budoucnosti. Takovou možnost si chválí i Radka, která studovala v německém Hannoveru: „Nejdřív jsem sehnala práci v International Office, což je kancelář, která se stará o zahraniční studenty – to byla ale jen velmi krátkodobá práce a mým úkolem bylo opatrovat studenty z Koreje po jejich příjezdu. Potom jsem trvale pracovala jako knihovnice v malé univerzitní knihovně a zároveň vedla vlastní tutorium (pomocný seminář na UNI). Sehnat si práci na univerzitě je celkem jednoduché, protože volných míst pro pomocné vědecké síly, jak se tomu v Německu říká, je vypisováno opravdu hodně. Co se týká finančního ohodnocení práce, tak je vzhledem k náročnosti práce určitě lepší, než u nás (a to i vzhledem k tomu, že jsou tam vyšší životní náklady).“
Mnoho zemí počítá s tím, že studenti si budou chtít něco přivydělat a snaží se jim vyjít vstříc. Jak říká Eliška, která studuje na Kypru: „Práce při studiu je tady samozřejmostí, takže všechny školy jsou tomu přizpůsobené. Většina lidí tady studuje i pracuje zároveň, takže je tomu přizpůsobené vzdělávání. Záleží na tvých časových možnostech, tvém postoji k práci i preferencích. Práce je tady dostatek. Nejčastější pracovní pozice je číšnice, nebo obsluha v některém z obchodů. Je to nejjednodušší a zároveň nejlepší.“
Bohužel se ale najdou i země, jejichž systém potvrzuje větu z nadpisu. Studenti se zkušenostmi například ze severských zemí, jako je Finsko, Norsko či Švédsko, se často setkali s výukou v dopoledních hodinách a skupinovou prací na projektech v hodinách odpoledních, tudíž na brigádu nezbývalo moc času. Výuka je navíc řešena blokově (co týden, to předmět), nedá se tedy ani nikam docházet moc pravidelně. Některé země – jak potvrzuje zkušenost z Portorika – studenty ze zahraničí vůbec nezaměstnávají, aby je nepodporovaly v zanedbávání školy. Jinde zase školy nabízí uplatnění v tzv. praktiku, tedy praxi, kterou si můžete zahrnout do studijních aktivit. Jedná se ale většinou o práci dobrovolnickou a tedy neplacenou.

O podmínkách práce a (ne)výhodách různých zemí si můžete počíst v těchto článcích: Práce v zahraničí – jakou zemi zvolit? Část I. a Práce v zahraničí – jakou zemi zvolit? Část II..

Foto: Miroslav Beláň