Líbí se mi, že mohu mezi přednáškami relaxovat v parku nebo botanické zahradě

Eva Stará na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity studuje bakalářský program Geografie a kartografie se specializací Fyzická geografie. Evě je 21 let a ve volném čase se věnuje hlavně sportu, s florbalovým týmem Bulldogs Brno hraje extraligu žen. Mimoto ráda tráví čas s přáteli, poslouchá hudbu, cestuje a baví ji i pěší turistika.

Čím jsi chtěla být jako malá?

Už jako malou holčičku mě fascinovaly hvězdy, vesmír, atlasy a mapy. Velkým dílem k tomu přispěli moji prarodiče, kteří mě brali do planetária či hvězdárny a také mi kupovali různé knížky a encyklopedie. I proto jsem snila o kariéře astronomky, později také astronautky. Postupujícím časem jsem ale „vystřízlivěla“ a přemýšlela o kariéře profesionální sportovkyně nebo učitelky zeměpisu a tělocviku.

Věnovala ses svému oboru již dříve? Bavily tě oborové olympiády?

Ano, účastnila jsem se několika zeměpisných olympiád na základní škole a později i na gymnáziu. Tyto olympiády mě bavily, ověřila jsem si své schopnosti a znalosti a zároveň se dozvěděla věci nové, které nebyly například tolik probírané v běžné výuce.

Co tě vedlo k výběru právě Přírodovědecké fakulty MU?

Hlavním důvodem volby bylo doporučení od učitelů na gymnáziu, zároveň mě o výběru přesvědčila prezentace fakulty a rozhovory s jejími studenty na veletrhu vysokých škol Gaudeamus v Brně. Velký podíl na konečném výběru sehrála i vzdálenost od domova, jsem totiž z Brna.

Kdyby sis dnes vybírala vysokou školu znovu, ale mohla bys těžit ze zkušeností, které jsi již díky těm skoro třem letem na brněnské přírodovědě nasbírala, zvolila bys stejně?

Ano. Myslím, že přístup na fakultě i celé univerzitě je velmi profesionální, ale zároveň příjemný a sympatický.

Proč sis vybrala zrovna program, který studuješ?

Vždycky mě bavil zeměpis, astronomie, informace o vesmíru a jeho fungovaní, ale také mapy nebo listování v atlasech. Když jsem si měla vybrat, na co se na vysoké škole zaměřím, hledala jsem program co nejvíce podobný těmto mým zájmům. Zároveň jsem dbala na to, co mi doporučovali učitelé z gymnázia.

A jaké bylo jejich doporučení?

Někteří z nich měli geografii, respektive tento obor zaměřený na vzdělávání budoucích středoškolských učitelů na Přírodovědecké fakultě MU vystudovaný, takže mi mohli předat svou osobní zkušenost. Navíc jsem se na základě jejich doporučení mohla i jako studentka gymnázia zúčastnit půldenního semináře přímo na fakultě. Díky tomu jsem zjistila, jak studium tady funguje, a že se mi to líbí.

Když se vrátíš zpátky do prváku, jaká pro tebe byla adaptace na nové vysokoškolské prostředí?

První ročník, respektive první semestr na vysoké pro mě byl velmi specifický. Celá výuka až na výjimky totiž probíhala v online režimu, to znamená, že první ročník jsem doslova odseděla hlavně doma před počítačem. Někdy bylo velmi těžké najít motivaci a nebylo snadné udržet pozornost, nicméně si myslím, že mi to adaptaci na vysokoškolské prostředí víceméně ulehčilo, protože jsem si zvykla na formát výuky. V jarním semestru mi pak stačilo si jen zvyknout na prostředí fyzické, tedy zorientovat se na fakultě a podobně.

Jak se ti líbí prostředí, kde studuješ?

Areál Kotlářské se mi velmi líbí. Příjemně je zde hlavně v jarním semestru, kdy je možné trávit čas mezi přednáškami v přilehlém parku nebo botanické zahradě, do které mají všichni studenti Přírodovědecké fakulty MU vstup zdarma. V zimním semestru se mi z pochopitelných důvodů venku příliš pobývat nechce, to raději využívám prostory knihovny v areálu na Kotlářské.

