KROK PO KRŮČKU K MATURITĚ: Sebedůvěra je půl úspěchu

Skutečně si k maturitě věříte? Nebo tak trochu spoléháte na to, že budete mít štěstí na otázky a na vaše slabé stránky se nedostane? Pozor, jít na potítko se sebedůvěrou neznamená slepý optimismus, ani neodůvodněnou namyšlenost. Znamená to, že budete spokojeni s výsledkem, ať bude jakýkoliv, protože budete vědět, že jste udělali maximum. Znamená to, že probdělé noci před „dnem D“ můžete nahradit smysluplnou činností a navíc si nebudete vylévat nervy na svém okolí. Naučit se věřit sám v sebe a překonávat tak překážky je ale stejná práce jako nacpávat si hlavu slovíčky. Proto je nejlepší postupovat po jednotlivých krocích.

Krok č. 1: Naučte se učit se! Jak už tedy víme, sebedůvěra neznamená naivitu. Doufat, že budete mít čas a sílu naučit se veškerou látku naprosto perfektně, je hodně odvážné. Zřejmě už ale za roky studia víte, jak se vám učí nejlépe. Raději se učíte do noci, nebo si přivstanete? Leze vám látka lépe do hlavy, když si ji nahlas přeříkáte, nebo máte tzv. fotografickou paměť? Potřebujete absolutní klid, nebo vám více vyhovuje zvuková kulisa? To jsou velmi důležité otázky, které vám značně pomohou udělat si v učení systém a být pak v kritických chvílích sebejistější. Přece víte, že Lumírovci jsou ta žlutá kapitola na třetí stránce! Nebojte se členy své rodiny požádat o ticho, když ho potřebujete: měli by akceptovat, že se vám blíží zkouška dospělosti. Vyzkoušejte si, jaký způsob učení vám nejvíce vyhovuje: kreslete si schémata a klidně i obrázky (trocha humoru práci jen prospěje!), vytvořte si barevné složky na různé předměty, diskutujte o problémech se spolužáky, používejte internet. Budete se cítit v závěru mnohem jistěji, když do přípravy vložíte hodně energie – a ještě vás to může bavit!

Krok č. 2: Nechte se podpořit! Není žádná ostuda bát se maturity. Naopak, mírné lechtání v břiše a pocit něčeho důležitého vás naučí jednat v dalších životních situacích. Rozklepaná kolena a hlas ale rozhodně nejsou třeba! Stará moudrost říká, že v jednotě je síla: spojte se tedy do tohoto boje s ostatními! Určitě máte někoho, komu věříte – rodiče, sourozence, přátele, partnery. Nebojte se jich zeptat, v čem si myslí, že tkví váš talent. Možná budete překvapeni, že vás považují za schopného řečníka nebo člověka s všeobecným přehledem. Takový názor je velmi důležitý, protože vám pomůže pochopit, jak působíte navenek a na co se u sebe můžete spolehnout. Máte-li odvahu, zkuste si před někým blízkým přeříkat např. referát – můžete dostat cennou odezvu a zjistit, co ještě můžete do maturity zlepšit. Někomu stačí naučit se více usmívat a hned se cítí uvolněněji a tedy sebejistěji. A nezapomeňte – až vám příště tetička popřeje hodně štěstí u maturity, poděkujte a berte to vážně. Skutečně věří, že s vašimi schopnostmi to zvládnete raz dva!

Krok č. 3: Nahlédněte do budoucnosti! Psychologové už dlouho vědí, jakou sílu má naše představivost a fantazie. Rozhodně byste ji měli také využít. Až zítra pojedete do školy nebo se budete nudit při čekání ve frontě, zkuste se na chvíli zasnít a představit si svůj maturitní den. Nenechte se tou představou stresovat, naopak se soustřeďte na ideální průběh. Co si vezmete na sebe, abyste se cítili dobře a jistě? Co si ráno dáte k snídani, abyste si zlepšili náladu? Máte nějaký talisman, který byste u sebe chtěli mít? Jak byste odpověděli, kdybyste si vytáhli zrovna tu a tu otázku (můžete každý den ve snění obměňovat)? Jak bude vypadat maturitní místnost a jak nejlépe komunikovat s nejobávanějším vyučujícím? Mozek funguje tak, že si na podobné představy časem zvykne a přestane na ně reagovat přehnaně napjatými emocemi. Vy si pak budete stále jistější, že se vlastně není čeho bát. Jen málo věcí by vás přeci mohlo skutečně překvapit! Už pravěcí válečníci věděli, že dokonalá psychická příprava je zárukou pevné ruky: vy nemusíte tančit kolem ohně a lovit imaginární jeleny, vám stačí zadívat se na chvíli z okna a fantazírovat!

Krok č. 4: Buďte nad věcí! Mnoha lidem ve stresu pomáhá, když se jim podaří podívat se na události z nadhledu. To neznamená říct si: „o nic nejde“ a hodit učení za hlavu. Naopak! Znamená to vzít věci do vlastních rukou a být si vědom, že je to jen na mně a já to zvládnu! Představte si sami sebe na cestě: nejdřív vás po ní veze maminka v kočárku, o kus dál jdete už sami, rostete, až se blížíte dospělosti. Někde tady vás potkává maturita: můžete ji vnímat jako překážku na stezce, nebo cestu do kopce. Každopádně se trochu zapotíte, ale není důvod to vzdávat nebo propadat panice. V lese se také nevrátíte jen kvůli kmeni přes cestu. Najdete způsob, jak se dostat přes něj a můžete na sebe být hrdí, že jste to zvládli. S maturitou je to podobné: je to vlastně „jen“ zkouška, kterou zvládla už spousta lidí před vámi, tak proč ne právě vy? Je to přirozené vyvrcholení vašeho středoškolského studia a ne exkurze do pekla, po ní vás čekají oslavy a úleva a ne černá díra. Zkuste se zkoušce dospělosti přibližovat s vědomím, že jde o důležitou událost, která vyzkouší vaše odhodlání a pošle vás dál silnější!

Další tipy: Jak na maturitní otázky? Co na sebe na ústní zkoušku? Jak se učit snadno a rychle