Krize na filozofických fakultách? Vyučující odchází kvůli platům

Filozofické fakulty vysokých škol v Moravskoslezském kraji čelí krizi. Vyučující z nich odchází kvůli nízkým platům a přijímají místa na školách, kde jim zaplatí víc. Třeba na středních školách. Podle univerzit nerovné platové podmínky dokonce ohrožují existenci některých oborů. Patří mezi ně čeština, cizí jazyky, psychologie, historie a archeologie.

„Mnozí kolegové zejména z filologických kateder odcházejí do regionálního školství, neboť platové podmínky jsou tam lepší. S ministerstvem školství od jara intenzivně jednáme, ale dosud nedošlo k posunu a situace se s inflací a vyššími energiemi výrazně zhoršuje,“ sdělil Robert Antonín, děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity a předseda Asociace děkanů filozofických fakult.

Dodal, že pokud bude tento trend pokračovat dál, projeví se to na všech jazykových katedrách, včetně těch největších, jako jsou katedry angličtiny, francouzštiny a němčiny. V průběhu posledních pěti let Filozofickou fakultu Ostravské univerzity opustily desítky akademických pracovníků.

„Vezměte si, že jste zaměstnanec vysoké školy, akademik. Máte učit, máte samozřejmě i poměrně hodně tvůrčího času, ale ten vyplňujete tím, že publikujete. A váš základní plat je řádově třeba o 10 tisíc korun nižší, než kdybyste byl učitel na gymnáziu,“ popsal rozsah problému děkan Antonín.

S totožným problémem se potýká Slezská univerzita. „Máme problémy při personálním zajištění humanitních oborů. Zejména těch, v nichž mohou talentovaní akademici najít uplatnění v podstatně lépe mzdově ohodnoceném regionálním školství. Týká se to cizích jazyků, češtiny, ale i dalších,“ řekla Irena Korbelářová, děkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty.

Kromě toho, že vyučující odchází kvůli lepšímu platu, musí fakulty řešit také obsazení volných míst po pedagozích, kteří odešli do důchodu. Důvodem jsou opět finance. „Finanční možnosti, které můžeme nabídnout, jsou hluboko pod úrovní ohodnocení pedagogů na středních školách, a to i u graduovaných akademiků,“ vysvětlila Korbelářová.

Asociace děkanů filozofických fakult uvádí, že průměrná hrubá mzda odborného asistenta na filozofických fakultách je 33,5 tisíce korun. Oproti tomu učitelé působící na nižších stupních škol si vydělávají přibližně o 14 tisíc korun víc. Podle Korbelářové chybí Slezské univerzitě k dorovnání těchto platů částka v řádech desítek milionů korun. Děkan fakulty Ostravské univerzity potřebné navýšení stanovil na částku přibližně 300 milionů korun za rok.

Důvodem proč filozofické fakulty strádají jsou podle obou děkanu zastaralá pravidla financování ministerstva školství. To totiž vychází z koeficientů ekonomické náročnosti, které stanovují, jak je každý obor finančně nákladný. Čím vyšší koeficient je, tím dražší je daný obor. Dle děkanů má systém původ v 90. letech a celou řadu humanitních oborů hodnotí tak, že si u nich člověk vystačí s papírem a tužkou.

To už ale dávno neplatí. Příkladem je již zmíněná archeologie, která při výuce používá drahé moderní přístroje typu magnetické resonance. Navzdory tomu je koeficient její ekonomické náročnosti ten nejnižší možný.

Ministerstvo školství míní, že za platební podmínky jsou zodpovědné samotné školy. „Ze strany MŠMT jsou prostředky poskytovány vysoké škole jako celku, nikoliv jednotlivým fakultám. Přerozdělování uvnitř VŠ se děje na základě jejich vnitřních pravidel, které samozřejmě projednávají a schvalují orgány VŠ,“ uvedla Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství.

Na dotaz ohledně koeficientů uvedlo ministerstvo pouze to, že průběžně stanovuje koeficienty pro nově akreditované obory.

Na chodu filozofických fakult se v neposlední řadě negativně podepisují nízká stipendia doktorandů. Místo toho, aby se plně věnovali výzkumné práci, studenti doktorských oborů si často musí hledat brigády.

„Stipendium bylo při nástupu 13 tisíc, teď nám ho seškrtli od listopadu na deset a půl tisíce. Vím o nějakých kolezích, kteří se doktorskému studiu věnovali naplno, nic jiného neměli. Teď už to bohužel nejde, s tím, jak rostou ceny,“ okomentoval situaci doktorand bohemistiky Kryštof Eder, který zároveň pracuje i studuje, aby mohl splatit hypotéku a starat se o dítě. Dle jeho názoru nedostatečná stipendia fakultu poškozují, protože z ní kvůli tomu odchází talentovaní lidé.

Resort školství chce doktorandské stipendium navýšit nad úroveň minimální mzdy, která počínaje novým rokem činí 17 300 korun. „V současné době se dokončuje příprava novely VŠ zákona, která navrhuje stanovit minimální výši doktorandského stipendia jakožto 1,2násobku minimální mzdy,“ uvedlo ministerstvo. Pokud návrh projde, nejnižší měsíční doktorské stipendium by přesáhlo hranici 20 tisíc korun.

Zdroj: IDNES.cz, Seznam Zprávy