Jaký předmět na tebe nejvíc zapůsobil a proč?

Zajímavých předmětů je v programu Geografie a Kartografie nespočet. Na mě osobně nejvíce zapůsobily předměty Hydrologie, Pedogegrafie, Krajinná ekologie, Metody fyzickogeografického výzkumu nebo také Geografie Světového oceánu. Důvodem výběru těchto předmětů je zejména můj osobní zájem o přednášenou problematiku, které se částečně věnuji i v bakalářské práci. Za velmi zajímavé předměty považuji také terénní výzkumy (často několikadenní kurzy) mimo fakultu, které studentům přibližují i praktickou část náplně studia.

Jaká je u Přírodovědecké fakultě MU možnost zapojení studentů do praktického výzkumu?

Pravidelně v jarním semestru probíhají terénní výzkumy, což jsou několikadenní kurzy probíhající zpravidla mimo fakultu. Do praktického výzkumu je množné se zapojit i v rámci meziuniverzitních projektů, ty však probíhají méně často. Praktickou částí studia jsou i některé semináře, kdy je možné vyrazit do terénu v rámci zpracování seminárních prací nebo protokolů, anebo exkurzí například do přírody v rámci normální výuky.

Využila jsi již možnosti studia nebo pracovní stáže v zahraničí?

Zúčastnila jsem se meziuniverzitního programu (s vídeňskou univerzitou), jakožto několikadenního terénního praktika v NP Podyjí s názvem „Využití vědy o konektivitě pro trvale udržitelné hospodaření s řekami a povodími – podpora společného výzkumu a vzdělávání“. Dále jsem v rámci předmětu Základy regionální geografie (jarní semestr, 2. ročník) zúčastnila pětidenního kurzu na univerzitě Nanterre ve Francii v rámci programu EDUC. Dlouhodobějšího studia nebo pracovní stáže v zahraničí, například v rámci programu Erasmus, jsem ještě v bakalářském programu nevyužila. Ovšem uvažuji o něm případně v rámci magisterského studia.

Jaké máš plány do budoucna?

Mým hlavním plánem v nejbližší budoucnosti je úspěšně dokončit studium bakalářského programu, úspěšně obhájit bakalářskou práci a složit státní závěrečné zkoušky. V příštím roce bych ve stejném oboru ráda pokračovala na magisterském studiu. Dále mám v plánu se poohlédnout po možnostech minimálně letní stáže v nějaké hydrologické organizaci anebo soukromé firmě, abych získala nějakou praxi v oboru.

Jak zvládáš skloubit studium a extraligový florbal?

Nebudu lhát, někdy je to velmi obtížné a do jisté míry i stresující. Na druhou stranu já takto funguji prakticky už od základní školy, takže jsem víceméně zvyklá. Samozřejmě se někdy objevují okamžiky, například ve zkouškovém období, kdy je nutné upravit priority a soustředit se více na studium. Zároveň mi ale sportovní, a v návaznosti na to i časové vytížení pomáhá být neustále motivovaná k práci a také si umět zorganizovat čas tak, abych vše stíhala.

Co bys vzkázala studentům, kteří se právě rozhodují, jakou vysokou školu zvolit?

Předně si ujasni své cíle a také zájmy, velmi ti to pomůže při volbě studijního oboru. Dej na rady starších studentů, vyučujících nebo rodičů, ale mysli na to, že volba vysoké školy musí být hlavně tvá, nikoliv cizí, proto se zcela neřiď přáním ostatních. Pokud máš obor již vybraný a nejsi si jistá nebo jistý výběrem univerzity, pak hledej, co nabízí nejen daná škola, ale také město, ve kterém se univerzita nachází, a to v rámci kulturního, společenského i třeba sportovního vyžití. Univerzity, respektive fakulty se neboj navštívit v rámci dnů otevřených dveří anebo veletrhů vysokých škol, pouze tak získáš spoustu pravdivých informací přímo od zdroje.